Kůže suchá, podrážděná, ochablá a velmi citlivá – je výsledkem hned celé řady faktorů, které negativně ovlivňují její strukturu, hydrataci i schopnost obnovy. Nejen slunce je ale viníkem hlubokých vrásek, povislé kůže, pigmentových skvrn a závažných kožních onemocnění. Vedle rizikového UVB a UVA záření se na kondici podepisuje také kouření, nedostatek spánku chronický stres nebo třeba nevyvážená strava. Určité riziko navíc představují i genetické predispozice, které člověk sice zcela nezmění, ale díky jejich včasnému odhalení může své pokožce výrazně ulevit. Jak na slunce reagují různé typy pleti a jaké esenciální živiny jsou pro zdraví kůže nejdůležitější?
I když se slunečním paprskům vystavujeme rádi, měli bychom vzít na vědomí, že UV záření, především jeho složky UVA a UVB, proniká do kůže a poškozuje buňky. Pokud se do problematiky ponoříme hlouběji, tak konkrétně UVB přímo poškozuje DNA v povrchové vrstvě kůže neboli epidermis, čímž způsobuje její popálení, zatímco UVA proniká o něco hlouběji do střední vrstvy (dermis), kde narušuje správnou produkci kolagenu a elastinu. Takto oslabená kůže z dlouhodobého hlediska ztrácí přirozenou pružnost, stává se ochablou a rychleji stárne.
Pokožka se však slunečnímu záření snaží bránit okamžitě, a to tvorbou takzvaného melaninu, tedy přírodního pigmentu, jehož úkolem je absorpce škodlivých ultrafialových paprsků a částečná ochrana buněk před dalším poškozením. Určitou výhodu v tomto případě mají lidé s tmavší pletí, kteří mají melaninu více, a jsou tak odolnější vůči spálení a poškození než lidé s velmi citlivou a světlou kůží. Od typu pokožky se částečně odvíjí i samotná doba bezpečného pobytu na slunci. Při překročení maximální doby bez nutné ochrany v podobě SPF přípravků, které prodlužují bezpečný čas na slunci, začne organismus spouštět zánětlivé reakce od lehkého zarudnutí až po puchýře, otoky nebo také zimnici a horečku. Narušené pokožce trvá klidně i 2 týdny, než se povrchově zcela zahojí, její hlubší poškození však může přetrvávat, čímž se zvyšuje i riziko rozvoje rakoviny. Sluneční záření ale není jedinou hrozbou pro naši kůži – také špatný životní styl, nevhodně zvolená kosmetika či genetické predispozice můžou její zdraví značně ovlivnit.
Někteří jedinci mají genetické varianty, které můžou ovlivňovat vlastnosti kůže, jako je elasticita, hydratace nebo regenerace, a tím přispívat ke zvýšenému riziku jejího poškození. Určité geny ovlivňují pigmentaci pokožky, zejména množství a typ melaninu, což má značný vliv na její ochranný mechanismus proti UV záření: „Velmi záleží, jaké varianty těchto nebo třeba i jiných genů člověk má. V případě vzácných mutací může být výsledkem hned celá řada vážných onemocnění. Jde například o onemocnění zvané xeroderma pigmentosum. U lidí s tímto problémem existuje vysoké riziko rakoviny kůže, proto je potřeba dodržovat přísnou ochranu před UV, zaměřit se na příjem antioxidantů a zcela určitě vyhledat odbornou pomoc v podobě genetického poradenství,“ konstatuje genetička Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D.
Ačkoliv těmto typům onemocnění nelze zcela předejít nebo je vyléčit, jelikož jsou geneticky nebo autoimunitně podmíněná, pomocí včasného odhalení je možné alespoň zmírnit jejich průběh a zpomalit komplikace. „I když naše genetická výbava je daná a nedá se změnit, můžeme ovlivnit, jak moc se jednotlivé geny projeví. Záleží totiž na tom, jak se geny zapínají a vypínají – a to ovlivňuje například strava, pohyb, stres nebo prostředí, ve kterém žijeme. Těmto procesům se říká epigenetika. Z toho důvodu je velmi důležité včasné odhalení genetických predispozic například pomocí analýzy DNA.
