Obrázky suchem rozpraskané půdy, neduživých rostlin a trpících stromů, které v poslední době vídáváme stále častěji, nám jen připomínají známou skutečnost: bez vody není života. Ani krásy.
Příroda – a my jsme její součástí – je na vodu zcela odkázána. Život na naší planetě ve vodě vznikl. Zrodil se v mělké pobřežní málo slané mořské vodě. Když živé organismy, které stály na počátku evoluce, vodní prostředí opustily, vzaly s sebou ve své mezibuněčné tekutině vodu a minerální látky tohoto pravěkého moře. Proto je voda v lidském těle tak významnou složkou.
Ve vodě je zdraví i krása
Lékaři se shodují, že nedostatek vody v organismu může způsobit nemalé zdravotní potíže. Dehydratace zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva nebo některých druhů rakoviny i kardiovaskulárních chorob. Při ztrátě tekutin na úrovni jednoho procenta tělesné hmotnosti začíná klesat výkonnost, soustředěnost nebo motivace, můžou se objevovat svalové křeče. Při ztrátě 2 % klesá výkon už o 20 procent. Při pětiprocentní dehydrataci hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok.
Naopak vyvážený dostatek vody přináší mnohé benefity – funguje termoregulace, tělo se zbavuje odpadních látek, krev a veškeré tělesné tekutiny, v jejichž základu je voda, cirkulují normálně. Také mozek je velmi citlivý na nedostatek tekutin. Svaly je potřebují pro správný výkon a v neposlední řadě hydratace zevnitř, tedy vyvážený poměr tekutin v těle, je klíčová podmínka pro zdravý a pěkný vzhled pokožky.
Jak se pozná dehydratace?
Ibišek nebo jiná květina, kterou jsme během dovolené nezalili, začne žloutnout, opadávají jí listy, chřadne… Člověk vydrží bez vody jen tři až čtyři dny. Pleť prozradí i mírný nedostatek vláhy: je citlivá, někdy i zarudlá, objevují se vrásky…
Vážnější příznaky dehydratace jsou patrné nejen na pokožce. Při mírném stupni pociťujeme žízeň, sliznice jsou suché a snižuje se množství moči, která je tmavá a koncentrovaná. Při větších ztrátách tekutin klesá krevní tlak, objevuje se zrychlený puls, bolesti hlavy, poruchy soustředění, ospalost, závratě, hrozí riziko pádu. Těžká dehydratace pak může vést k selhání jater, poškození ledvin, srdce a všech funkcí organismu.
Sklenku každou hodinu
Množství tekutin, které by měl každý denně vypít, je individuální. Záleží na roční době, klimatu, fyzické zátěži, zdravotním stavu, věku, tělesné hmotnosti atd. Pít průběžně, po celý den, od první sklenice hned po probuzení až po tu večerní před spaním, platí ovšem pro všechny stejně. Optimální množství příjmu tekutin se pohybuje kolem 2 litrů za den.
U dospělého zdravého člověka lze použít jednoduchý vzoreček: přibližně 40 ml tekutiny na kg skutečné hmotnosti. Ideální je vypít sklenku vody, minerálky, šálek bylinkového čaje každou hodinu. Nárazová konzumace totiž může způsobit převodnění – stav, kdy jsou nadměrně zatíženy ledviny a také další orgány. V extrémních případech může dojít dokonce k jejich selhání.
Tekutiny získáváme především v nápojích, ale také v potravě. Podle toho, jaké pokrmy konzumujeme (s vyšším či nižším podílem vody), potřebujeme více či méně vody v nápojích. Odborníci se shodují, že je nevhodné stavět pitný režim na různých sladkých limonádách (cukr vyvolává pocit žízně, umělá sladidla zvyšují chuť k jídlu, je to příjem prázdných kalorií), kolových a energetických nápojích.
Sporné stále je, zda lze do pitného režimu započítávat kávu nebo čaj, nápoje obsahující kofein. Nepatří do ní také alkoholické nápoje, protože jejich složení vede následně ke ztrátě tekutin z organismu.
Při úbytku vody se také snižuje množství minerálních látek, které řídí rozložení tekutin v těle. Je proto potřeba je doplňovat. „K tomu se velmi dobře hodí minerálky,“ doporučuje RNDr. Pavel Suchánek, nutriční specialista. „Slabě a středně mineralizované vody jsou vhodnou součástí každodenního pitného režimu, pokud se v létě více potíme, měly by přijít na řadu i vody silně mineralizované, které obsahují významnější množství minerálních látek, zejména sodíku. Mezi vhodné nápoje patří také ředěné přírodní, uměle nepřislazované ovocné a zeleninové šťávy a čaje.“
