Co se s námi děje v klimakteriu neboli menopauze? Nejdůležitějšími projevy nás provede MUDr. Dita Pichlerová, internistka, která se zabývá léčbou obezity a diabetu a indikacemi k bariatrické chirurgii.
V období ženy zvaném klimakterium nejprve klesá hladina progesteronu, vynechává ovulace. Následuje pokles estrogenů, až nastane poslední menstruace v životě ženy. Na nedostatek estrogenů odpoví nejprve tělo návaly horka a pocení. Dál se vlivem jejich nedostatku zvyšuje hladina stresového hormonu kortizolu. Důsledkem těchto změn je mimo jiné přibírání na váze.
Paní doktorko, mají všechny ženy závažnější příznaky menopauzy?
Není pravdou, že toto období prožívá těžce každá žena. Některé šťastlivkyně zaznamenají jen řídnoucí frekvenci menstruace až její úplně vymizení a jiné obtíže nemají žádné. Těch je ale podle studií jen 25 až 30 procent. Většina z nás úbytek hormonů nějak pocítí. Velmi ale záleží na formě, a hlavně míře projevů.
Jaké projevy to nejčastěji bývají?
Když se ptám svých pacientek, jak poznaly, že jsou v klimakteriu, tak nejčastější odpověď je, že začaly pociťovat návaly horka a pocení. Ty jsou zapříčiněny poruchou termoregulace vlivem hormonálních změn. Často je doprovází i bušení srdce, pocit úzkosti, slabosti a podrážděnost. Mohou se objevit i v noci jako „noční pocení“, čímž je významně narušen spánek. Moje kolegyně pojmenovala i tzv. odvaly – to je náhlé ukončení návalu, který může přejít naopak do pocitu extrémního chladu až zimnice.
Jsou známé i další příznaky?
Návaly či odvaly většina z nás v souvislosti s přechodem zná. Méně se už mluví o dalších příznacích klimakteria, které jsou často závažnější a ženu poškozují mnohem víc. Mám na mysli zejména bolesti hlavy, změny nálad, deprese, podrážděnost, úzkosti, poruchy spánku. To vše může vyústit v nervozitu, žena je stále v tenzi, ubývá životní energie. Jsme podrážděné, špatně spíme, cítíme se staré a unavené. Vlivem úbytku estrogenů totiž ubývá endorfinů, tedy hormonů štěstí. Ale my to chybně přičteme přepracování, problémům v rodině či tomu, že manžel má milenku. A neřešíme to jako projev klimakteria, což celou situaci ještě zhoršuje.
A co ztráta libida?
Dalším důležitým projevem klimakteria, o kterém se jen šeptá, je ztráta libida. Je pochopitelně zapříčiněna nejenom úbytkem estrogenů, ale je to i důsledek výše jmenovaných psychických změn. Prostě když jsme v nepohodě, na sex moc nemyslíme. Vede to často k tomu, že ho odmítáme, náš dlouholetý partner se diví, situaci spíš nechápe a ženu k sexu nutí, nebo je uražený, že nás „zase bolí hlava“. Ale my jsme prostě v této fázi obětí chemie, a tak úplně za to nemůžeme.
Jaké jsou další důsledky menopauzy?
V klimakteriu začíná chybět tkáním kolagen, kůže je viditelně tenčí, méně pružná, tvoří se vrásky a pigmentové skvrny. Kolagen schází i sliznicím, což pocítíme hlavně v pochvě, která je nedostatečně zvlhčená, takže může dojít k svědění, pálení či podráždění při pohlavním styku, a to nám ke zvýšení chuti na sex opravdu nepomáhá. Kolagen ubývá i v močové trubici i části močového měchýře a častěji se objevují záněty močových cest a v neposlední řadě i inkontinence.
Mezi další projevy zřejmě patří také osteoporóza?
Osteoporóza, tedy řídnutí kostí, vzniká vlivem nedostatku estrogenu, kosti se stávají křehkými a snadněji se zlomí už při menším úrazu. Nízká hladina estrogenu také nedostatečně chrání cévy, zvyšuje se krevní tlak a roste hladina cholesterolu, takže ženy mohou častěji postihnout nemoci srdce a cév.
A jak je to s tloustnutím v menopauze?
Ano, i toto je bohužel pravda. Jako kdyby toho už nebylo dost. I štíhlé ženy, které se nikdy o svoji postavu nemusely příliš starat, začínají v přechodu přibírat. A silné jsou ještě silnější. Často mi pacientky říkají, že „ztrácejí pas“. I toto má vysvětlení hormonální – úbytek estrogenů, relativní nadbytek testosteronu a k tomu zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a DHEAS vylučovaného nadledvinou – a neštěstí je hotové. Tzv. klimakterický pas se může zvětšit o 10 až 20 cm, což má už opravdu významný vliv na vzhled naší figury a bohužel i na naše zdraví. K tomu se děje ještě jedna důležitá věc: okolo 35. až 40. roku věku se postupně začíná snižovat aktivní svalová hmota. A čím méně máme svalů, tím pomalejší je spalování, tedy tzv. bazální metabolismus. Svaly spotřebovávají totiž víc kalorií než tuková hmota, takže méně svalové hmoty vede ke zpomalení metabolismu. Tělo méně spaluje a více ukládá a pokud nezměníme významně stravování a nezačneme se víc hýbat, logicky tělo začne ukládat. Tělo přechází do stavu inzulinové rezistence, takže nám významněji hrozí cukrovka, vysoký krevní tlak a už zmíněné choroby srdce a cév.
Co se dá v takovém případě dělat?
Tělo s postupujícím věkem potřebuje méně kalorií a více pohybu. Ve skutečnosti se děje pravý opak. Na vrcholu kariéry takzvaně nemáme na pohyb čas, zlenivíme a nechce se nám ke sportu vracet, ve starším věku nás už mohou sužovat různé bolesti kloubů, takže nemůžeme běhat, neujdeme dvacet kilometrů po horách jako dřív, a co víc, fitka jsou plná mladých krásných štíhlých děvčat a my si tam připadáme o to víc staré a tlusté. Tím, že se méně hýbeme, se ještě dál zrychluje ztráta svalové hmoty a tělo nespotřebované kalorie ukládá v podobě tuku. Navíc se s věkem vytrácí chuť a čich, což často vede k tomu, že strava je monotónní, anebo si oblíbíme výraznou chuť, například v podobě sladkostí či tučných potravin. Jídlo často používáme jako zlepšovač nálady, stimulant pohody, sladkým se snažíme zahnat obtížné situace, jako je smutek, únava, deprese, samota, jídlo je reakce na emoci. A popravdě ve starším věku máme obvykle víc důvodů k tomuto psychickému rozladění než v mládí.
Jak na organismus působí tloustnutí a následné držení diet?
Opakované diety a následné jojo efekty nás potrestají právě v tomto období! Neustálé zvyšování a snižování hmotnosti má totiž významný vliv na metabolismus. Šedesátnice, která váží 80 kilogramů, ale kdysi opakovaně vážila přes sto kilo, bude nyní potřebovat o mnoho kalorií méně než její vrstevnice ve stejném věku a stejné hmotnosti, která nikdy ale tak obézní nebyla. Neustálé střídání období hubnutí a přibírání totiž dožene organismus k tomu, že přepíná do úsporného režimu a s tím se dá v klimakteriu jen velmi špatně bojovat. A vysvětlujte to děvčeti v pětadvaceti, které se od puberty zmítá v jojo efektech. Té klimakterium připadá jako sci-fi daleké budoucnosti a já jsem pro ni senilní stařena. Zkušenost je prostě nepřenosná.
