Obhajujete s vervou svůj názor na poradě šéfů, na výsledku jednání opravdu záleží… a najednou vás doslova polije horko. Sálavá vlna zaplaví obličej, čelo pokryje pot. Nejde to přehlédnout. Stačí pár vteřin a vzpamatujete se, ale pocit nespravedlivé diskvalifikace už zůstane.
Přechod neboli klimakterium, stav vzniklý v důsledku vyhasínání funkce vaječníků, přepadal ještě před sto lety ženy v docela jiné společenské situaci než dnes.
Když se přihlásil, byla většina žen už nenávratně mimo hru. A ať se nám to líbí nebo ne, biologické hodiny se nedají ošálit ani dnes − i když současné padesátnice v této etapě života vypadají daleko lépe než jejich matky a babičky. Mají ještě před sebou mnoho práce, povinností i životních radostí.
Chci být eskymák!
Horko, vytrvalý průvodce tohoto období, je nepříjemné, depresivní a obtěžuje. Ohrožuje dokonce slibnou profesní kariéru a přístup ke společenskému životu. V období klimakteria postihují návaly většinu žen (70%). Někoho mučí mnohokrát denně, jinde spíše cvičně zahřejí. Touha po chladu, když horkost spaluje, však nemusí být milá našemu okolí. To je naladěno na docela jiný teplotní režim a perspektiva života v ledničce netáhne.
Menopauza se přihlásí v okamžiku, kdy vaječníky přestanou definitivně uvolňovat vajíčka a kolotoč menstruací skončí. Konec starostí? Právě naopak. Problém je v tom, že když vaječníky ukončí svou hlavní funkci, ustane i produkce důležitých hormonů – zejména estrogenu. To on udržuje ženy mladé a v kondici, nedostatek vyvolá „abstinenční příznaky“, akutní klimakterický syndrom. K návalům horka, pocení, podrážděností, depresím, sexuálním problémům, se později přidá i riziko osteoporózy a onemocnění srdce.
Jak a kde hledat pomoc
Změna hormonální hladiny tedy přináší zrychlené stárnutí, kolísání krevního tlaku, malátnost a únavu, podráždění, nespavost, problémy s rozhodováním, nervozitu, ženy můžou být vztahovačné a lítostivé. Ne, nezměnila se jim povaha, jen nyní vnímají svět trochu jinak.
Tady pomůže rozmluva s odborníkem, v první fázi s gynekologem. Poradí, jak novou situaci snadněji zvládnout. Za dobrou cestu je považována tzv. substituční hormonální terapi (HST), která ubývající hormony doplní a vyrovná. Současný trend preferuje dávkování přímo na míru každé ženy. Léčbě musí předcházet hormonální a gynekologické vyšetření a mamografie.
„Při dodržení pravidel individuálního přístupu a časného začátku léčby převažuje přínos hormonální terapie nad jejími riziky,“ říká doc MUDr. Tomáš Fait, Ph.D z Gynekologicko-porodnické kliniky 2.LF UK a VFN v Praze. „Důležitá je také doba, po kterou se léčba aplikuje. Dlouhodobé užívání, více jak pět let, je spojeno se zvýšením vzniku karcinomu prsu, při užívání kratším se toto riziko neprojevuje.“
Nejmodernější hormonální preparáty není nutné užívat každý den, někdy stačí jednou týdně. Gynekologové také často doporučují začít nízkodávkovou cyklickou HST již na začátku klimaktéria, tedy v době, kdy pouze upravuje cyklus. Teprve později se dá přejít na nízkodávkovou nepřetržitou hormonální substituční terapii, při ní již k menstruaci nedochází.