Gastronomické provozy certifikované bio se objevují pomalu. Biopotraviny si lidé kupují hlavně v maloobchodních řetězcích, prodejnách zdravé výživy a čím dál častěji míří pro bio přímo k sedlákům. Provozovatelé restaurací z certifikovaných bio surovin však pokrmy připravují jen málokdy. V České republice se prostřednictvím gastronomických provozů dostane ke spotřebitelům méně než 1% biopotravin*. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců chce zintenzivnit spolupráci s provozovateli restaurací a situaci změnit. Kromě biojídel by se na nápojových lístcích měla objevovat i biovína.
„Restaurace, které kladou důraz na kvalitní suroviny, by neměly tuzemské biopotraviny míjet. V okamžiku, kdy provozovatel veřejného stravovacího zařízení naváže spolupráci například s místní ekologickou farmou, může si být kvalitou za dobrou cenu jistý. Navíc může pružně reagovat na sezónní produkty obohacením jídelního lístku,“ říká Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Hosté také ocení, když ví, z jakého masa kuchař jídlo uvařil a kde rostly třeba brambory.
Certifikované biorestaurace se zatím dají v České republice na prstech spočítat. Ačkoliv například v Praze je řada podniků, které nabízí pokrmy uvařené z biosurovin, proces certifikace ještě nepodstoupily. „Možnosti certifikace zařízení veřejného stravování využilo zatím pouze šest provozoven, a z toho čtyři biorestarace se nachází v Brně,“ potvrdil Milan Berka, ředitel KEZ o.p.s., kontrolní organizace, která jako jediná v ČR biostravovací zařízení certifikuje.
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců vidí ve zvýšení podílu biopotravin v nabídce stravovacích zařízení příležitost pro propojení bioproducentů a spotřebitelů, kteří chtějí kvalitní jídlo s jasným původem. Menu v biokvalitě a nabídka biovín se ve vybraných restauracích objeví v září, a to i díky podpoře Vinařského fondu ČR. Zároveň PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců připravuje kurzy pro zájemce o provozování biorestaurací, které budou především prakticky zaměřené. První vzdělávací semináře se uskuteční v Pardubickém kraji.
Tuzemská biovína si zaslouží pozornost – řada ocenění a méně síry
Biovína z Moravy a z Čech jsou na trhu novinkou. Označení biovíno mohou ekologičtí vinaři používat pro svůj produkt až od loňské sklizně. Do té doby si konzumenti připíjeli na zdraví „jen“ vínem z ekologicky vypěstovaných hroznů. O tom, že tuzemská biovína jsou kvalitní, svědčí řada mezinárodních ocenění.
„V současné době je technologie pěstování hroznů v ekologickém režimu a výroba biovína natolik vyspělá, že lze v biu dělat víno všech odrůd u nás běžně pěstovaných. Byly ovšem vyšlechtěny i odolné odrůdy, které mají v ,rodném listu´ Českou republiku,“ říká Tomáš Richter ze Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína EKOVÍN.
Tuzemská biovína jsou kvalitní a lahodná. Sbírají prestižní ocenění ve světě. Z přehlídky biovín Mundus Vini na mezinárodním veletrhu BioFach 2013 putovaly hned dvě medaile do Rodinného vinařství Kadubcových. Zlatou medaili za Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2011, doplnila stříbrná pro Chardonnay, pozdní sběr 2011. V předcházejícím ročníku, Mundus Vini 2012, získal Miloš Michlovský stříbrnou medaili za Malverinu, pozdní sběr 2009. Jedná se o nově vyšlechtěnou odrůdu v České republice. Podobně z novošlechtění vzešel i Hibernal, jež se objevuje i na prestižním výběru nejlepších vín světa 1000 Vins du Monde. Zlatou medailí se může pochlubit Vinařství Horák za Hibernal, výběr z hroznů 2011*. Za zmínku stojí i typicky moravská odrůda, tentokrát spotřebitelům dobře známá – Pálava. V soutěži Česká biopotravina roku 2012 zvítězil výběr z hroznů 2010 od společnosti Gotberk.
„PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců usiluje společně s Vinařským fondem o přiblížení biovín spotřebitelům. Ve větším škále by se postupně měla objevit ve vinotékách i na nápojových lístcích v restauracích,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Pěstování vinné révy v ekologickém režimu je přínosné pro životní prostředí. Vinice jsou domovem rozmanité škály živočišných, ale také rostlinných druhů. V některých ekovinohradech je totiž meziřadí zatravněné, má vliv i což na zadržení vody v krajině. Ze spotřebitelského hlediska je důležité, že biovína neobsahují nežádoucí zbytky chemických látek a při jejich výrobě se užívá méně síry. Hladiny siřičitanů musí být v biovíně nejméně o 30 až 50 mg/l nižší než v konvenční obdobě.
