Fibrilace síní, nejčastější srdeční arytmie, je diagnóza, jejíž výskyt v ČR neustále stoupá. Loni byla překonána hranice 500 000 pacientů, z nichž je nemalé množství nemocných s cévní mozkovou příhodou. U těch by měl být po vyléčení dál sledován srdeční rytmus. Monitoring pacientů kardiologie a neurologie zintenzivňují moderní technologie.
„Fibrilace síní se u pacientů s cévní mozkovou příhodou stává s narůstajícím věkem všudypřítomná a její výskyt se u pacientů vyšších věkových kategoriích pohybuje až okolo šedesáti procent,“ říká doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a dodává: „Co se týká iktů a srdečního rytmu, jednoznačně platí, že arytmologie a cévní neurologie jdou ruku v ruce“.
V současné době proto roste zájem neurologů o dlouhodobé monitorování srdečního rytmu u pacientů. „Naším cílem by mělo být, abychom co nejvíce pacientů, u nichž původ cévní mozkové příhody neznáme, dostali na monitoraci – a pak už je samozřejmě na zvážení kardiologů, jakým typem přístroje, jak dlouho a jak získaná data vyhodnotí,“ konstatuje docent Tomek.
„Trendem je dlouhodobé sledování pacientů, lékařská interpretace výsledků a snaha o časnou péči o nemocného, pokud je zachycena arytmie,“ uvádí místopředseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FN Olomouc.
Nejvyšší šanci na záchyt fibrilace síní či jiné arytmie poskytují implantabilní srdeční monitory, které zajistí nejdelší možnou dobu monitorace pacienta. Podkožní monitory jsou oproti klasické monitoraci EKG v detekci arytmií statisticky významně efektivnější. „Čím déle pacienta monitorujeme, tím více arytmií zachytíme. Z tohoto pohledu jsou zcela určitě výhodné implantabilní srdeční monitory,“ prohlašuje profesor Táborský.
Dobré zkušenosti mají lékaři s podkožním přístrojem BioMonitor IIIm, který poskytuje kontinuální sledování, automatické zpracování a vyhodnocení naměřených dat. „Jedná se o technologii, která v současnosti nabízí nejdelší možnou dobu monitorace – garantovány jsou více než tři roky, což znamená i nejvyšší šanci na záchyt poruchy srdečního rytmu jako příčiny cévní mozkové příhody,“ doplňuje MUDr. Marián Fedorco, Ph.D., z I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FN Olomouc. „Technika implantace srdečních monitorů v posledních 10 až 15 letech neuvěřitelně pokročila, celá technologie se zdokonalila a zjednodušila, takže je pro pacienta velice přívětivá. Zavedení BioMonitoru IIIm se provádí v jakési zaváděcí injekci, která se jednoduše zasune do podkoží paralelně s hrudní kostí. Jen pro představu, celý zákrok je skutečně rychlý, v jedné studii činil průměrný čas od incize po umístění záznamníku 39 sekund.
Po implantaci přístroje je nemocný vybaven pacientskou jednotkou pro dálkovou monitoraci, kdy je prostřednictvím systému Home Monitoring automaticky sledován. Lékaři jsou upozorněni na každou potenciální epizodu arytmie a můžou na ni rychle zareagovat. Aktuálně je už k dispozici také aplikace pro chytré telefony, díky níž může pacient sledovat své srdeční epizody, zapisovat své potíže, komunikovat s implantačním centrem apod.
„Dálková monitorace zásadně změnila péči o pacienty s implantovanými přístroji a snížila „workload“ jak pro lékaře, tak pro nemocné, neboť prakticky odpadly běžné kontroly. Pacient je poučen, že ho budeme kontaktovat pouze na základě detekce klinicky významné arytmie. Nebo naopak že on bude kontaktovat nás, pokud bude mít subjektivní potíže a chtěl by přijít na kontrolu,“ uzavírá prof. MUDr. Miloš Táborský.
