Endometrióza je bolestivé onemocnění s nejasným původem a výskytem, týkající se zhruba každé desáté ženy v plodném věku.
Onemocnění, které se u každé ženy projevuje odlišně, a proto bývá velmi těžké jej odhalit.
Obvykle je definovaná jako přítomnost funkčních žlázek, vyskytujících se normálně v dutině děložní, mimo jejich obvyklou lokalizaci. Jedná se o jedno z nejčastějších gynekologických onemocnění, které se v ženské populaci vyskytuje v 7 – 10 %. Výskyt onemocnění je charakteristický především pro reprodukční období života ženy s vrcholem kolem 40. roku života. Především po menopauze pak výskyt onemocnění klesá. Z mnoha studií je jasné, že postižených žen v populaci přibývá. Navíc přibývá i onemocnění u mladých žen kolem 20. roku života.
O situaci v ČR přesné údaje nemáme, ale například v sousedním Německu se odhaduje ročně 40 000 nových pacientek s endometriózou. Je také evidentní, jaké problémy tato nemoc přináší jak v medicínské, tak v socioekonomické oblasti.
Jak endometrióza vzniká?
Přestože je endometrióza jedním z nejčastějších ženských onemocnění, není dosud známá přesná etiologie jejího vzniku. Dodnes není známo, proč endometrióza postihuje některé ženy, a jiné zůstávají touto nemocí nepostižené.
Mimo děložní dutinu se žlázky z děložní sliznice dostanou především při menstruaci a mohou se usídlit v oblasti malé pánve. Jiná teorie předpokládá odlišný vznik. Na základě hormonálních vlivů, toxických vlivů prostředí a dalších, se buňky v dutině břišní přeměňují právě v ložiska endometriózy. V současnosti převažují důkazy, že se jedná
o multifaktoriální onemocnění ovlivněné genetickými, hormonálními, imunologickými a anatomickými faktory.
Onemocnění může samo zmizet nebo naopak vstoupit do závažné formy
Je velmi pravděpodobné, že se endometrióza může prezentovat dvěma různými typy onemocnění. Může být přechodným jevem, který se objeví v průběhu plodného období ženy a spontánně zanikne, nebo se projeví progresí do závažných forem tzv. hluboké endometriózy s typickými závažnými příznaky (bolesti, neplodnost, krvácení z konečníku aj.).
Ženy s endometriózou trpí charakteristickými příznaky – bolestivou menstruací, bolestmi při styku, pánevní bolestí chronického charakteru a poruchami plodnosti.
Nemoc s řadou neznámých
V posledních 20 letech jsme svědky nebývalého zájmu o problematiku endometriózy. Přesto jak vědecké, tak i klinické poznatky vedou mnohdy k protichůdným názorům a nejasnostem o jejím vzniku, při její diagnostice a především při léčbě endometriózy. Endometrióza je kvůli svému chování přirovnávaná k malignímu onemocnění. Protože se ale v organismu chová jinak, řadíme ji mezi nezhoubná ženská onemocnění.
Bezpečná a účinná léčba pro pacientky s endometriózou
Pacientka s příznaky endometriózy by se vždy měla obrátit na svého ošetřujícího gynekologa.
Léčba endometriózy je dvojího typu, pomocí medikamentózních přípravků anebo chirurgická. Obě metody se mohou i vzájemně doplňovat. Principem medikamentózní léčby je zábrana růstu ložisek. Principem chirurgické léčby je odstranění ložisek endometriózy. Cílem léčby je obnovení plodnosti, snížení bolestivých příznaků a zvýšení kvality života.
Nevýhodou medikamentózní formy léčby je častý výskyt recidiv onemocnění po ukončení léčby, a to v 30 – 70 % případů. Doba od ukončení léčby do začátku nových potíží je individuální a pohybuje se od šesti do osmnácti měsíců. Navzdory dočasnému účinku je hormonální terapie jednoznačným přínosem, protože 80 – 90 % pacientek s pánevní bolestí v souvislosti s endometriózou udává zlepšení subjektivních obtíží během hormonální léčby. Léčba by měla být dlouhodobá. Základní onemocnění ovlivňují příznivě hormonální přípravky, které se podávají obvykle ve formě injekcí nebo tablet. Jednotlivé hormonální přípravky se liší nejen cestou podání, ale také svou účinností a výskytem nežádoucích účinků. Od loňského roku je na trhu k dispozici účinný přípravek k léčbě endometriózy, který je podáván perorálně (ústy), má příznivý bezpečnostní profil a je vhodný i k dlouhodobé léčbě endometriózy.
Problémem chirurgické léčby je kombinace dostatečně radikálního výkonu (tedy odstranění ložisek), při zachování anatomických poměrů v malé pánvi. Např. proto, aby žena mohla otěhotnět. Tyto výkony vyžadují erudované operatéry. Mohou být provázené i různými komplikacemi. Chirurgická léčba by měla být prováděna v centrech zabývajících se problematikou endometriózy.
Rok 2013 představuje důležitou etapu v této problematice v ČR. V letošním roce vznikla sekce při České gynekologické a porodnické společnosti se zaměřením na problematiku endometriózy. Cílem je sjednocení léčebných standardů se státy Evropské unie a mezinárodní spolupráce v této oblasti.
Doc. MUDr. Eduard Kučera, CSc.
Přednosta Gynekologicko porodnické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Mnoho žen s endometriózou se potýká s bolestí, která může narušovat jejich každodenní aktivity a mít tak negativní dopad na profesní i osobní život. Často si však tyto ženy neuvědomují, že za jejich bolestí (bolestivá menstruace, bolest při styku, pánevní bolest chronického charakteru) stojí právě toto onemocnění. Žen, které si těmito příznaky prochází, není málo – endometrióza patří mezi častá gynekologická onemocnění a vyskytuje se zhruba u jedné z deseti žen v reprodukčním věku. Ženám trpícím tímto onemocněním jsou k dispozici také specializované webové stránky www.bolestivamenstruace.cz, kde naleznou informace o tom, co je endometrióza, jaké jsou její příznaky, jak probíhá diagnóza i jaké jsou možnosti léčby. Ženy mohou využít také poradny gynekologa, který jim diskrétně odpoví na jejich dotazy týkající se života s endometriózou.
Endometrióza mi ničí život, ale já jsem se nevzdala
Praha duben 2013
I když pracuji jako zdravotní sestra, trvalo víc než deset let, než jsem se dozvěděla, že mám endometriózu. Roky jsem se trápila nepředstavitelnými bolestmi, přesto jsem vždy slyšela jen to, že jsem přecitlivělá a vše moc prožívám. Teď je mi 37 let, přišla jsem
o dělohu, jeden vaječník. Ložiska endometriózy mám na močovém měchýři i ledvinách. Přesto jsem se nevzdala a bojuji se svou nemocí dál. Vím, že nejsem sama a věřím, že mám stále naději.
Poprvé se mi bolesti ozvaly v 17 letech, když jsem byla na léčení v lázních s páteří. Měla jsem hrozně bolestivou menstruaci, ale sestřičky mě uklidňovaly, že je vše v pořádku,
a tak jsem to přetrpěla. Další menstruace už probíhaly celkem „normálně“. Ve 22 letech se ale bolesti ozvaly týden po menstruaci, gynekolog mi ale vysvětlil, že je to jen bolestivá ovulace a já se uklidnila. Jenže bolesti pokračovaly. Přesto jsem si říkala, že asi nic nevydržím a mám moc nízký práh bolesti. O dva roky později, byly tehdy zrovna Vánoce
a my se chystali ke slavnostní večeři, jsem dostala nesnesitelné křeče. Ani jsem se nemohla vyčůrat, ale nechtěla jsem nikomu kazit vánoční pohodu, a tak jsem to vydržela. Po pár dnech bolesti samy zmizely. I když jsem měla vždy velmi bolestivou menstruaci, neřešila jsem to, protože jsem si myslela, že tak to má být.
V 25 letech jsem otěhotněla. Pár týdnů před porodem mě opustil přítel, ale já žila tím maličkým. Navíc po porodu bolesti zmizely, menstruace mě nebolela a já mohla konečně žít. Když ale byly synovy 4 roky, šílené bolesti se vrátily. Styděla jsem se o tom mluvit, tak jsem jen občas zašla za nějakou kamarádkou sestřičkou a poprosila ji o injekci nebo infusi proti bolesti. Takhle jsem „žila“ další roky. Před třicítkou jsem si našla přítele, byli jsme skvělá rodina. Jenže když jsem znovu začala sexuálně žít, všechno bylo špatně. Bolesti jsem měla nejen během menstruace, po ní a hlavně po sexu. S přítelem jsem se stále více hádala, ale začali jsme spolu opravovat domek a já se soustředila na budování hnízda.
Jednoho dne se ale ozvaly bolesti, které jsem nemohla vydržet. Nedokázala jsem jít ani do práce a zamířila rovnou na chirurgickou ambulanci, a odtud rovnou na sál. Ukázalo se, že mi praskla cysta a mé břicho je plné ložisek endometriózy. Mnoho jsem se tehdy od lékařů nedozvěděla, jen že mám znovu otěhotnět. To se ale nepovedlo, a tak jsem dostala agresivní hormonální léčbu s mnoha vedlejšími účinky. Připadala jsem si jako stará protivná bába. Když jsem svěřila lékaři, že léčbu nezvládám, dostala jsem vynadáno, že jsem moc citlivá a mám si dát panáka.
Vše se jen zhoršovalo a já si připadala zbytečná, neschopná a hlavně zoufalá. Přemýšlela jsem, co je to za život, když se neobjedu bez spousty léků proti bolesti a stejně nemůžu normálně žít. Absolvovala jsem další operaci a přišly další smutné zprávy. Břicho jsem měla plné srůstů, endometrióza byla úplně všude a já chtěla všechno vzdát. Na sex jsem neměla ani pomyšlení, nedokázala jsem normálně chodit do práce. Navíc jsem stejně neotěhotněla, a tak jsem se rozhodla dát dělohu pryč. Ani tehdy nebyl operační nález moc povzbudivý, nejen, že mi lékaři museli vzít celou dělohu, ale také jeden vaječník
a vejcovod. Po třech měsících od operace jsem se při kontrolním vyšetření dozvěděla, že mám zvláštní útvar na močovém měchýři a mně znovu proběhlo hlavou, že se nemoc přes to všechno vrátila. Bylo mi 37 let a já začala uvažovat o tom, že si nechám odstranit
i druhý vaječník. Tak jsem byla zoufalá.
Naštěstí jsem našla stránky www.facebook.com/endometrióza a zjistila jsem, že se svou nemocí vůbec nejsem sama. Naopak podobné problémy má spoustu žen, jen o sobě nevědí, a tak se trápí. Díky těmto stránkám jsem našla i nového lékaře, specialistu na endometriózu, který se o mě stará. Dostala jsem nové léky, které lépe snáším, a mé bolesti jsou slabší. Sice vím, že mě čeká ještě dlouhá a těžká cesta, ale mám naději na to, že se mi uleví a já konečně budu moct žít jako žena.
Sedm nejčastějších otázek, které trápí ženy s endometriózou
Praha duben 2013
1) Budu někdy mít děti?
To, že jste onemocněla, ještě neznamená, že nikdy nebudete mít děti. Mnoho žen
s endometriózou může mít děti a je dokonce několikanásobnými matkami. Velmi důležité ale je těhotenství neodkládat, protože nemoc zvyšuje riziko problémů při otěhotnění
a právě endometrióza je jedním z nejčastějších důvodů neplodnosti. Velmi záleží na tom, kde se nachází ložiska endometriózy, zda máte také srůsty a případně cysty. Velkou roli hraje váš věk i celkový zdravotní stav.
2) Vyléčí se endometrióza těhotenstvím?
Jde o velmi častý mýtus, který bohužel někdy šíří i sami lékaři a tím přivádí do rozpaků své pacientky. Těhotenství skutečně může způsobit potlačení některých příznaků nemoci, ale nejde o léčbu v pravém slova smyslu. Některým ženám se endometrióza po porodu vrátí
a jiným se naopak objeví. Pokud uvažujete o dítěti, neměla byste těhotenství odkládat. Na druhé straně, pokud se necítíte na to být matkou, je nesmysl se snažit otěhotnět jen kvůli radám okolí.
3) Jaký budu mít sexuální život?
Mezi projevy endometriózy často patří bolesti při pohlavním styku nebo po něm. Ty mohou být způsobeny srůsty, ložisky endometriózy i celkovou „nepohodou“ v oblasti pánve. V žádném případě není vaše chyba, když máte bolesti při sexu. Proto se přestaňte obviňovat a hledejte řešení. Místo výčitek je lepší sáhnout po praktikách, které budou vyhovovat vám oběma. Orální sex, vzájemná masturbace nebo třeba použití vibrátoru může být příjemnou změnou a hlavně u nich nehrozí bolesti. Někdy je na místě i návštěva sexuologa.
4) Jak mám zvládat nemoc, když chodím do zaměstnání nebo studuji?
Pokud máte se svým nadřízeným nebo svými vyučujícími dobré vztahy, řekněte jim o své nemoci a vysvětlete jim, že za vaší absencí nebo zhoršeným výkonem není vaše lenost nebo neschopnost, ale endometrióza. Snažte se společně najít řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. I když je to těžké, je lepší, když budete o své nemoci mluvit, než ji skrývat.
5) Co mám dělat, když mi okolí nerozumí?
Nezůstávejte sama a podívejte se na www.facebook.com/endometrioza, kde najdete ženy, které stejně jako vy bojují s endometriózou. Mnoho lidí o endometrióze ani neslyšelo, a tak neví, jak se k vám chovat. Pomůže jim, když jim dáte přečíst informace
o této nemoci, například stránky www.bolestivamenstruace.cz. Stejně tak je dobré, když budete otevřeně mluvit o tom, jak se cítíte, a co by vám mohlo pomoci. Nestyďte si říct
o pomoc třeba s přípravou jídla nebo nákupem, když se necítíte dobře.
6) Jsem zoufalá a mám pocit, že skončím na psychiatrii, ale nechci být za blázna.
Jednou z možností, jak zvládat chronické bolesti jsou antidepresiva, které vám může předepsat i váš praktický lékař. Tyto léky totiž dokážou nejen léčit projevy deprese, jako jsou pocity smutku, beznaděje a zoufalství, ale také zablokovat neurotransmitery, které do mozku nesou informace o bolesti. Proto vám mohou pomoci lépe snášet bolest, aniž byste musela užívat vysoké dávky analgetik. Užívat antidepresiva rozhodně není vaše prohra a nebudete kvůli tomu za „blázna“.
7) Připadám si tak osamělá. To jsem jediná, kdo má endometriózu?
Endometrióza je jedním z vůbec nejčastějších gynekologických onemocnění. Postihuje zhruba každou desátou ženou v plodném věku. Na celém světě žije asi 176 milionů žen
s touto nemocí a podle odhadů se jen v Česku nemoc týká zhruba 250 tisíc žen. Mezi nimi můžete být vy sama, vaše sestra nebo kamarádka. I kvůli ženám jako jste vy, je nutné
o endometrióze mluvit nahlas. Přihlaste se na www.facebook.com/endometrioza, kde se potkáte s dalšími pacientkami a zjistíte, jak svou nemoc lépe zvládat.
