Nedovolte, aby vás chřipka uvěznila         

Úbytek slunečných dnů, sychravé počasí, větší koncentrace lidí ve vnitřních prostorách i omezené větrání přirozeně nahrávají šíření respiračních virů. S příchodem podzimu se tak opět očekává výraznější nárůst počtu nemocných s covidem, nesmíme ale zapomínat na to, že v tomto období nastává též hlavní sezona šíření chřipkových virů. Účinná ochrana před nimi existuje už několik desítek let – každoroční očkování. To je vhodné absolvovat právě teď na podzim.

Aby byl organismus připraven na setkání s každoročně se objevujícími novými mutacemi chřipkových virů, je nutné očkovací látku podávat opakovaně. Složení aktuální vakcíny pro danou sezonu doporučuje počátkem každého roku Světová zdravotnická organizace tak, aby byla ochrana v nadcházející sezóně co nejúčinnější. Důležité je i správné načasování vakcinace. „Ideální doba pro očkování je před začátkem chřipkové sezony, to znamená od října do prosince. U seniorů se pak doporučuje z důvodu rychlejšího poklesu protilátek a tzv. vyvanutí imunity začít s očkováním spíše až v druhé polovině října,“ radí MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. Obecně je možné vakcínu proti chřipce aplikovat i později než v prosinci, je pak ale potřeba počítat s dvoutýdenní ochrannou lhůtou, kdy si tělo vytváří protilátky.

Ochrana těch nejzranitelnějších

Podobně jako v případě covidu může mít i chřipka obzvláště u seniorů či chronicky nemocných jakéhokoliv věku těžký průběh a způsobit závažné komplikace, které můžou být fatální. I proto je tzv. rizikovým skupinám každoroční přeočkování proti chřipce nejen doporučováno, ale zároveň i plně hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. „Přestože značná část lidí z rizikových skupin byla již očkována proti covid-19, je třeba připomenout, že tato vakcína proti chřipce nechrání,“ varuje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Sociální izolace vs. očkování

Po zkušenostech s pandemií covid-19 se dostává do popředí i otázka sociální izolace jakožto jedné z možností ochrany před hrozící infekcí. Ta se ale v důsledku může projevit negativně potížemi v oblasti duševního zdraví. Zejména rizikové skupiny, jako jsou chronicky nemocní, lidé v pečovatelských domech či senioři, můžou nést omezení kontaktů s blízkými či rodinou hůř než ostatní. „Psychické strádání pak může daleko výrazněji negativně ovlivnit zdravotní stav seniora. Psychosociální stopy tak můžou dalece převážit ty medicínské,“ upozorňuje MUDr. Zdeňka Jágrová, ředitelka Hygienické stanice hl. m. Prahy, a dodává: „Očkování tak i z tohoto pohledu představuje mnohem lepší způsob ochrany zdraví než společenská izolace.“

Dalším faktorem, který se může podepsat na snížené obranyschopnosti organismu, je prodělání covid-19. „U řady pacientů se po odeznění infekce objevují změny na plicích a s nimi spojené výrazné snížení plicních funkcí, projevující se únavou, dušností či vyčerpáním. Následkem může být též postižení kardiovaskulárního systému,“ říká MUDr. Michal Holásek. To vše jsou faktory zvyšující riziko závažného průběhu chřipky. Uvádí se, že kardiaci mají až 52x vyšší riziko úmrtí, astmatici dokonce 120x vyšší a pacienti s plicním a současně kardiovaskulárním onemocněním až 435x vyšší.

Každoroční očkování jako nejúčinnější prevence

Chřipkové vakcíny jsou bezpečné a prověřené, ve světě se používají přes 60 let a můžou se podávat již dětem od 6 měsíců věku. Jejich účinnost dosahuje u zdravé populace až 90 %, u seniorů sice časem klesá, významně u nich ale snižuje riziko závažného průběhu.   Očkovat se lze zejména u praktického lékaře, ve zdravotních ústavech nebo očkovacích centrech. „V minulé sezoně u nás poprvé překročila poptávka po chřipkových vakcínách nabídku. Letos bude proto objem dovezených vakcín oproti loňsku ještě navýšen,“ dodává MUDr. Zdeňka Jágrová.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *