„Správě sestavený jídelníček by měl zajistit potřebný příjem všech prospěšných látek, zejména rostlinných olejů bohatých na omega-3 mastné kyseliny, a to na úkor živočišných tuků a zdrojů transmastných kyselin.
Přínos řepkového oleje spočívá v nízkém podílu nezdravých nasycených mastných kyselin a velmi vysokém obsahu prospěšných vícenenasycených mastných kyselin,“ říká RNDr. Pavel Suchánek z Institutu klinické a experimentální medicíny.
Z průzkumu veřejného mínění, provedeného v říjnu 2012 společností STEM/MARK vyplynulo, že většina českých spotřebitelů sleduje pravidelně při nákupu rostlinných olejů, o jaký druh oleje se jedná. Použití řepkového oleje k přípravě pokrmů se v domácnostech jednotlivých cílových skupin liší. Uplatnění nachází v kuchyních necelé poloviny žen s dětmi do 15 let (43 %) a pouze jedné třetiny samostatně žijících osob ve věku 30-50 let a seniorů nad 60 let věku (32 %). Více než tři pětiny dotázaných neví, zda je řepkový olej přínosný (od 55 % u matek s dětmi po 59 % u seniorů). Poměrně velké množství dotázaných (zejména senioři – 65 %) také není schopno říci, zda řepkový olej obsahuje spíše prospěšné mastné kyseliny nebo naopak ty nežádoucí.
Nenasycené mastné kyseliny mají pozitivní vliv na snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění, a to zejména díky ovlivněním hladiny cholesterolu. Dále brání růstu aterosklerotických plátů v cévách a snižují riziko trombóz, které zhoršují průchodnost cév. Dostatečný příjem nenasycených mastných kyselin je podle posledních výzkumů důležitý i pro vývoj dětí a zdravotní stav těhotných, ovlivňuje i kvalitu kůže a zásadním způsobem se promítá do obranyschopnosti organismu nebo do výskytu alergických onemocnění. „Pro příjem doporučeného množství vícenenasycených mastných kyselin omega-3 a omega-6 je potřebný přísun cca 100 ml řepkového za den,“ dodává RNDr. Suchánek.
„Ačkoli bylo u řepky za posledních 35 let dosaženo nevídaného šlechtitelského pokroku, nemá řepkový olej z hlediska kvality v očích mnoha spotřebitelů nejlepší pověst,“ uvádí Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc. ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin a dodává: „Přitom dnešní realita je úplně jiná – současné odrůdy řepky, z nichž se olej vyrábí, jsou kvalitativně významně jiné a výrazně lepší, než staré – tzv. erukové odrůdy. Od roku 1985 se v České republice pěstují výlučně tyto nové, tzv. dvounulové odrůdy řepky, které poskytují olej velmi ceněný a doporučovaný odborníky na zdravou výživu prakticky po celém světě.“
Řepkový olej představuje nutričně velmi hodnotnou potravinu, a přesto není jeho význam českými spotřebiteli dostatečně doceňován, což vyplývá z dat o spotřebě řepkového oleje pro potravinářské účely. Přitom hned za hranicemi, u našich německých sousedů, se stal v roce 2010 řepkový olej nejoblíbenějším rostlinným olejem mezi spotřebiteli. Tuto pozici v roce 2011 nejenom obhájil, ale s tržním podílem 37,3 % dokonce posílil.
Na podporu spotřeby řepkového oleje zahájil v září 2012 Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin informační kampaň „Řepkový olej – olej nad zlato“. Úkolem tříletého projektu podporovaného EU je zvýšit povědomí o nutričních vlastnostech řepkového oleje a zvýšit jeho spotřebu. Více informací k celému projektu je k dispozici na webových stránkách www.olejnadzlato.cz.
Řepkový olej nám prospívá
Řepka olejka patří mezi skupinu rostlin, charakterizovaných jako olejniny. Z hlediska lidské výživy není ani tak důležité množství oleje, které daná rostlina vytváří, ale jeho složení, tj. spektrum obsažených mastných kyselin. Zásadní vliv na rozvoj pěstování olejnin v posledních letech má pozitivní změna stravovacích návyků obyvatel průmyslově rozvinutějších zemí, kteří dávají stále větší přednost konzumaci rostlinných tuků před živočišnými.
Olej ze současných odrůd řepky se svými složením blíží oleji olivovému a v některých parametrech jej dokonce předčí, zejména díky vysokému obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin. Zdravotní přínos řepkového oleje spočívá v nízkém podílu nezdravých nasycených mastných kyselin (SAFA) a velmi vysokém obsahu zdraví prospěšných vícenenasycených mastných kyselin (PUFA). Navíc řepkový olej má velmi výhodný poměr mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami. Jako jeden z mála obsahuje méně vícenenasycených mastných kyselin skupiny omega-6 (n-6 PUFA) a má naopak vysoký obsah vícenenasycených mastných kyselin omega-3 (n-3 PUFA), zastoupených zejména kyselinou alfa-linolénovou (viz tabulka).
Složení jednotlivých olejů a tuků (Zdroj: Doc. Ing. Jiří Brat CSc., VŠCHT)
Tuk/olej SAFA TFA MUFA n-3 PUFA n-6 PUFA
Řepkový olej 8 1 61 9 20
Slunečnicový olej 12 1 25,5 0,5 61
Sójový olej 16 1 23 53 7
Olivový olej 15 0 75 1 9
Vepřové sádlo 41 2 48 1 8
Mléčný tuk 67,5 2,5 22 0,5 1,5
Rybí tuk 28 0 52 15 5
Zdravotní působení mastných kyselin:
– PUFA (více nenasycené mastné kyseliny) – vysoce pozitivní
– MUFA (mono nenasycené mastné kyseliny) – neutrální, spíše pozitivní
– SAFA (nasycené mastné kyseliny) – spíše negativní
– TFA (trans mastné kyseliny) – vysoce negativní
Díky výraznému zastoupení vícenenasycených mastných kyselin omega-3 a mononenasycených mastných kyselin můžeme označit řepkový olej jako nutričně nejhodnotnější, díky čemuž má četné zdravotní přínosy.
Přínosy konzumace řepkového oleje
Na základě analýzy stravovacích zvyklostí a složení jídelníčku obyvatel ČR docházíme k závěru, že v naší obvyklé stravě není dostatečný příjem mnoha důležitých mastných kyselin, zejména omega-3 mononenasycených mastných kyselin a naopak jsou překračovány doporučené maximální hodnoty příjmu nasycených nebo trans mastných kyselin. A to i přesto, že je již jednoznačně prokázán velký význam vhodné skladby nenasycených mastných kyselin v jídelníčku pro lidské zdraví.
Prevence kardiovaskulárních onemocnění
Zásadní přínos mají mastné kyseliny obsažené v řepkovém oleji v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Klinické studie, sledující vliv vyšší konzumace řepkového oleje, případně studie sledující vliv náhrady živočišných tuků řepkovým olejem, se shodují na velmi pozitivním působení řepkového oleje. Již po 3 týdnech byl prokázán zásadní pokles koncentrace velmi rizikového LDL cholesterolu o cca 17 %, pokles koncentrace triglyceridů o cca 20 % a pokles poměru aterogenního indexu LDL:HDL cholesterolu o cca 21 % 1, 2. Z hlediska prevence kardiovaskulárních onemocnění je pro středoevropskou populaci zásadní zvýšit ve stravě podíl kyseliny alfa-linolénové, esenciální mastné kyseliny skupiny omega-3, kterou na rozdíl od esenciální kyseliny skupiny omega-6 linolové, konzumujeme nedostatečné množství. Dostatečný příjem kyseliny alfa-linolénové má dle odborníků tyto zásadní dopady na lidské zdraví:
– snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu a průchodnost cév,
– pozitivně ovlivňuje srážlivost krve a snižuje hodnoty krevního tlaku cév,
– předchází vzniku zánětů,
– posiluje imunitní systém,
– brání vzniku alergických reakcí.
Řepkový olej a vývoj novorozenců
Dostatečný příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin, zejména pak esenciální kyseliny alfa-linolénové, je velice důležitý u matek ještě předtím, než otěhotní. Jak nadbytek, tak nedostatek energie i živin v nevyváženém jídelníčku je nežádoucí a s úpravami životosprávy není dobré začínat až v těhotenství. Období těhotenství, kdy dochází k vývoji plodu, a dále pak období kojení, jsou z hlediska správného jídelníčku nejdůležitější. Složení mateřského mléka, obsah živin a nutričně významných látek v něm, se mění v závislosti na tom, co žena jí. Jídelníček těhotné ženy i maminky by měl být pestrý a obsahovat dostatek všech podstatných složek stravy. Obsah rostlinných olejů, zejména řepkového, který je bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin, zde sehrává zásadní roli.
Do jídelníčku těhotných žen a matek je vhodné zařadit i tučné mořské ryby jako zdroje potřebných dlouhořetězcových mastných kyselin EPA a DHA. Za doporučenou denní dávku omega-3 mastných kyselin pro průměrnou těhotnou ženu považují odborníci alespoň 650 mg. Tyto nenasycené mastné kyseliny si plod ani novorozenec nedokážou vytvořit, jsou však nezbytné pro tvorbu buněčných stěn, především u centrálního nervového systému a oční sítnice 4,5,6.
Řepkový olej posiluje imunitu
Úspěšným vytvořením kvalitních nervových vláken potřeba sledovat kvalitu výživy zdaleka nekončí. Na správnou skladbu živin a potřebné zastoupení všech složek zdravé výživy je třeba dbát neustále. Dostatečné zastoupení omega-3 mastných kyselin, obsažených například v řepkovém oleji, tedy patří i do jídelníčku starších dětí a dospělých. Mastné kyselin omega-3 mají pozitivní vliv nejen na imunologické reakce, kdy brání vzniku alergických reakcí a předchází vzniku zánětu, ale mají dlouhodobý význam v prevenci různých onemocnění 7, 8, 9.
Nenasycené mastné kyseliny mají pozitivní vliv na snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění, a to zejména ovlivněním hladiny cholesterolu. Dále brání růstu aterosklerotických plátů v cévách a snižují riziko trombóz, které zhoršují průchodnost cév. Dostatečný příjem nenasycených mastných kyselin je podle posledních výzkumů důležitý i pro vývoj dětí a zdravotní stav těhotných, ovlivňuje i kvalitu kůže a zásadním způsobem se promítá i do obranyschopnosti organismu nebo do výskytu alergických onemocnění.
Lékařská doporučení pro množství a skladbu tuků v jídelníčku
Není třeba zdůrazňovat, že na výsledky klinických studií reagují lékařská doporučení pro množství a skladbu tuků v jídelníčku. Shodují se na tom, že celkový příjem tuků by neměl být vyšší než 30 až 35 % celkového energetického příjmu (tj. přibližně 60 až 90 g tuků denně), přičemž z živočišných tuků by měla pocházet maximálně 1/3 tohoto příjmu. Tento podíl bývá velmi často vyčerpán v rámci konzumace tak zvaných skrytých tuků, běžně přijímaných v mase a masných nebo mléčných výrobcích. Zbylé 2/3 by měly tvořit rostlinné tuky a oleje. Na druhou stranu, příjem tuků by neměl klesnout pod 20 % celkového příjmu energie.
Pro prevenci onemocnění z nedostatku esenciálních mastných kyselin doporučuje německá, rakouská a švýcarská společnost pro výživu (DACH) pokrýt 2,5 % energetického přísunu omega-6 mastnými kyselinami a 0,5 % energetického přísunu omega-3 mastnými kyselinami. Tyto látky plní řadu důležitých funkcí v látkové výměně a v prevenci chorob, proto se doporučuje celkový příjem obou těchto typů ve výši 7 % energetického přísunu.
Pro příjem doporučeného množství omega-3 a omega-6 mastných kyselin je potřebný přísun 100 ml řepkového za den.
Sdružení odborníků na výživu EU (Eurodiet 2001) se shoduje na podobném doporučení. Evropské populaci doporučuje přijímat méně než 10 % celkové energie z nasycených mastných kyselin (živočišné tuky), méně než 2 % z trans mastných kyselin a 4 – 8 % energie hradit příjmem omega-6 mastných kyselin. Zvláštní doporučení vyhradila skupině omega-3, kde doporučuje denně konzumovat 2 g kyseliny alfa-linolenové (řepkový olej) a 200 mg přijímat tuků mořských živočichů.
V posledních deseti letech se připomíná zásadní význam nejen celkového množství přijímaných polynenasycených mastných kyselin, ale i vzájemného poměru mezi skupinami omega-6 a omega-3, který by měl být pět až osm procent z omega-6 mastných kyselin ku dvěma nebo i více procentům z omega-3 mastných kyselin. Vhodný poměr mezi omega-6 a omega-3 se doporučuje 4:1 nebo ještě lépe 3:1. Středoevropská strava bohužel zachovává velmi nevýhodný poměr 10:1, severoamerická strava bohatá na fast foody se blíží poměru dokonce 40:1.
Poměr omega-6 a omega-3 esenciálních mastných kyselin v řepkovém oleji je 2:1, proto je pravidelná konzumace řepkového oleje velmi pozitivní a potřebná.
Závěr
Je velmi důležité, aby správě sestavený jídelníček zajistil potřebný příjem všech prospěšných látek, zejména rostlinných olejů, bohatých na omega-3 mastné kyseliny a to zejména na úkor živočišných tuků a zdrojů transmastných kyselin 10. Řepkový olej ve světle nových vědeckých poznatků vychází jako zcela ideální zdroj omega-3 mastných kyselin, vhodný k pravidelné celoživotní konzumaci.
