Příjemné letní večery nás lákají ven. Tam na nás ale často útočí nepříjemný hmyz. Jak se mu bránit a jak si poradit s případnými štípanci?
Každé štípnutí zákonitě provází reakce našeho organismu. Postižené místo může jemně otéct, začervenat, ale zejména velmi svědí a někdy až bolí. Imunita se takto vyrovnává s cizorodými látkami, kterými si hmyz upravuje naši krev, aby jí dokázal vypít za krátký čas co nejvíce. Komár dobře ví, že je otázka vteřin, kdy si ho všimneme. Jeho sliny obsahují i různé jiné, pro naše tělo neznámé bílkoviny, na které můžeme mít slabší či silnější reakci.
V případě silnější reakce nemusíme mít nutně alergickou reakci na bílkoviny ve slinách komárů. Více dní trvajícím otokem či bolestivostí můžou trpět lidé se sníženou imunitou nebo citlivější pokožkou a malé děti. „Čím lépe funguje imunitní systém, tím mírnější jsou i jeho případné alergické projevy,“ říká Ing. Adrián Doboly z biotechnologické společnosti Natures. Pokud míváte na štípnutí prudké reakce, můžete se na komáry připravit užíváním imunostimulátorů, například s obsahem betaglukanu. „Nedá se to generalizovat, ale v mnoha případech se prokázalo, že pomocí betaglukanu lze tlumit příznaky alergií,“ radí odborník na imunitu.
Základním znakem alergické reakce je, že se neprojevuje pouze v místě vpichu, ale i na jiné části těla. Příznaky můžou být opravdu různorodé, tak jako při jakékoliv alergické reakci. Někomu oteče obličej nebo se mu může dokonce obtížněji dýchat. Tehdy je namístě podání antihistaminik nebo i kortikoidů.
Možná jste už boreliózu prodělali (třeba dokonce několikrát), ani jste to netušili – prozradily ji až krevní testy. Gratulujeme! Vaše imunita odvedla svou práci na jedničku. Bohužel, u citlivějších jedinců může mít neléčená borelióza nezvratné a velmi nepříjemné celoživotní následky. Čím později se zjistí a léčí, tím hůře. Když přejde do chronické fáze, poškozuje i imunitní systém a takto oslabené tělo je pak lehkým terčem pro jakékoliv infekce.
Co dělat, aby nás komáři nechali na pokoji? Při útoku hladového hmyzu se nemusíme hned vzdávat a utíkat dovnitř. Pokud běžet dovnitř, tak jen po světlejší oblečení, které nám zakryje ruce i nohy, a pro repelent. Otravní komáři a štípavé mušky útočí nejčastěji až za soumraku, a tak nám už v dlouhých rukávech a kalhotách nebude vedro. A proč si obléct světlé barvy? Hmyz prý více lákají ty tmavé – a za vyzkoušení nic nedáte.
Mnozí lidé se běžně dostupné repelenty z lékáren a drogerií bojí používat, protože je považují za silnou „chemii“. Nejsou daleko od pravdy, nejčastější účinná látka v nich (DEET) se totiž používala jako pesticid. V repelentech je však ve slabé koncentraci, při níž se neprokázal škodlivý vliv na lidský organismus.
Pomoct si dokážete i přírodními esenciálními oleji, které jsou na rozdíl od běžných repelentů z lékáren a drogerií nejen účinné, ale i pěkně voní. Jelikož se tyto přírodní repelenty aplikují rovnou na pokožku, vždy si vybírejme ty nejkvalitnější, jinak u citlivějších jedinců hrozí alergická reakce na kůži.
A jak si pomoct, když jsme na prevenci zapomněli? Není potřeba nic speciálního: cibuli, česnek či brambory máme doma všichni. Plátek jednoduše přitiskneme na kůži, a když už štípanec nesvědí, místo opláchneme vodou. Svědění a otok zmírní i ocet, nejlépe jablečný. Naneseme ho vatovým tamponem a po chvilce smyjeme. Za vyzkoušení stojí i poctivý med od včelaře, protože má protizánětlivé účinky, nebo i mořská sůl rozetřená s trochou vody na pastu. Po chvilce působení ji smyjeme. Otok stáhne i obyčejný led, byť jen na chvilku. Na delší dobu ranku zchladí aloe vera. Jednoduše vymačkáme šťávu z kousku rostliny a aplikujeme. Ne každý z nás ji doma pěstuje, takže se vyplatí mít doma gel s obsahem jeho šťávy. Účinným pomocníkem při ošetřování štípanců je i betaglukan ve formě gelu, který pokožku příjemně ochlazuje a regeneruje. Jeho regenerační schopnost je tak silná, že najde uplatnění i u větších ranek, takže se vyplatí mít ho pro jistotu doma. „Přípravky s obsahem betaglukanu přispívají ke kvalitnímu a rychlému hojení ran a mají pozitivní vliv na přirozenou imunitu kožní tkáně, čímž snižují riziko tvorby hlubokých a výrazných jizev,“ dodává Adrián Doboly.
