Infekce močových cest je zánětem močového měchýře a močové trubice odvádějící z močového měchýře moč. Toto onemocnění postihuje mnohem častěji ženy a mnoho z nich trpí nemocí chronicky, infekce se jim vracejí, někdy jimi trpí třikrát i víckrát ročně.
Pro zmírnění těchto zdravotních potíží je možné vyzkoušet přírodní léčiva. Moderní věda potvrdila správnost dlouholetého přesvědčení lidových léčitelů, že přírodní léčiva jsou skutečně schopna zmírnit nepříjemné a potenciálně závažné příznaky infekce močových cest – běžného problému mnohých žen.
Uvedená přírodní léčiva vám můžou zajistit úlevu při zánětu močového měchýře a močové trubice.
Medvědice lékařská (Arctostaphyos uva-ursi)
Medvědice lékařská je velmi účinná a známá oficiální léčivá rostlina. Oficiální lékopisnou surovinou medvědice je list, který obsahuje fenolové glykosidy arbutin a metylarbutin. Při hydrolýze, která se uskutečňuje v moči pod vlivem enzymu arbutáza, se arbutin rozpadá na glukózu a hydrochinon a metylarbutin se rozpadá na glukózu a metylhydrochinon. Hlavní léčivý účinek má hydrochinon, který v močovém ústrojenství působí močopudně a antisepticky.
Listy medvědice a přípravky z ní účinkují diureticky a antisepticky na močové cesty, a proto se předepisují při zánětech ledvin a močového měchýře, při písku a kamenech v ledvinách a při žlučových kamenech. Rozpad arbutinu na hydrochinon probíhá pouze v alkalickém prostředí (alkalická moč), a proto se při používání přípravků z medvědice doporučuje na jeden šálek čaje přidat jednu lžičku jedlé soli (soda bikarbona).
Medvědice lékařská bývá častou složkou oficiálních urologických, diuretických, cholagogických, antirevmatických, antidiabetických čajových směsí. Je součástí čajových směsí i pro čištění krve. Pro vysoký obsah tříslovin účinkuje i adstringentně.
Upozornění!
Při používání medvědice lékařské je nutné se vyvarovat vyšších dávek a chronického užívání při cukrovce, ledvinových nemocech aj., protože arbutin působí kromě jiného na vylučování cukru (glukózy) do moče (glykosurie), a může poškodit i játra.
Brusinka obecná (Vaccinium vitis idaea)
Lesní plody se ve světě sbíraly už odpradávna. Ve velkém se sbíraly i brusinky (brusnice), včetně brusinky obecné. Oficiální lékopisnou surovinou brusinky obecné je list a plod. Lidově se ojediněle sbírá i brusinkový květ.
Hlavní obsahovou látkou listu brusinky obecné je glykosid arbutin. Plody obsahují podobné obsahové látky jako listy, ale v jiných množstvích, a navíc ještě cukry, vitamin C a barviva. Listy brusinky se používají jako dezinficiens a protizánětlivý prostředek při nemocech močového měchýře a močových cest, hlavně při katarech, nutkání na močení, mírně zastavují průjmy a jsou součástí pomocných čajů při cukrovce. Plody brusinky jsou velmi žádanou surovinou v potravinářském průmyslu (výroba kompotů, marmelád, džusů atd.). Můžou se konzumovat i čerstvé, ale jsou trpce nahořklé, lépe chutnají zavařené s cukrem (představují výjimku mezi ovocem – jsou kyselinotvorné).
Upozornění!
Pravidelné pití čajů z brusinek nesmí trvat příliš dlouho, protože uvolňující se hydrochinon může poškodit játra. Brusinkové kompoty by neměli konzumovat nemocní na ledvinové kameny, protože plody obsahují velké množství kyseliny šťavelové.
Bříza bělokorá (Betula pendula Roth)
Bříza patří mezi prastaré lidové léčebné prostředky, zejména u slovanských národů, které velmi brzy ocenila a prověřila oficiální medicína. Oficiální lékopisnou surovinou břízy bělokoré je kůra, list a pupeny.
Kůra obsahuje fytosterin, betulosid, glykosidy, hořčiny, saponiny, třísloviny, silice aj. Terapeuticky je významný betulin, který je triterpenický, steroidní alkohol se značnou antiflogistickou (protizánětlivou) aktivitou. Listy obsahují silice, třísloviny, živice, glykosidy, sacharidy, hořčiny, saponiny, éterický olej ad. Pupeny obsahují éterický olej, saponiny, hořčiny, žluté barvivo a jiné.
Látky obsažené v listech břízy mají močopudný účinek. Odvar z listů a pupenů silně zvyšuje diurézu při opuchlinách srdečního a ledvinového původu a rozpouští kameny v ledvinách a v močovém měchýři. Při léčení revmatismu se můžou použít obklady s nálevem z listů nebo s rozdrcenými čerstvými listy. Obsahové látky břízy jsou nápomocné při odstranění křečí hladkého svalstva žaludku a střev. Nálev z pupenů, březové šťávy a dehtu se používá při léčení akutních a chronických ekzémů, při léčbě těžko se hojících ran, odřenin kůže, při zánětech kůže s hnisavými ohnisky atd. Dehet získaný suchou destilací kůry má protibakteriální účinek. Březová míza se na jaře získává z navrtaných otvorů a používá se pod jménem „březová voda“ pro přípravu vlasové vody. Březová voda omezuje tvorbu lupů a maštění vlasů. Zlepšuje pružnost vlasů a lesk.
Upozornění!
Bříza se nemá podávat vnitřně dětem ani těhotným ženám vzhledem k jejímu možnému slabému hemolytickému vlivu. Na ekzémy se ovšem může zevně používat.
Jehlice trnitá (Ononis spinosa)
Rod jehlice (Ononis) zahrnuje kolem 70 až 75 druhů, ze kterých je u nás nejrozšířenější jehlice trnitá pod lidovým názvem „babí hněv“. Oficiální lékopisnou surovinou jehlice trnité je kořen jehlice, který je oficiálním močopudným léčivem při nemocech močových cest.
Kořen obsahuje izoflavonový glykosid ononin, pseudoononin, pentacyklické triterpeny, třísloviny, triterpenoid onocerol, bílkoviny, živice, kyselinu citronovou, saponiny, minerální soli a další.
Jehlice trnitá se pro svůj močopudný účinek používá při močových kamenech, zánětech močového měchýře a revmatických onemocněních. Pomáhá při poruchách metabolismu nebo zadržování tekutin v organismu, při srdeční slabosti, při zánětech ledvin a opuchlinách různého původu. Lidové léčitelství doporučuje kořeny jehlice i při léčení revmatismu, při zastavení krvácení, při hemoroidech, při neplodnosti a dně.
Upozornění!
Jehlice trnitá se nemá užívat ve vyšších dávkách, příliš často a příliš dlouho. Nedoporučuje se její použití při otocích vzniklých z nedostatečnosti srdce nebo ledvin.
