A vynikne to o to víc, jestliže příroda nadělí čichový orgán, který svým tvarem a velikostí působí svým nositelům opravdová muka. Své o tom ví pan docent Měšťák, který už „napravil“ téměř čtyři tisíce nosů.
„Korekci nosu považuji za nejzodpovědnější operaci, protože rozhoduje o osudu operovaného. Pokud není dobře provedená, přináší duševní strádání jako žádná jiná operace v plastické chirurgii, někdy dokonce až se sebevražednými úmysly. Pokud je však úspěšná, neexistuje žádná jiná operace v estetické chirurgii, která by přinesla tolik osobního štěstí. Současně je nejobtížnější operací, protože nikdy předem nevíte, s jakými složitostmi uvnitř nosu se setkáte,“ říká doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc.
Maskování účesem
Mezi kosmetickými vadami mají vady nosu výjimečné postavení. Nos je dominantou obličeje a jakékoli nápadnější změny jeho tvaru a velikosti můžou vyvolat škodolibou pozornost a být příčinou velkých útrap i u lidí, kteří nejsou psychicky labilní. Ženy tuto vadu na kráse vnímají ještě hůř než muži, kteří se spíš smíří s cyranovským „velký nos velkého ducha značí“ a můžou působit velmi charizmaticky. Dámy se nos snaží maskovat vlasy, které nechávají padat do obličeje, nechtějí se na sebe dívat do zrcadla a často se domnívají, že cítí posměch okolí, i když tomu tak ve skutečnosti není.
„Mou letitou zkušeností plastického chirurga i muže je skutečnost, že krása ženy není dána velikostí a tvarem jejího nosu, protože ani žena s krásným a symetrickým nosem nás někdy nemusí oslovit,“ tvrdí pan docent.
Kdyby měla Kleopatra kratší nos…
Jeho slova potvrzují i historické dokumenty. V minulosti se velký nos žen spojoval s jejich mírou vášnivosti a s ideálem krásy. Známá je myšlenka francouzského filozofa Blaise Pascala, že kdyby měla Kleopatra kratší nos, tvář celé země by se změnila. Znamenalo to, že kdyby byla egyptská královna méně krásná, dějiny by běžely úplně jinak.
Jenže říkejte to dívce, která se kvůli své „skobě“ téměř neodváží do společnosti. Často u ní takový komplex nevyvolají jen spolužáci nebo kamarádi, ale třeba i rodina nevhodnými poznámkami: „Ty máš tak velký nos, že se možná ani nevdáš!“ Taková slova, zejména v době dospívání, můžou vyvolat komplex méněcennosti na celý život.
Je proto pochopitelné, že takto postižení jedinci se snaží podstoupit zákrok co nejdříve. Odborníci doporučují, aby to bylo v době, kdy je vývoj nosu dokončený, což je u dívek kolem 18. roku, u chlapců asi o dva roky později. Nebývá ale úplnou výjimkou, že se pro operaci rozhodne člověk třeba až po padesátce a proměnu si dokonale užije.
Historický nosozpyt
Dějiny plastické chirurgie jsou staré jako samo léčitelství. A protože nos často docházel k úhoně – buď o něj muž přišel v boji, nebo mu byl uříznutý za trest – je jasné, že to byly právě operace nosů, které položily základy tohoto oboru chirurgie. První zmínky pocházejí přibližně z doby 3000 př. n. l. Náhrady se dělaly z kůže čela nebo paže, ale neměly dlouhou životnost. Postupem času se zlepšovaly techniky, ale naštěstí ubylo nutností rekonstruovat celý nos.
Dnes jde většinou o korektivní rinoplastiku, tedy vylepšení jeho tvaru a velikosti. Každý nos je jedinečný a vždy mírně asymetrický. To všechno musí brát plastický chirurg v úvahu a hlavně nesmí podlehnout naléhání pacienta na příliš velkou redukci nosu. Podle odborníka je lepší udělat malou následnou korekci (např. z hrotu nosu odstranit zbytky asymetrických hrotových chrupavek), než riskovat kolaps nosu.
Operace probíhá v celkové anestezii, při níž chirurg zmenší a zúží kostru nosu a celkově ho zjemní. Při této „královské“ disciplíně se plastický chirurg nemůže řídit žádnou šablonou, na rozdíl od jiných estetických zákroků. V tomto případě vždy záleží na schopnostech a zkušenosti plastického chirurga, jakou „improvizaci“ zvolí.
Zatímco povedená operace změní život člověka až neuvěřitelně pozitivně, v opačném případě může až zásadním způsobem zhoršit jeho kvalitu. Proto je nesmírně důležité si pro tento zákrok vybrat plastického chirurga s mnoholetými zkušenostmi s tímto výkonem, který se může prezentovat výsledky své práce na velkém počtu povedených operací.