Rakovina tlustého střeva a konečníku patří mezi druhé nejčastější nádorové onemocnění českých mužů a žen. Každoročně je odhaleno u 7700 pacientů, zhruba polovina na něj umírá. V posledních letech se díky rozvoji léčby, farmakologie a důrazu na screening dařilo českým lékařům snižovat úmrtnost u tohoto onemocnění. Následná pandemie se ovšem na tomto vývoji negativně podepsala, především kvůli snížení počtu screeningů, který je přitom pro včasné odhalení a úspěšnou léčbu nemoci zásadní. U kolorektálních karcinomů jde o nádory s pomalejším růstem, část nezachycených karcinomů proto může být ještě relativně včas zachycena, upozorňují lékaři.
Systém plošných screeningů označují čeští lékaři za „národní poklad“, jejich organizace snese srovnání s vyspělými zeměmi západní Evropy. Včasné odhalení zhoubných nádorů je pro jejich léčbu zásadní, což dokazují čísla. Ročně u nás na rakovinu umírá kolem 27 tisíc nemocných, z nichž minimálně v jedné třetině jde o preventabilní nádor. U kolorektálního karcinomu je pak toto číslo ještě vyšší. „Diagnóza kolorektálního karcinomu je v ČR ročně stanovena u zhruba osmi tisíc pacientů, z čehož jde téměř v polovině případů o III. a IV. stadium s nepříznivou prognózou. Při včasném záchytu je přitom kolorektální karcinom plně vyléčitelný, podle pětiletého přežití až v 90 procentech případů,“ vysvětluje profesor Ladislav Dušek.
Právě screening, který je pro včasné odhalení a léčbu zhoubných nádorů velmi důležitý, přitom během pandemie utrpěl nejvíce. Podle předního českého odborníka na kolorektální karcinom profesora MUDr. Luboše Petrželky, CSc., se covid přímo podepsal na nízkém počtu lidí, kteří letos a v loňském roce absolvovali screening karcinomů. „Po velmi slibném rozvoji screeningového programu, který se projevuje úbytkem pozdě zachycených nádorů, měla koronavirová pandemie logicky negativní dopad. Obavy z covidové infekce byly vyšší než obavy z návštěvy rizikového zdravotnického prostředí,“ říká profesor Petruželka, který působí jako přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN a Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka.
To dokládají také statistiky ÚZIS, podle kterých v roce 2020 bylo v České republice provedeno o 12 procent méně screeningových kolonoskopií než v roce 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu – o téměř 60 procent. „Toto snížení počtu klientů absolvujících screening bude mít důsledek v nárůstu pozdních záchytů a v budoucnosti může vést až k navýšení mortality,“ varuje profesor Petruželka. U kolorektálních karcinomů jde ovšem o nádory s pomalejším růstem, část nezachycených karcinomů proto může být ještě relativně včas zachycena.
Vysoká úspěšnost léčby kolorektálního karcinomu souvisí nejen s včasným screeningem, ale také s pokroky v léčbě. Zatímco do roku 1986 byl k dispozici jen jediný lék schopný ničit nádorové buňky, nyní můžou lékaři volit a kombinovat z různých lékových skupin pro pacienta tu nejvhodnější. Moderní biologická (cílená) léčba se tak stala v pokročilejších stadiích onemocnění nedílnou součástí chirurgické léčby, chemoterapie nebo radioterapie.
Cílem biologické léčby je zabránit růstu nádorových buněk a blokovat jejich dělení. Výsledkem může být nejen možnost operovat dříve neoperovatelný nádor nebo snížení rizika návratu onemocnění, ale také prodloužení života pacientů a zvýšení jeho kvality. Moderní léčba spolu s včasným screeningem v posledních „předcovidových“ letech prodloužila očekávanou dobu dožití u padesátníků téměř o 5 let a zvýšila celkové přežití.
