Máte také pocit, že už na snižování váhy nemůžete jít zodpovědnějším a vědečtějším způsobem, a přesto se vám to nedaří? Vědci nám stěžovatelkám uvěřili a bádali, co se děje v mozku, když se člověk snaží zhubnout. A výsledek je velmi překvapivý.
Je dobře známo, že osoby s nadváhou nebo obezitou při hubnutí zažívají podobné pocity: neovladatelné chutě na něco dobrého a nepřekonatelný hlad. A ty zpravidla jejich úsilí zhatí. Medicína už ví, proč k tomu dochází. Lidé totiž bojují se silným nepřítelem – s vlastním mozkem. Je totiž naprogramovaný tak, aby proti hubnutí bojoval.
Proč nás bojkotuje?
Proč nás náš „nejchytřejší“ orgán bojkotuje? Protože je chytrý. Chce, aby si naše tělo zachovalo určitou váhu. A moc dobře ví, která to má být: ta nejvyšší, které jsme dosáhli v minulosti. Tím se vysvětluje, proč jsou lidé stále hladovější, když se snaží zhubnout. Jejich mozek u nich vyvolá hlad a chutě, které se zdají být nekontrolovatelné. Je to jeho snaha, aby se tělo vrátilo na „ideální“ váhu.
„Tělo se chce neustále vracet k nejvyšší dosažené hmotnosti a mozek baží po endorfinech, které se vyplavují při konzumaci nám libého jídla. Samozřejmě dobrou prevencí je předcházet hladu, a to jednak dostatečným příjmem bílkovin a jednak relativně krátkými intervaly mezi jídly – doporučujeme asi tři hodiny. Třetím opěrným bodem je dostatečná hydratace. Neměli bychom zapomenout, že tytéž endorfiny se vyplavují i při sportu. Nicméně je to méně příjemné než při konzumaci vepřa knedla zela,“ vysvětluje obezitoložka MUDr. Dita Pichlerová, která boj s nadváhou dobře zná nejen z praxe, ale i z osobní zkušenosti.
Centrum hladu a centrum odměny
Skutečný hlad a chutě, tedy touha dát si něco dobrého, i když hlad vůbec nemáme, jsou řízeny mozkem, jeho určitými částmi: centrum hladu a centrum odměny.
Současná věda díky dlouholetému zkoumání čím dál lépe chápe procesy, které se v těchto místech odehrávají při řízení příjmu potravy. V centru hladu se aktivují určité neurony k vyvolání hladu nebo naopak k jeho útlumu. Druhé centrum, které nás ovlivňuje při hubnutí –centrum odměny – je zodpovědné za pocit uspokojení či odměny. Pro mnohé z nás je takovou odměnou právě jídlo. Když člověk jí, nebo dokonce i když jenom přemýšlí o dobrém jídle bohatém například na cukr, sůl a tuky, vyvolává to u něj libé pocity. Právě centrum odměny může způsobovat chutě, které se zdají nekontrolovatelné, i když člověk není vůbec hladový.
„Pacienti často přicházejí s žádostí: Udělejte mi něco s hlavou,“ popisuje své zkušenosti obezitoložka. „Míní tím, že mají výborné znalosti o dietním režimu, ale cosi jim brání tyto své znalosti dodržet. Prostě emoce jsou silnější než rozum. Právě nezvladatelné chutě jsou největší překážkou dlouhodobého dodržování redukčního režimu. V horizontu dní by to snad ještě nebyl takový problém, ale časem je chuť na oblíbené jídlo dožene a dopřejí si ho pak ve větším než malém množství.“
