Péče o duševní zdraví nebyla v posledních letech nikdy aktuálnější než teď. S naší pohodičkou pořádně zamíchala koronavirová pandemie. „Mezi lety 2017 až 2020 stoupl v naší populaci výskyt depresivní poruchy trojnásobně, stejnou měrou nastoupal i počet lidí se sebevražednými myšlenkami a zdvojnásobil se výskyt úzkostí,“ konstatuje profesor Cyril Höschl z Národního ústavu duševního zdraví.
Řada pacientů, odcházejících od svých psychiatrů či praktických lékařů s receptem na antidepresiva, dostává současně doporučení, aby užívali i omega-3 kyseliny. Nejedná se o žádný babský recept, ale o mnoha studiemi potvrzený fakt. Omega-3 nenasycené mastné kyseliny jsou látky, které si naše tělo neumí samo vytvořit, ale pro své duševní zdraví je nesmírně potřebuje. Podílejí se totiž na stavbě buněčných membrán a optimalizují v mozku hladiny hormonu serotoninu, jehož případný nedostatek negativně ovlivňuje naši náladu.
Výzkumy ukázaly, že lidé, kterým omega-3 kyseliny v organismu chybí, podléhají depresi častěji. Už dlouhá léta vědci intenzivně zkoumají také podíl omega-3 kyselin na léčbě již vzniklé deprese a opakovaně se ukazuje, že je dost podstatný. Omega-3 nenasycené mastné kyseliny také pomáhají předcházet rozvoji ADHD i Alzheimerovy choroby, zmírňují pocity úzkosti i příznaky bipolární poruchy a celkově vylepšují naši náladu.
Trend, kdy se životní styl, a tedy i jídelníček, bere jako jeden ze zásadních pilířů léčby deprese, stále sílí. „Souvislost mezi dietním režimem a depresemi bývá vysvětlována mnoha mechanismy. Zdá se, že kvalita stravy má vliv na plasticitu mozkových buněk, zánětlivé a degenerativní procesy v lidském těle,“ píše ve své knize Jezte chytře přední psychiatr profesor Jiří Raboch. Upozorňuje, že ve stravě mnohých lidí je koncentrace vhodných živin poměrně nízká a chybí v ní i dostatek omega-3 nenasycených mastných kyselin, nedostává se ani vlákniny. Zato nasycených mastných kyselin a soli máme nadbytek, stejně jako potravin s vysokým glykemickým indexem, z nichž se energie uvolňuje příliš rychle, a nedokážou nás nadlouho zasytit. „Dá se říct, že naše současné stravovací návyky jsou z historického pohledu to samé, jako bychom chtěli po tygrovi, aby jedl trávu. Tímto chováním narušujeme jak naše celkové zdraví, tak mozkové funkce,“ dodává v knize profesor Raboch.
Jak nepodlehnout věčným smutkům?
- Jezte pokud možno pravidelně pestrou a vyváženou stravu. Omezte sladké přesnídávky a nápoje. Mějte luštěniny a ryby alespoň dva až třikrát týdně. Konzumujte ovoce, cereálie, oříšky a zeleninu každý den.
- Kontrolujte, že máte v jídelníčku dostatek omega-3 nenasycených mastných kyselin. Nejlepším zdrojem těchto zdravých tuků jsou mořské ryby, třeba losos, sardinky, tuňák nebo treska. Nemáte-li ryb ve své stravě dost, sáhněte po doplňcích stravy. Ideální je přímo rybí olej, který je k dostání i s příjemnou citronovou příchutí, nebo ve formě kapslí.
- Snažte se trávit co nejvíce času na čerstvém vzduchu.
- Procházejte se každý den alespoň jednu hodinu, choďte svižně, ale ne tak, abyste měli obtíže s dechem.
- Dodržujte spánkový režim, aby vaše tělo mělo dostatek času na regeneraci.
