Lidové přísloví praví: „Nejúčinnější léčbou je prevence.“ Co tedy dělat pro to, abychom se chřipce vyhnuli a nemuseli se potýkat s jejími nepříjemnými projevy a následky?
Strategie obrany proti chřipce by se dala rozdělit do dvou částí: budování imunity a předcházení rizikovým situacím. A věděli jste, kde všude můžete chřipku chytnout?
Všichni víme, že nás chřipka dostihne zejména na místech s velkou koncentrací potenciálních bacilonosičů. Chřipku můžete ale dokonce chytit i při koupi ovoce, na které před námi sáhl nemocný. Nebo také při čtení novin nebo teoreticky i při zkoušení oděvu, který měl nemocný na sobě před námi. Pozor bychom měli dát také, pokud si v automatu kupujeme například kávu – nejen, že nemocný mohl sáhnout na kelímky, ale bakterie zůstávají také v samotném automatu. Naopak chřipku nemůžeme chytnout snáze jen díky chladnému počasí.
MOHU SE NAKAZIT… ANO NEBO NE?
Prostřednictvím různých předmětů, např. klávesnicí, záchodem či vodovodním kohoutkem? Ano. Je více než pravděpodobné, že v době chřipkové sezony jsou tyto předměty
Když někdo kýchne v MHD? Ano. Při kýchání může letět vydechnutý vzduch až rychlostí 160 km/h.
Když cestuji letadlem? Ano. Díky klimatizaci v letadle je infekce za 4 minuty ve vzduchu.
Pomohou antibiotika rychle od chřipky? Ne. Antibiotika účinkují pouze u bakteriálních onemocnění, ovšem chřipka je onemocnění virové.
Díky vyšším dávkám vitamínu C či echinacei se nemůžu nakazit? Ne. Vitamín C a echinacea zvyšuje obranyschopnost organismu, ovšem před chřipkou neochrání stoprocentně.
Kuřecí vývar je na chřipku nejlepší? Ne. Kuřecí vývar způsobí zejména to, že se lépe „vypotíte“ z nemoci.
Prodělal jsem virózu, proto chřipku už nechytím? Ne. Řada lidí často chřipku zaměňuje s nachlazením, respektive s jinými onemocněními dýchacích cest.
Předcházejte rizikovým situacím
• Shlukování v uzavřených prostorách – podmínkami pro vznik chřipkové epidemie není jen chladné počasí, ale také shlukování lidí v uzavřených a špatně větraných prostorách. Ty se tak stávají “množištěm” pro bakterie a viry. Je-li to možné, doporučuje se v tomto období takovým místům vyhýbat – nenavštěvovat kina, divadla, kluby apod.
• Hygiena – během chřipkové sezóny je nutné obzvlášť úzkostlivě dbát na hygienu, hlavně na veřejných místech, kde může dojít ke styku s virem. Mytí rukou a potravin před konzumací je samozřejmostí, pravidelná desinfekce rukou např. v MHD je na místě.
• Teplotní skoky – jak v létě, tak v zimě může být imunita oslabována přechody z tepla do chladu. Ačkoli je to mnohdy příjemné, nedoporučuje se ve vedrech hojná konzumace ledových nápojů a zmrzliny. Co se týče klimatizace, teplota v místnosti či v autě měla být maximálně o 5°C nižší než venku. V mechanismu klimatizace se navíc mohou hromadit a množit bakterie a viry, je tedy nutné ji pravidelně dezinfikovat. V zimě je naopak nutné myslet na dostatečné větrání a místnosti zbytečně nepřetápět. Za optimální teplotu v obytných místnostech se považuje 20°C – 22°C, v ložnici 18°C a v koupelně 23°C.
Vybudujte imunitu
• Očkování – spolehlivým prostředkem k získání imunity proti chřipce je očkování. To funguje tzv. na imunizujícím principu: podaná vakcína obsahuje inaktivované (mrtvé) viry chřipky, které nemohou nemoc způsobit, ale jsou pro organismus dostatečným impulzem k vytvoření protilátek. „Význam očkování proti sezónní chřipce je nesporný. Očkování může zmírnit průběh nemoci a v extrémním případě i zachránit život, zejména u osob starších 65 let a osob s chronickým onemocněním. Těmto dvěma kategoriím je navíc očkování hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ říká hlavní hygienik Vladimír Valenta. Proočkovanost proti sezónní chřipce zůstává v ČR ve srovnání s ostatními státy vyspělé Evropy stále nízká. U celkové populace se pohybuje kolem 5 procent, u seniorů pak kolem 20 procent. Podle Vladimíra Valenty za takto tristní čísla může hlavně fakt, že si lidé nebezpečnost chřipky neuvědomují.
• Otužování – vhodná komplexní metoda posilování imunitního systému. Vede k celkovému zocelení organismu, který se díky tomu snáze ubrání nemocem a jiným nepříznivým vnějším vlivům. Nejrozšířenější metodou otužování je sprchování nebo plavání ve studené vodě, další jsou například saunování nebo celoroční sportování v přírodě.
• Zdravý životní styl – zdraví je obecně definováno jako harmonický stav těla, z čehož vyplývá, že je třeba o ně pečovat komplexně. Základem pro zdraví je spánek, strava a pohyb. Na množství a kvalitu spánku velmi citlivě reaguje hormonální soustava, která je mimo jiné zodpovědná také za imunitní pochody. Během spánku se tělo regeneruje a kumuluje energii nezbytnou pro obranu před nepříznivými vlivy. Pestrá strava bohatá na vitamíny, minerály, vlákninu a stopové prvky je předpokladem nejen pro kvalitu imunity, ale pro správnou funkci organismu jako takového. Obzvláště v chladných měsících je dobré dbát na dostatečný příjem potravin s vysokým obsahem vitamínu, hlavně vitamínu C.
Kvalitní strava zahrnuje také pravidelný pitný režim, který by měl v případě dospělého člověka čítat 2 – 3 litry tekutin denně, při zvýšené tělesné aktivitě přiměřeně více. Stále více lidí má v dnešní době sedavé zaměstnání, a tak se nedostatek pohybu stává jednou z hlavních příčin nejrozšířenějších civilizačních chorob, např. onemocnění srdce a cév, páteře či obezity. Pokud pracovní doba a další povinnosti neumožňují pravidelné sportovní aktivity, je dobré namáhat tělo, kdykoli to jde: volit schody místo výtahu, vystoupit z autobusu o zastávku dříve a projít se, udělat alespoň několikaminutovou ranní rozcvičku a podobně.
