Bílý poklad, nebo hrozba?

Krajáč nadojeného mléka a k tomu čerstvě nakopané brambory je dobrota popisovaná ve starých knížkách. Bulharští a kavkazští staříci, kteří se cítí fit i po stovce, protože denně pijí kefír nebo jedí jogurt, se vyskytují i v současných zprávách. Ale na druhé straně také slyšíme a čteme četná varování, že mléko zahleňuje, překyseluje a je dobré leda pro kojence. Kde je pravda?

Pro mléko a mléčné výrobky hovoří nejen tradice jejich konzumace v našich zeměpisných šířkách. Mléko totiž obsahuje vedle dobře stravitelných bílkovin i velmi široké množství přirozeně se vyskytujících nutrientů jako vápník (v jiných produktech, jako je třeba brokolice, méně dostupný – pro získání stejného množství vápníku, jako je v jedné sklenici mléka, bychom museli sníst víc než dvě celé brokolice), draslík a hořčík, řadu vitaminů (B2, B12, A, D, E, K).

Díky tomu lékaři doporučují konzumaci mléka a mléčných výrobků například jako prevenci osteoporózy. Také pro předcházení řadě dalších chorob včetně například obávaného Alzheimera je důležité, že bílkoviny kravského mléka obsahují všech devět esenciálních aminokyselin, které si tělo neumí syntetizovat samo. „Komplexnost složení mléka a mléčných výrobků a jejich nutriční vyváženost je nezpochybnitelná,“ soudí Ing. Šárka Horáčková, CSc., z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha. „Má nízký obsah cholesterolu, výbornou sytící schopnost a stravitelnost. Fermentované mléčné výrobky jsou výborným zdrojem prospěšných bakterií.“

Intolerance a alergie

Přes tato tvrzení odborníků se často setkáváme s argumenty odpůrců mléka. Mnohdy se hovoří hlavně o ekologických dopadech výroby, ale objevují se i názory o negativních zdravotních dopadech konzumace mléka. „Hlavními argumenty propagandy jsou většinou alergie, nevhodnost konzumace mléka pro zdraví nebo třeba škodlivost mléčného tuku i údajně špatná stravitelnost kravského mléka oproti například mléku koz a ovcí,“ konstatuje Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského.

Racionální jádro tohoto tvrzení spočívá ve faktu, že někteří lidé mají problém se štěpením laktózy. „Disacharid laktóza je štěpen enzymem laktázou na monosacharidy glukózu a galaktózu,“ vysvětluje dietoložka a odbornice na výživu PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. „V průběhu dospívání se aktivita laktázy u některých osob zcela ztrácí, u některých ale přetrvává ve vysoké aktivitě celý život.“

Příčina je v genu

Celkem snadno se pozná, ke které skupině patříte. Pokud po požití mléka pociťujete bolesti břicha, nadýmání, nad opaskem vám to nahlas škrundá a kručí, případně máte další potíže, jako je bolest hlavy, ztráta koncentrace nebo třeba nucení na zvracení, patříte k „laktózově netolerantním“.

Těch je nejvíc u Asiatů a Afričanů, kteří historicky nikdy nechovali dobytek pro mléko. Naopak nejvíce laktózově tolerantních lidí je mezi obyvateli severní Evropy – asi 90 procent. Češi mají enzym laktázu aktivní do pozdního věku asi v 70 %.

„Základem pro vznik laktózové intolerance je zřejmě existence takzvaného variantního genu, který způsobuje snížení produkce laktázy v tenkém střevě. Tento ,variantní gen‘ je vlastně původní forma genu. U laktózo-tolerantních osob se jedná o genovou mutaci,“ říká Karolína Hlavatá.

Kromě primární laktózové intolerance, která je přirozeným jevem (byť se u nás týká menšiny lidí), se lékaři setkávají i se sekundární nesnášenlivostí mléčné laktózy. Ta vzniká jako důsledek onemocnění zažívacího traktu, nebo ji způsobuje užívání některých léků, ozařování, infekce či chirurgický zákrok na žaludku, střevech apod.

Bílkovina může vyvolat alergii

Laktózová intolerance bývá v laické veřejnosti často zaměňována za alergii na bílkovinu kravského mléka, nejčastější alergii v kojeneckém a batolecím věku. Vyrážka, ekzém, otoky, zvracení, průjem, dýchací potíže, rýma, podrážděnost nebo dokonce anafylaktický šok – tyto klinické projevy můžou způsobit alergizující bílkoviny kravského mléka hlavně u malých dětí. „U dětí do tří let diagnostikujeme nejčastěji alergii na bílkoviny syrovátky. Důvodem je pravděpodobně nezralost trávení,“ soudí Karolína Hlavatá. „Ve školním věku lze očekávat toleranci asi u 80 % původních pacientů s alergií na bílkovinu kravského mléka.“

Dítě, které se po kravském mléku osype, může dostávat mléko sójové (ale hrozí „zkřížená reakce“), obilninové, mandlové či makové nebo jsou už i na našem trhu mléka, ve kterých je odstraněna alergizující frakce. Lékařsky ověřené alergie na složky mléka se však vyskytují jen u velmi malé části populace a u dětí s věkem jejich výskyt klesá.

Jogurt pro nesnášenlivé

Pro lidi trpící laktózovou intolerancí může být vhodnou cestou k získání plnohodnotných bílkovin s esenciálními aminokyselinami, vápníku, fosforu, vitaminů a navíc i prospěšné živé kultury dávat si třeba ráno k snídani nebo jako svačinku jogurt. Prastará potravina, která se konzumuje už tisíce let, má totiž snížené množství laktózy, takže ji i „nesnášenliví“ dobře stráví.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v K&W 11-12.2020

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *