Body image a self love, tedy vztah k vlastnímu tělu a láska sama k sobě, to jsou pojmy, které poslední roky ovládají svět a společenskou diskusi. Snahou je naučit se mít ráda i s nějakým tím kazem na kráse. Pokud se vám to nedaří, buďte klidné, dá se s ním žít i (do určité míry) bojovat.
Snaha mít se ráda taková, jaká jsem, a nacházet něco pěkného i na věcech, které můžou být zdánlivě nepřitažlivé, je určitě pozitivní. Problém je, že ne každá žena dokáže své tělo bezpodmínečně milovat. Většinou se snažíme vady na kráse zakrýt, nebo ještě lépe – odstranit.
Trocha tělesné historie
Jako všechno, i vztah člověka k jeho tělu se v průběhu lidské evoluce měnil. Dříve bylo tělo pro člověka vším, co měl: díky němu sháněl potravu a umožňovalo mu lépe či hůře přežít. Časem ale začalo sloužit i dalším potřebám, například sebeprezentaci. S tím přichází to, jak své tělo vnímáme. Vlastnímu vzhledu někdy věnujeme až nezdravou pozornost a zapomínáme, co je opravdu podstatné a co ne. Někteří trpí na akné nebo ekzémy, jiní nejsou spokojeni se svou postavou, i když je okolí přesvědčuje o opaku. Na svém těle neustále hledají nedostatky a potom se jimi trápí. Patří sem mnohé „kazy“, které dokáže vyřešit plastická chirurgie: odstáté uši, velký nos, malá prsa, povislé břicho nebo celulitida. Zájem o tento obor se neustále zvyšuje, protože většina z nás chce být stále mladá a krásná.
A ještě něco je jinak: dříve ti, co nějaký zákrok podstoupili, se s ním příliš nechlubili. Změnu vzhledu vysvětlovali dovolenou, celkovou pohodou… To už patří v mnoha případech minulosti: často slyšíme (nechtěně), jak se dámy v kavárně trumfují, na čem právě „byly“. A vsadím se, že u většiny z nich by vás to ani nenapadlo.
Ženy s krápníky
V poslední době se s myšlenkou body image začíná pomalu projevovat úplně jiný vztah k tělu: nechat všechno tak, jak to příroda zařídila. Svou cestu na světlo si tak nacházejí chloupky a třeba i dříve tak nenáviděné strie, tedy pokožka, která vypadá jako popraskaná. Zejména v posledním případě není zač se stydět – jedná se o naprosto přirozenou známku symbolické cesty života. Objevují se totiž jako důsledek rychlého natahování kůže, zejména v těhotenství nebo v důsledku hormonálních změn.
Vidět slavné osobnosti s „krápníky“ v podpaží je zatím vzácné. S touto „ozdobou“ nebo s chlupatýma nohama můžeme potkat spíš mladé dívky, které se tak chtějí vymezit proti starší generaci. Tedy nic nového pod sluncem. Co ale určitě nové je, že s nějakou vadou na kráse už se pohybují i modelky na přehlídkách. Na překážku není vitiligo, tedy ztráta pigmentu, ale ani velikost XXL.
Mít se ráda i se všemi nedokonalostmi zní možná trochu nereálně. Tak ale ze začátku vypadaly všechny revoluční cesty. Není to tedy nemožné, ale také není nic špatného na tom, pokusit se něco změnit a dosáhnout tak požadovaného vzhledu. Ať už zvolíte jakýkoliv přístup, nezapomínejte své tělo oceňovat a zacházet s ním s láskou a vděčností.
