Otázka duševního zdraví Evropanů přináší smíšené odpovědi. Mnoho lidí sice uvádí, že se cítí šťastní, zároveň zde však přetrvává silný pocit osamělosti. Studie STADA Health Report 2024 ukazuje, že vnímání vlastního duševního zdraví se na našem kontinentu zdá být pozitivní: dva ze tří Evropanů (65 %, ČR 53 %) hodnotí své duševní zdraví jako „velmi“ nebo „docela dobré“, zatímco pouze 9 % (ČR 13 %) ho považuje za špatné. Navzdory tomu ovšem 52 % evropské populace (54 % Čechů) zažívá pocity osamělosti, přičemž nejzranitelnější skupinou jsou mladí dospělí.
Sociální vazby hrají zásadní roli
Na základě zjištěných údajů je zřejmé, že osamělost je naléhavým problémem v celé Evropě. Ženy (57 %, ČR 62 %) ji vnímají častěji než muži (Evropa i ČR 46 %) a tento pocit klesá s věkem. Navzdory tomu, že příslušníci mladé generace uvádějí nejvyšší míru celkového štěstí, jsou to právě oni, kdo s pocity osamělosti nejvíce bojuje – 61 % Evropanů (66 % Čechů) ve věku 18 až 24 let. U lidí starších 70 let je to 33 % (Evropa i ČR).
Zároveň prokazatelně existuje silná souvislost mezi fyzickou a duševní pohodou: Většina Evropanů, kteří se po fyzické stránce cítí v pořádku, totiž hodnotí své duševní zdraví pozitivně (83 %, ČR 77 %), zatímco mezi těmi, kteří se necítí fyzicky fit, je to jen 28 % (ČR 26 %). Podobná provázanost pak existuje i v případě osamělosti. Téměř 70 % Evropanů (67 % Čechů), kteří se necítí fyzicky fit, si zároveň připadá osaměle, a ti, jejichž duševní zdraví je špatné, zažívají pocity osamělosti dokonce v 86 % případů (v ČR 85 %). Zvláště zranitelní jsou v tomto ohledu mladí dospělí – devět z deseti Evropanů (90 %, ČR 93 %) ve věku 18 až 24 let se špatným fyzickým a duševním zdravím uvádí, že se cítí osamělí.
Možná řešení fenoménu osamělosti
Téměř polovina Evropanů (46 %, ČR 42 %) považuje zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem za klíč ke zmírnění osamělosti a řešení souvisejících problémů v oblasti duševního zdraví. Kromě toho se 43 % respondentů (ČR 46 %) domnívá, že by změnu mohla přinést lepší ekonomická situace. Za další potenciální řešení je považována také změna v oblasti využívání sociálních médií – 30 % Evropanů (31 % Čechů) navrhuje omezit čas strávený u obrazovek a displejů a dalších 14 % (ČR 7 %) volá po zobrazování realističtějších typů postav v online sociálním prostoru. 27 % Evropanů (17 % Čechů) se dále domnívá, že klíčem k řešení problému by mohlo být zlepšení přístupu k terapii.
