Není pochyb o tom, že klouby bolely i lovce mamutů nebo římské gladiátory. Pokud se ovšem dožili věku, kdy jim chrupavka začala degenerovat. Dnes má po sedmdesátce osteoartrózu víc než 70 procent seniorů, ve věku 60 let jí trpí 40 % lidí a ortopedi tuto diagnózu nezřídka sdělují i mladým lidem.
Na častější výskyt této nemoci, v pokročilých stádiích invalidizující, má totiž vliv i moderní styl života. Způsob výživy, především nadváha a obezita, nedostatek vhodného pohybu na jedné straně a na druhé extrémní zátěž. K poruše obnovy kloubní chrupavky, ke změnám v kosti a přilehlých měkkých tkáních, které charakterizují artrózu, vedou však i genetické dispozice, poruchy metabolismu, zlomeniny kloubů, opakované drobné úrazy při sportu nebo fyzické práci, stereotypní zátěž, zhoršená činnost ledvin nebo chybné postavení kloubů – kolena do X nebo nohy do O.
Od ranní ztuhlosti k endoprotéze
Onemocnění lze rozpoznat podle několika příznaků. Mezi nejvýraznější patří především bolest a ztuhlost kloubů při zátěži, dále pak citlivost na chlad a změny počasí, bolesti svalů, výrazné zhoršení pohyblivosti nebo dokonce i bolesti během noci.
Lékaři rozeznávají podle závažnosti degenerace chrupavky, kterou ukáže rentgenový snímek, i podle subjektivních potíží pacienta čtyři stádia nemoci. Než se z těch počátečních „dostanete“ až k poslednímu, které většinou řeší pouze totální náhrada nemocného kloubu, je šance artrózu brzdit nebo dokonce proces ubývání chrupavky zastavit. Naopak, není-li artróza včas rozpoznána a léčena, postupné ubývání chrupavkové tkáně vede až k obnažení a poškození kloubní kosti.
Chrupavka je kámen úrazu
V našem těle máme více než sto kloubů. Každý je jiný: kolenní je největší, nejkomplexnější a zároveň nejvíce zatěžovaný. Nejpohyblivějším kloubem v našem těle je ramenní, nejvíce používaným čelistní. V kloubech jsou tlakové receptory, které jsou citlivé na různé faktory, a proto můžeme pociťovat bolest při změnách počasí.
Prevencí kloubních onemocnění je zvýšený příjem některých pojivových bílkovin jako například kolagen. Tato vláknitá, ve vodě nerozpustná bílkovina se nachází také v tkáních, jako je pokožka, šlachy, zuby, dásně, stěny cév, oční rohovka, a zajišťuje jim ideální vlastnosti. To, že chybí, odhalíme nejen podle viditelných příznaků stárnutí, jako jsou vrásky, ale také z funkce pohybového aparátu.
Při poškození chrupavky způsobené osteoartrózou pomáhají látky zvané chodroitin sulfát a glukosamin sulfát (obsažené v různé míře v potravinových doplňcích). Podporují regeneraci, obnovu a ochranu chrupavky, čímž zmírňují potíže a příznaky a zlepšují funkci kloubů. Prospěšnou látkou je také aescin, extrakt z jírovce maďalu (kaštanu koňského), který přispívá ke správnému krevnímu zásobení kloubních pouzder, vazů a šlach a podporuje oběh tělních tekutin na úrovni jednotlivých tkání. Pomáhá tak proti otokům a zánětům. Prospěšný je rovněž kolagen v přirozené podobě: stimuluje imunitní systém a zabraňuje tak tělu, aby si ničilo vlastní kolagen.
Nejpřirozenější pohyb je chůze
Pro zdraví a bezchybné fungování svých kloubů bychom ale měli dělat víc, než jen jíst potravinové doplňky. Vadí jim přílišná a jednostranná zátěž. Potížemi s klouby proto trpí řada sportovců, ať už závodně provozují atletiku, fotbal, tenis či kulturistiku. Na druhou stranu je přiměřená pohybová aktivita prospěšná – vhodný rekreační sport posiluje klouby a okolní tkáně. Doporučuje se například plavání.
Vhodná je i cyklistika (pozor ale na záda, pomůže zvýšení řídítek) a nejpřirozenější způsob pohybu je chůze. Ideální je chodit s hůlkami, tzv. nordic walking. Základem tohoto stále oblíbenějšího „sportu pro všechny“, který bývá mnohdy součástí lázeňských léčebných terapií, je správná koordinace nohou a rukou: pravá paže se střídá s levou dolní končetinou a naopak. Zapojíte tak rovnoměrně spodní i dolní část těla a uvedete do chodu více než 90 % svalstva.
Míru zátěže si navíc určujete sami podle svých sil – můžete si hole vzít na krátkou procházku po parku, ale i na náročnou celodenní túru v kopcovitém terénu, kdy vám pomáhají při výstupech i sestupech. Lépe se navíc rozloží zátěž a rovněž spálíte víc kalorií než při klasické chůzi – energetický výdej může být vyšší až o třetinu. Hole navíc nutí člověka se napřímit, takže má lepší postoj, a pomáhají se správným rytmem kroků.
Svaly vám nikdo neudělá
Lázeňská terapie hrazená ze zdravotního pojištění (tzv. křížkové lázně) je indikována u 3. a 4. stupně osteoartrózy. Mnohé procedury však lze už dřív absolvovat ambulantně v rehabilitačních a wellness centrech. Velký prostor tu zbývá pro „samoléčbu“. Aktivní rehabilitaci představuje především domácí cvičení zaměřené na konkrétní potíže. Ať už vám terapeut doporučí dělat „žabáka“ podle Mojžíšové, cviky podle Robina McKenzieho, SM metodu MUDr. Smíška nebo jinou „školu“, důležitá je vlastní angažovanost. „Svaly vám za vás nikdo neudělá,“ říkávala „zázračná“ terapeutka Ludmila Mojžíšová. Nemocný zkrátka není ani u těch nejmodernějších rehabilitačních cvičení pasivním subjektem léčby, ale musí se sám aktivně snažit k terapii přispět.
Poměrně novou rehabilitací, na kterou ti, kdo ji praktikují, nedají dopustit, je DNS metoda (Dynamická neuromuskulární stabilizace) profesora Pavla Koláře. „Je postavena na principech vývojové kineziologie – na neurofyziologických aspektech zrání motorického systému. Pokud vám to zní taky příliš složitě, velice zjednodušeně se dá říci, že DNS metoda je jakýmsi průvodcem, který nás vrátí zpět ke správným pohybům. A díky tomu nejenže budeme mít krásné, a především správné držení těla při jakémkoliv pohybu nebo sportu, ale hlavně se zbavíme bolestí, které nás mnohdy i léta trápí,“ říká Mgr. Zuzana Rybářová. Po výhřezu ploténky ji toto cvičení vrátilo do normálního, v jejím případě velmi aktivního života. Nedávno sama získala certifikát a provozuje lekce cvičení podle zásad profesora Koláře.
