„Každá infekce nepotřebuje léčbu antibiotiky. I virózu musíte týden vyležet,“ říká MUDr. Petra Keslová (na obr.), PhD., primářka Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole a konstatuje, že za dvacet let, co působí v nemocnici, se počet rezistentních bakterií zvyšuje.
„V rámci účasti na mezinárodních konferencích vidíme, že severské státy jsou na tom hodně dobře a na jih a východ od nás je situace horší. Proto je jednou z hrozeb šíření antibiotické rezistence také migrace. V některých zemích jsou např. antibiotika běžně dostupná v lékárnách, tedy bez lékařského předpisu apod. Válka na Ukrajině nám ukazuje, že je třeba být obezřetný. Antibiotická politika je tam na mnohem horší úrovni než v ČR, kde se na to poměrně hodně dbalo. U nás na oddělení máme bohužel několik ukrajinských dětí s rezistentní bakterií, které jsme museli dát do izolace, aby šíření těchto rezistentních kmenů neohrozilo další pacienty. Kdybych to shrnula, nejsme sice premianti, ale stále na tom nejsme úplně špatně. Velmi ovšem záleží na tom, jak budeme postupovat v nejbližších letech.“
Další problém vidí paní primářka v tom, že nejsou nová antibiotika. „Používáme trvale stejná, která se snažíme obměňovat, ale bohužel už moc není za co. V nemocnici, kde jde leckdy o život, máme sice občas nějaká nová, tzv. záložní, nicméně ta si necháváme pro případy velké rezistence. Někdy pro ně cestujeme také do jiných zemí. Ale bohužel se neděje, že by zázračně přibyla nějaká skupina nových antibiotik. A pak je samozřejmě na vině jejich nevhodné a nadměrné užívání i v situacích, kdy nejsou potřeba. Je proto třeba zvažovat, zda pacient potřebuje antibiotika a jaká. V případě, že prokážeme, že za infekcí stojí kmen, který je citlivý na běžnější antibiotika, je nutné pružně reagovat. Vysazovat je dřív nebo je změnit na jednodušší kombinaci, příp. už nekombinovat a nechat jen jedno antibiotikum. To je podle mě jediná cesta. Nová antibiotika na obzoru moc nejsou. Je třeba zachovat uvážlivou antibiotickou politiku, dodává lékařka.
