Letošní studie STADA Health Report 2024 ukazuje, že jen polovina Evropanů (ČR 46 %) je s ním spokojena. Nejčastějším důvodem nespokojenosti je nadváha či porovnávání se s ostatními, ale také hodnocení blízkých. Řešení hledají mnozí v doplňcích stravy i kosmetických produktech, za které utrácejí značné částky, přes 50 % dotazovaných Čechů by podstoupilo konkrétní estetický zákrok, aby se ve svém těle cítili lépe. A to i přesto, že drtivá většina lidí souhlasí s tvrzením, že společnost a média kladou na fyzický vzhled nepřiměřený důraz. Naopak lidé, kteří jsou se svým vzhledem spokojeni, uvádějí nejčastěji jako důvod to, že se přijímají takoví, jací jsou. Zajímavým závěrem studie je také fakt, že s rostoucím věkem roste i spokojenost se sebou samotným.
Důvody (ne)spokojenosti se vzhledem
I přesto, že se více než polovina Evropanů (54 %, ČR 41 %) cítí být v dobrém fyzickém stavu, podobné množství dotazovaných se domnívá, že má nadváhu (49 %, ČR 53 %). To je také nejčastější důvod nespokojenosti s vlastním vzhledem. Hodnotu ukazatele BMI, jež je sice lehce kontroverzní, nicméně se stále běžně používá jako nástroj pro hodnocení procenta tělesného tuku, má v normě pouze 40 % dotazovaných (34 % Čechů). O něco více než třetina Evropanů (35 %, ČR stejně) by byla podle BMI považována za osoby s nadváhou a dalších 17 % (ČR 23 %) spadá do kategorie „obézních“ s BMI 31 a více.
Při srovnání postojů mužů a žen jsou k sobě mnohem více kritické ženy (spokojených se vzhledem je 46 %, v ČR dokonce jen 43 %), u mužů je 53 % spokojených (v ČR 49 %). Ačkoliv ženy uvádějí v průměru zdravější BMI než muži, výrazně častěji než muži se domnívají, že mají nadváhu (ženy vs. muži 55 % vs. 40 %, ČR 52 % vs. 54 %). Zvláště přísné jsou na sebe ty ve věku 18 až 34 let, z nichž se 38 % (ČR 31 %) pravidelně porovnává s ostatními, např. na sociálních sítích. Pro srovnání: pouze 28 % mužů (ČR 23 %) v této věkové skupině si dělá starosti se svou váhou a 21 % (ČR 17 %) cítí tlak kvůli prezentaci ostatních v online světě.
Většina lidí, kteří se cítí se svým vzhledem dobře, říká, že se přijímají takoví, jací jsou (63 %, ČR 74 %). Ostatní mají pocit, že byli obdařeni dobrým vzhledem (23 %, ČR 15 %) nebo dobrou postavou (23 %, ČR 14 %), 16 % respondentů (ČR 11 %) uvádí, že jim k dobrému pocitu pomáhá vnější potvrzení v podobě komplimentů, a 15 % (ČR 13 %) tvrdí, že na svém těle tvrdě pracují. Důležitou roli v tomto ohledu hraje také věk, protože více než čtvrtina Evropanů (28 %, ČR 21 %) uvádí, že spokojenost s jejich fyzickým vzhledem se zvyšuje s věkem.
Fyzický vzhled a doplňky stravy
Jak řeší Evropané nespokojenost se svým fyzickým vzhledem a související pocity nejistoty? Prvenství mají vitaminy a minerály, za které 37 % (ČR 50 %), resp. 18 % Evropanů (20 % Čechů) utrácí „určitou“ nebo „značnou“ částku peněz. Druhým nejčastěji zmiňovaným výdajem jsou přípravky pro všeobecnou zdravotní péči, které si kvůli zlepšení svého vzhledu pořizuje 54 % respondentů (ČR 53 %). Kosmetické výrobky, jako jsou make-up, hydratační krémy apod., kupuje celkem 52 % Evropanů (ČR 51 %), z toho 72 % žen (ČR 71 %).
Vnímání zásahů do tělesného vzhledu
Přestože pouze 2 % Evropanů (1 % Čechů) vynakládá peníze na plastické operace, v myšlenkách se tímto tématem zabývá mnohem větší část populace.
Porovnáme-li 8 % Evropanů (7 % Čechů), kteří podstoupili estetickou úpravu zubů, což je nejvyhledávanější kosmetický zákrok na celém kontinentu, s 58 % (ČR 68 %), kteří by o ní uvažovali, kdyby byla zdarma, je zřejmé, že cena je klíčovou bariérou. K dalším atraktivním procedurám patří laserová epilace, o níž by uvažovalo 38 % Evropanů (a stejné procento Čechů). Jen necelá čtvrtina Evropanů by si dokázala představit, že by podstoupila operaci na redukci váhy (23 %, ČR 31 %) nebo celkovou plastickou operaci (23 %, ČR 25 %).
Transplantace vlasů je jediným zákrokem, o kterém uvažuje více mužů (23 % oproti 16 % žen, v ČR stejný poměr), u všech ostatních typů estetických zákroků vedou ženy: 61 % žen (ČR 70 %) by si nechalo udělat estetický zákrok u zubaře (55 % mužů, ČR 66 %), 52 % (ČR 55 %) by zvážilo laserovou epilaci (24 % mužů, ČR 21 %), 30 % (ČR 34 %) je otevřeno plastické chirurgii (15 % mužů, ČR 16 %). 29 % žen (ČR 38 %) by uvažovalo o liposukci (17 % mužů, ČR 22 %) a 28 % (ČR 22 %) by si dokázalo představit, že by si nechalo aplikovat botox nebo výplně (10 % mužů, ČR 5 %). Zdá se tedy, že i přes veškerou snahu překonat nerealistické ideály krásy je tlak na ženy v tomto ohledu stále značný.
Seberealizace, nebo společenský tlak?
Ačkoliv motivace ke kosmetickým zákrokům vychází především z individuálních zájmů, nikoli z touhy zalíbit se ostatním, 45 % Evropanů (53 % Čechů) tvrdí, že by podstoupili zákrok, aby se cítili lépe ve svém těle, a 41 % (ČR 47 %) je přesvědčeno, že by jim takové zákroky mohly pomoct zvýšit sebevědomí. Dalších 28 % (ČR 27 %) by absolvovalo zákrok, aby zvrátilo následky stárnutí, zatímco 25 % (ČR 29 %) je přesvědčeno, že by jim pomohl cítit se více „sami sebou“. Pouze 10 % (ČR 16 %) by podstoupilo jakýkoliv estetický zákrok, aby byli společensky přijatelnější, a 8 % (ČR 9 %) proto, aby udělali radost svému partnerovi. Celkové postoje k tématu fyzického vzhledu, sebevědomí a společenského dopadu jsou tedy rozporuplné.
77 % Evropanů (74 % Čechů) souhlasí s tím, že společnost a média kladou příliš velký důraz na fyzický vzhled a 71 % (ČR 63 %) se domnívá, že společnost má před sebou ještě dlouhou cestu, pokud jde o přijetí různého pojetí krásy; 59 % (ČR 55 %) respondentů také souhlasí s tím, že status člověka se určuje podle jeho fyzického vzhledu, a 56 % (ČR 43 %) požaduje přísnější předpisy a větší transparentnost při používání filtrů na sociálních sítích; 54 % (ČR 47 %) dokonce tvrdí, že plastická chirurgie by podle nich měla být vyhrazena na extrémní případy, ne na honbu za ideálem krásy. Přestože Evropané v tomto směru vnímají společenskou předpojatost, 36 % (ČR 33 %) z nich je přesvědčeno, že by se jejich duševní zdraví výrazně zlepšilo, kdyby byli se svým fyzickým vzhledem spokojenější.
