Přes lávku přešly tisíce oveček a úlevný spánek nikde. Nebo se nám podaří usnout celkem bez problémů, ale od tří, čtyř hodin nad ránem už nezabereme. Nebo je spaní přerývané, rozdělené do mnoha kraťoučkých úseků a ráno se cítíte jako přejetí. Nespavost má mnoho podob.
Jejich společným jmenovatelem jsou příznaky objevující se ráno po probuzení: únava, denní ospalost, poruchy soustředění a paměti, poruchy nálady, podrážděnost, psychické napětí, úbytek energie, motivace a iniciativy.
Příčinou nespavosti může být stres a dlouhodobé psychické problémy, ale také chronická únava a špatná životospráva. Může být způsobena i nadužíváním různých látek (kofein, alkohol, léky). Problémy se spánkem však můžou signalizovat, případně doprovázet i některé závažné choroby, jako je třeba roztroušená skleróza nebo Parkinsonova choroba.
Zvláštní kapitolu tvoří tzv. syndrom spánkové apnoe. „Pauzy“ v dýchání, zpravidla provázené chrápáním, kromě potíží se spánkem ohrožují také další funkce organismu, a proto je nutné tento syndrom léčit.
Nespavost neřešíme
Potíže se spánkem má asi 20 až 40 % populace. Závažnější chronická nespavost postihuje 5 až 10 procent lidí. Málo se ví, že nespavostí můžou trpět i kojenci a batolata. Více se s tímto problémem svěřují lékařům ženy, a to zejména v období těhotenství, kojení a kolem klimakteria. Nespavost však častěji postihuje muže. Na horší spaní si také často stěžují senioři. S věkem totiž v těle postupně klesá produkce melatoninu, synchronizátoru biologických rytmů, na němž závisí i kvalita spánku. Většina z „nespavců“ si své bezesné noci nechává pro sebe. Jen asi 30 % z nich se svěří lékaři. A z toho se jen pouhá polovina dočká řešení – lékař zahájí vyšetřování a léčbu příčin nespavosti.
Z dlouhodobých lékařských výzkumů přitom vyplývá, že lidé dopřávající si alespoň šest až osm hodin spánku prokazují mnohem větší myšlenkovou aktivitu než ti, co toto rozmezí nedodržují. Podle časopisu Sleep se celkem 25 % žen a 18 % mužů, kteří si během čtyř let pozorování zkrátili dobu spánku, rapidně zhoršily výsledky v testech úsudku, slovní zásoby a globálního kognitivního statusu.
V současné covidové době se akcentuje hlavně pozitivní vliv kvalitního, dostatečně dlouhého spánku na imunitu. Alarmující je v tomto světle, že podle britských vědců stačí po jeden týden spát méně než šest hodin, aby došlo k poškození imunitního systému.
Akutní a chronická
Odborníci rozlišují nespavost na akutní a chronickou. S první se během života někdy setká asi každý – ve stresovém období, na cestách, kdy vlastní postel a zaběhnuté rituály jsou daleko, anebo po nějaké „dietní“ chybě. Akutní nespavost se většinou upraví sama – už další noc „spánkový deficit“ doženeme. Chronická nespavost je stav závažnější, je charakterizovaná délkou od 30 dnů do šesti měsíců a je často spojena s dalšími nepříjemnými stavy, jako jsou poruchy nálady, potíže se soustředěním a pamětí. Při dlouhodobé nespavosti je narušena duševní výkonnost, snížený práh bolesti, významně se zvyšuje riziko rozvoje depresivní poruchy. Osoby trpící chronickou nespavostí si stěžují na zhoršenou kvalitu života, a ta je tím horší, čím závažnější je porucha spánku.
Bylinky pomáhají
Než je nespavost diagnostikována jako chronická, obvykle se uchylujeme k samoléčbě. Někdy postačí dodržovat pravidla spánkové hygieny: usínat a probouzet se pravidelně ve stejnou dobu, a to i o víkendech a dovolených, spát v tiché, chladné, dobře větrané místnosti, používat postel jen ke spánku a sexu, tedy tam nepracovat, nejíst ani nesledovat televizi, večer nepít alkohol, kofeinové ani energetické nápoje nebo silný čaj, nejíst těžká jídla, neprovozovat žádné náročné aktivity a nesledovat dramatické nebo hororové pořady v televizi, ale snažit se přecházet do klidového režimu.
Pomáhá také vypít před usnutím sklenici teplého mléka nebo šálek meduňkového čaje. Bylinkou první volby v případě nespavosti je třezalka tečkovaná. Velice dobře působí proti úzkostem, neklidu a psychickému vypětí, které minimalizuje a dovolí nám příjemně usnout. Vhodná je také v případě takzvané neurastenie, mezi jejíž příznaky patří podrážděnost, únava, bolest hlavy a poruchy soustředění i spánku.
„Při užívání třezalky bychom měli být opatrní na sluneční záření. Tato jinak velice užitečná bylinka může totiž ve vzácných případech způsobit fotosenzitivní reakci,“ radí fytoterapeutka Jarmila Podhorná. „Pozor bychom měli určitě dát na léky, které užíváme. Třezalka totiž může mít vliv na jejich účinky.“
