Čím více závislých nebo rizikově konzumujících alkohol se bude léčit, tím méně lidí na následky alkoholismu zemře. Současně se sníží i náklady na likvidaci všech škod, které konzumace alkoholu způsobila.
Očekává se, že nový koncept léčby, která v určitých případech nevyžaduje hospitalizaci a spočívá v podpoře snížení množství konzumovaného alkoholu, situaci může zlepšit. Velkou roli při zvládnutí individuálního problému s alkoholem mají i nejbližší lidé pacienta, který je závislý na alkoholu nebo rizikovým způsobem konzumuje alkohol.
Metanolová aféra, při níž zahynuly čtyři desítky lidí a stovky lidí byly v ohrožení života, poukázala na podcenění nebezpečí, které pro Česko představuje vysoká konzumace jak státem „kontrolovaného“ tak nelegální cestou vyráběného, dováženého a distribuovaného alkoholu. Přitom již před první otravou byly známy statistiky, které umístily Českou republiku na světovou špičku ve spotřebě alkoholu.
Alkohol zapříčiní statisíce úmrtí
Podle prim. MUDr. Petra Popova, MHA, předsedy společnosti pro návykové choroby České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, zemřou ročně na přímou otravu alkoholem více než tři stovky lidí. Do tohoto počtu nejsou zahrnuti pacienti, kteří zemřou na onemocnění, které vzniklo v důsledku dlouhodobé konzumace alkoholu nebo v důsledku závislosti na alkoholu. Existují kvalifikované odhady, že v EU zemře ročně 120 000 Evropanů závislých na alkoholu (mezi 15 a 64 lety) na důsledky své choroby, přičemž alkohol hraje svou roli v celkem 200 000 úmrtí (v zemích EU). Počet závislých na alkoholu v zemích EU se odhaduje na 14 milionů lidí.
Podle údajů z roku 2011 se v ČR škodlivé pití a závislost na alkoholu častěji vyskytuje u mužů (12,5% oproti 2,7% u žen), u osob se základním vzděláním, nezaměstnaných a osob s nízkým socioekonomickým statusem.1 Prof. PhDr. Michal Miovský, PhD., přednosta Kliniky adiktologie VFL a 1 LF UK, k tomu dodává: „Časté pití nadměrných dávek alkoholu je také považováno za prediktor akutních problémů způsobených alkoholem, jako jsou například úrazy, dopravní nehody, agresivní jednání v opilosti.“
To jsou důvody, které vedly české adiktology, aby ve spolupráci s oficiálními institucemi vypracovali návrhy opatření, kterými českou situaci zlepšit.
Problémy kolem léčby
„Základním problémem je vysoká tolerance české společnosti k vysoké konzumaci alkoholu,“ tvrdí prim. MUDr. Petr Popov, MHA. Tolerance začíná zpravidla v rodině. Najdou se případy, kdy je alkohol podáván i dětem, otevřít několik lahví je „normou“ při každé rodinné oslavě. Problémy se řeší pomocí skleničky, alkohol se stává součástí denního režimu. Této situaci nahrává vysoká dostupnost alkoholu v ČR. Avšak spotřební daň z alkoholu pokryje sotva polovinu nákladů vynaložených na likvidaci škod, které alkohol napáchá.
Kudy z problému
Národní akční plán, který bude projednáván v nejbližších měsících, by měl poskytnout návod na řešení problematiky z celospolečenského hlediska.
Neméně důležité, mnohdy ještě obtížnější je však řešení každého individuálního případu problémového pití a závislosti na alkoholu. Jako většina duševních chorob i závislost na alkoholu snižuje sebereflexi, pacient ztrácí náhled na tíži svého problému, který zpravidla zcela popírá („Já s alkoholem nemám problém, mohu přestat, kdykoli budu chtít.“). Pro jeho blízké: rodinu, spolupracovníky je velmi obtížně realizovatelné „dostat“ nemocného k léčbě. Prim. MUDr. Petr Popov, MHA doporučuje předem se poradit s lékařem (praktickým lékařem, psychiatrem, adiktologem) a podle konkrétní situace a závažnosti onemocnění vypracovat individuální scénář „cesty závislého k lékaři“. Podle prim. Popova je zásadní, aby blízcí chování nemocného neomlouvali, nekryli, planě nevyhrožovali, ale jednali.
Pomoc může nabídnout i praktický lékař, který má podle zákona povinnost u každého pacienta zjišťovat přítomnost návykových chorob, včetně závislosti na alkoholu. Empaticky vedeným rozhovorem (v rámci tzv. krátké intervence) lze mnohdy zjistit pravý stav týkající se konzumace alkoholu. K diagnostice lze využít i krátký dotazník (AUDIT-C). K zpřesnění i sebeuvědomění přispěje osobní záznamový list (30 TDA test), kam každý den pacient vyplňuje nejen množství vypitého alkoholu, ale i pocity, které měl, jaké pohnutky fungovaly jako spouštěcí moment k pití, resp. jak se pacientovi podařilo situaci zvládnout. „Pouhé“ vyplnění třicetidenního formuláře má v mnoha případech terapeutický efekt.
Pokud po tomto „pojmenování“ problému nedojde ke zlepšení a snížení konzumace alkoholu, pak je na místě odborná péče. Podle nového konceptu léčby může být cílem nejen úplná abstinence, ale u některých pacientů může být redukce vypitého množství alkoholu velmi přínosné a může snížit jak zdravotní, tak společenská (rodinná, partnerská a pracovní) rizika. Je důležité, aby o této možnosti byli rizikově konzumující alkohol informováni, protože pro mnohé z nich představuje trvalá abstinence bariéru, kterou nejsou schopni přijmout a přistoupit na léčbu. Od tohoto konceptu se proto očekává zejména zlepšení dostupnosti léčby a zvýšení zájmu o řešení problémového, rizikového pití.
Základní informace o problematice alkoholu
Alkoholismus (závislost na alkoholu) je chronické, opakující se (recidivující) onemocnění, které má i své číslo diagnózy v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN 10): F10.2
Škodlivé užívání alkoholu (abúzus, F10.1) je jedním z nejčastějších rizikových faktorů přispívajících ke vzniku hlavních nepřenosných (neinfekčních) onemocnění, kterým můžeme předejít.
Užívání alkoholu je celosvětově třetím nejrizikovějším faktorem z hlediska předčasných úmrtí a zdravotních postižení a nejrizikovějším faktorem pro úmrtí mužů mezi 15 až 59 lety.
Alkohol a čísla
• 2 500 000 předčasných úmrtí každý rok na celém světě má na svědomí alkohol.
• 200 000 lidí v EU zemře ročně v důsledku konzumace alkoholu.
• 14 000 000 je v EU závislých na alkoholu.
• 155 000 000 000 (miliard) € stojí likvidace následků (včetně nákladů na léčbu) konzumace alkoholu země EU.
Rizikové a škodlivé pití v ČR
• 29,2 % českých mužů pije alkohol rizikovým nebo škodlivým způsobem.
• 3,8 % mužů má s alkoholem vážný problém vyžadující odbornou pomoc.
• 9,3 % českých žen pije rizikově a problémově.
• 0,3 % žen má s alkoholem vážný problém.
• 35. – 44. rok je období, kdy muži pijí nejvíce, 18. – 24 nejméně.
• Po 54. roce je konzumace alkoholu u žen nejnižší.
(Sovinová, Czémy, The Czech AUDIT, 2010)
Další informace
Úlevové pití je často příznakem duševní poruchy (úzkost, porucha nálady, deprese, porucha osobnosti, „léčba“ krize středního věku).
Duální diagnózy: Přítomnost jedné poruchy (zvýšená konzumace alkoholu, jiná duševní porucha) zvyšuje riziko vzniku druhé více než dvojnásobně. Velmi často nelze určit, co byla příčina a co je důsledek (deprese, nebo alkohol?)
Rizikové pití zvyšuje riziko deprese 3,7 krát, úzkosti 2,2 – 3,1 krát, výskyt poruch osobnosti (asociální, hysterická apod.) sedmkrát.
Důsledky užívání alkoholu
• Akutní otrava (intoxikace, předávkování)
• Infekce (sexuálně přenosné choroby, tuberkulóza)
• Poruchy výživy
• Choroby zažívacího traktu (jaterní cirhóza, akutní a chronický zánět slinivky)
• Onkologická onemocnění (karcinom prsu, karcinom tlustého střeva a konečníku, nádory hlavy a krku, karcinom jater).
• Srdečně-cévní onemocnění (hypertenze, arytmie, mozková mrtvice, infarkt myokardu).
• Diabetes 2. typu
• Obezita
• Nehody a sebepoškození
• Poškození plodu (fetální alkoholický syndrom)
• Neuropsychické poruchy (křeče a epileptický záchvat, poškození centrální nervové soustavy)
Co je závislost na alkoholu – příznaky
1. Silná, přemáhající touha, nebo pocit puzení užívat alkohol (craving, „bažení“)
2. Zhoršená sebekontrola v souvislosti s pitím alkoholu (porucha sebeovládání)
3. Somatický odvykací stav (tzv. absťák při nedostatku alkoholu, třes, nervozita, výrazný neklid, halucinace, bolesti hlavy, bušení srdce, křeče, riziko úmrtí)
4. Zvyšování tolerance vůči účinku alkoholu (k vyvolání účinku – pocitu libosti, nebo potlačení abstinenčního stavu je někdy nutné extrémně zvyšovat dávku)
5. Postupné zanedbávání jiných potěšení, zájmů, zálib, přátel, rodiny
6. Pokračování v pití přes jasný důkaz škodlivých následků, a to jak zdravotních, tak společenských
Aby mohl lékař potvrdit, že jde o závislost, musí být z uvedených šesti příznaků u konkrétního jedince přítomny alespoň tři současně, a to kontinuálně po dobu alespoň jednoho měsíce.
Možnosti řešení?
• V případě abúzu (rizikové a škodlivé pití bez závislosti) často postačí „terapeutický” rozhovor s praktickým nebo jiným lékařem (lékařem, kterému pacient věří) o škodlivosti konzumace alkoholu a o možnostech zlepšení zdravotního stavu, tzv. krátká intervence.
• Také samotné snížení spotřeby alkoholu může poměrně rychle napravit zdravotní i sociální následky nadměrné konzumace.
• Někdo dokáže svoje pití omezit vlastní vůlí, ale jiný ne. Jeho odhodlání může posílit profesionální dlouhodobá podpora lékaře nebo psychoterapeuta.
• U lidí s vážnou závislostí může být již jediným řešením úplná abstinence. Tento cíl léčby někteří pacienti těžko přijímají, zejména na začátku léčby.
• Komplexní léčba závislosti (ústavní, ambulantní), je dnes dostupná jen malému procentu pacientů a je zaměřená hlavně na abstinenci. Ta je však pro zhruba polovinu závislých nedostupným cílem. Z toho důvodu také u těžce závislých pacientů má prosté snižování konzumovaného množství alkoholu smysl.
Statistika WHO
Podle údajů Světové zdravotnické organizace, které byly v roce 2012, je ČR stále na prvním místě ze všech zemí EU v roční spotřebě alkoholu s 16,61 litru čistého etylalkoholu na občana staršího 15 let. Do tohoto množství je započítáno 1,5 litru nelegálně získaného alkoholu.
ADULT PER CAPITA ALCOHOL CONSUMPTION IN THE EU,
CANDIDATE COUNTRIES, NORWAY AND SWITZERLAND (2009)
Country Total consumption (litres) Unrecorded (litres)
Austria 13.00 0.7
Belgium 12.00 1.0
Bulgaria 11.45 1.2
Croatia 12.76 2.5
Cyprus 9.53 1.0
Czech Republic 16.61 1.5
Denmark 12.86 2.0
Estonia 14.05 0.7
Finland 12.27 2.3
France 12.70 0.4
Germany 12.87 1.0
Greece 10.55 1.8
Hungary 14.15 2.5
Iceland 7.93 0.4
Ireland 12.87 1.0
Italy 9.59 2.4
Latvia Under review
Lithuania 13.02 0.4
Luxembourg 12.76 1.0
The former
Yugoslav Republic
of Macedonia 6.84 2.9
Malta 8.01 0.4
Montenegro 13.02 4.7
Netherlands 9.73 0.5
Norway 8.30 1.6
Poland 13.60 3.0
Portugal 13.43 2.0
Romania 16.30 3.0
Slovakia 14.59 3.0
Slovenia 15.31 3.0
Spain 13.07 1.4
Sweden 8.85 1.7
Switzerland 10.76 0.5
Turkey 3.64 2.2
United Kingdom 12.52 1.7
EU 12.45 1.6
Převzato z
Alcohol in the European Union, Consumption, harm and policy approaches, WHO, 2012
