Praha se v letošním roce honosí přízviskem „Evropské hlavní město sportu“ a nabídka sportovních aktivit je opravdu široká. Neznamená to ale, že budeme sportovní akce sledovat v pohodlí své lenošky. Aktivně se do nich zapojme, vždyť odborníci se shodují v tom, že každý pohyb, tedy i chůze, má příznivé účinky na náš zdravotní stav, a to nejen fyzický, ale také psychický.
Už Hippokrates znal význam pohybové aktivity, když prohlásil: „Chůze je nejlepší lék“. Vědecké důkazy o prospěšnosti pohybu mu dávají za pravdu: v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, u vysokého krevního tlaku, u cukrovky, ale i u dalších onemocnění, jako je například osteoporóza nebo deprese a úzkost.
„Pohybová aktivita hraje zcela zásadní roli v léčbě a prevenci většiny onemocnění a nosnou silou jsou myokiny produkované svaly,“ říká MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D. z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Zdá se, že to jsou ty pravé léky, které máme všichni v sobě a které si umíme i docela levně vyrobit.“
Snad každý bude souhlasit s tím, že cvičení má na náš organismus příznivé účinky, ale víme, jaké mechanismy jsou za to zodpovědné? Hlavní roli hrají myokiny, hormony svalové tkáně, které působí na tukovou tkáň, mozek, gastrointestinální trakt, kost, srdeční sval, cévy a zdá se, že hrají roli i v prevenci některých nádorových onemocnění. Jen na nás záleží, jak hodně jsou činné.
Život je delší, ale je také kvalitnější?
Na jednu stranu je samozřejmě dobré, že nám moderní doba přináší množství příležitostí, jak si ulehčit život. Bohužel se zdá, že i to může být jedna z hlavních příčin vzestupu civilizačních nemocí (kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a obezity) v posledních čtyřiceti letech. Ačkoliv se díky moderní medicíně prodloužila za posledních dvacet let délka života o několik let, nemůžeme říct, že zůstává zachována i jeho kvalita.
Mnohé může vysvětlit „špatný“ životní styl: vedle „rychlého“ stravování je to hlavně omezení pohybové aktivity. Nemusíme chodit do fitka nebo do posilovny, kde se z různých důvodů necítíme dobře. Své sportovní náčiní a vlastně i své léky nosíme stále s sebou a tělocvičnou nám může být každý prostor. Případně se můžeme podívat, co nabízí kalendář akcí pro letošní rok v rámci projektu „Praha − Evropské hlavní město sportu“. Cílem je, aby se lidé víc hýbali, ale aby také mysleli na to, že nevhodně zvolenou pohybovou aktivitou nebo její neadekvátní intenzitou si můžou uškodit.
Nedostatek pohybu = snížená tělesná kondice
Základem optimální hmotnosti je jednoduchá rovnice: větší výdej energie než její příjem. A také je dobré vědět, že optimální pohybová aktivita v dětství a adolescenci nejvíc ovlivňuje nižší hmotnost v dospělosti. Lidé ale mají tendenci tento fakt opomíjet: děti místo běhání za míčem sedí u počítače, a tak se nemůžeme divit, že se od roku 2010 zvýšila skupina osob, které nevykonávají žádnou intenzivní pohybovou aktivitu zhruba o 25 % a středně intenzivní aktivitu dokonce o třicet procent. A že se zvětšuje počet nemocných.
„Sportující, tedy pravidelně se pohybující lidé, mají dvakrát větší šanci, že nebudou mít vysoký krevní tlak a dokonce tři a půl krát větší naději, že se jim vyhne cukrovka. Je nepochybné, že pohybová aktivita hraje významnou roli i ve výskytu depresí a dalších psychiatrických onemocnění. Je vysoce pravděpodobné, že za zvýšený výskyt těchto onemocnění v posledních letech může být odpovědná snížená fyzická zátěž v práci, která není dodatečně nahrazena sportovními a pohybovými aktivitami,“ dodává MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., z organizace VŠTJ Medicina a III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.
