Sladká hrozba

Je cukr „bílé zlato“ nebo spíš „bílý jed“? Každopádně spotřeba cukru celosvětově stoupá a lékaři zvedají varovně prst. A jak jste na tom vy? Neměli byste ozdravit svůj jídelníček a zkusit zdravější varianty, jak si osladit život. Rafinovaný cukr není kromě okamžité energie pro lidské tělo ničím přínosný, spíše naopak.

Jeho nadměrná konzumace hraje významnou roli při vzniku diabetu druhého typu, obezity, poškozuje zubní sklovinu a podporuje vznik zubního kazu.

Roční spotřeba cukru na jednoho člověka je v Česku až 40 kilogramů (pro zajímavost, před sto lety to byly dva kilogramy za rok). Z tohoto množství pouhých 15 procent použijeme ve vlastní domácnosti, zbytek přijímáme někdy i nevědomky v potravinách, kde bychom jej často ani nečekali.

Bílá není dobrá

Klasický bílý cukr se vyrábí rafinací z cukrové řepy. Jde o chemickou reakci, během níž se cukr bělí. Tímto procesem je tedy zbaven veškerých vitaminů a minerálních látek. Z výživového hlediska je jeho hodnota nulová, obsahuje jen prázdné kalorie. Pro spoustu lidí se proto stal strašákem a nazývají ho „bílým jedem.“

Jaká je tedy pravda? Je nebezpečným zabijákem? Podle odborníků ano, tedy v případě, že to s jeho konzumací dlouhodobě přeháníme. Pokud cukr do svého jídelníčku zařazujete v rozumné míře, není se čeho bát. Přičemž je samozřejmě výhodnější volbou ten surový třtinový (hnědý), případně kokosový. S nimi dostaneme do těla minerální látky, ovšem pokud se týká energetické hodnoty, jsou na tom úplně stejně jako ten rafinovaný.

Epidemie diabetes

Podle Diabetické asociace ČR se u nás objeví každoročně na 20 000 nových případů onemocnění cukrovkou (prvního i druhého typu). V současné době již trpí diabetem téměř milion Čechů. Více než dvě třetiny z nich postihuje diabetes 2. stupně. Tuto metabolickou poruchu způsobuje nesprávný životní styl, nezdravý jídelníček a především obezita. Zároveň se s nemocí dá poměrně úspěšně bojovat a zlepšením životosprávy a pravidelnými lékařskými kontrolami zamezit vážným komplikacím. Vysoká hladina cukru v krvi může totiž v těle napáchat nevratné škody, jako je poškození velkých i malých cév, což vede k jejich špatnému prokrvování nebo ucpávání. To může mít fatální následky v podobě infarktu nebo mozkové mrtvice. Pokud dojde k poškození cév v oční sítnici, tak v krajním případě hrozí dokonce oslepnutí a v případě poškození ledvinných cévek selhání ledvin.

Hit jménem sirup

Už jste vyzkoušeli agávový, datlový, javorový, špaldový nebo rýžový? Zájem o přírodní sirupy v poslední době výrazně vzrostl a zdá se, že jim přicházíme na chuť. Oproti bílému i hnědému (nerafinovanému) cukru mají výrazně nižší glykemický index, proto nijak výrazně neovlivňují hladinu cukru v krvi. Z hlediska zdravé výživy jsou rozhodně rozumnější volbou a využít je můžete pro slazení nápojů, kaší, jogurtů, do dezertů i na pečení.

*Javorový – získává se z mízy javorů a poté se zahušťuje. Čím má tmavší barvu, tím je kvalitnější (kvalita se označuje písmeny A až D, přičemž D je nejvyšší). Obsahuje zejména vitaminy řady B, železo, vápník a další minerální látky.

*Obilné (pšeničný, kukuřičný, rýžový) – obsahují sladový cukr maltózu, která se pomalu štěpí a dodává tak energii do těla postupně. Mají neutrální chuť a všestranné použití a dodají do těla mangan, zinek a další minerály.

*Agávový sirup – vyrábí se lisováním a zahuštěním přírodních šťáv z listů odrůdy tropického kaktusu. Díky obsahu inulinu podporuje správnou činnost střev a trávení tuků a působí preventivně proti usazování cholesterolu v cévách.

*Datlový – tmavý a hustý sirup je velmi výrazný a bohatý na vitaminy skupiny B, draslík, železo, hořčík i vápník a hodí se pro teplou i studenou kuchyni.