Proč v pařížské gastronomii mohli knírek nosit pouze kuchaři? Jak se jižanské restaurace staly jádrem nového protestního hnutí černochů? Co obnáší manifest „nové severské kuchyně“? Kniha úspěšného autora populárně naučných publikací Christopha Ribbata V RESTAURACI aneb Příběhy z břicha moderny představuje fenomén restaurace jako zrcadlo společnosti.
„Nikdy nebyli kuchaři a kuchařky tak nepokrytě veřejnými figurami jako dnes. Kuchyně už není uzavřeným řemeslným prostorem, v němž se lidé skrytí před pohledem veřejnosti potí u práce,“ píše Christoph Ribbatt ve své knize V restauraci. Televizní pořady a dokumentární filmy o ní poskytují dostatek informací. Lidé se o to víc zajímají o mediální prezentace přípravy pokrmů, oč méně v dnešní době sami vaří. Gastronomie se stala novým masovým náboženstvím a restaurační zařízení jeho chrámem. Jak mnoho však o nich skutečně víme?
Christoph Ribbat interpretuje fenomén restaurace z mnoha úhlů – nezaměřuje se pouze na jídlo a umění kuchařů, ale představuje nám jeho kulturní dějiny
od začátku minulého století až po současnost. Začíná skutečným případem „falešné servírky“ v divokém Chicagu roku 1917, z níž se vyklube autorka první vědecké studie o moderní číšnici The Woman Who Waits Frances Donovanová.
A končí úvahou v souvislosti s dnešními fastfoody, co je či není restaurací.
Předkládá nám ohromné množství příběhů z gastronomického prostředí v řadě zemí světa, v nichž vedle personálu a majitelů restaurací vystupují i slavné historické osobnosti.
Christoph Ribbat: V RESTAURACI aneb Příběhy z břicha moderny
Kniha představuje spojení kulturní historie, literatury faktu a esejisticky pojatých příběhů s románovými prvky. Autor předestírá pojem restaurace jako sociologický fenomén doby, který ilustruje zajímavými příběhy
z gastronomického prostředí, v nichž vystupuje například Émile Zola, Joseph Roth, Edward Hopper nebo Robert Walser. Poučeně a s vtipem líčí také konkrétní příběhy číšníků, slavných kuchařů i samotných restauratérů, věnuje se proslulým podnikům a jejich historii, uvádí desítky proslavených pokrmů a receptů. Jeho pozornosti neuniká ani pozadí vnějšího společenského pozlátka, tj. těžká práce
a špatné výdělky obsluhy, jejich různorodé slabosti a zlozvyky, jakož i negativní hygienické poměry. Přechází z jednoho kontinentu na druhý, aby zachytil vývoj
a zvyky spojené s gastronomií v mnoha zemích světa.
Autorovi však nejde jen o výčet pozoruhodností, nýbrž i o hlubší sociologický pohled na úlohu restaurace jako takové: co symbolizuje, co prezentuje
ve společnosti a jak se v ní odráží chování a očekávání hostů během stolování, při rozhodování či konverzaci o tom, kam zajít a které podniky raději vynechat.
