Nepijete mléko? Pak se nedivte, že ho nechtějí ani vaše děti. Většinou kopírují chování dospělých. V tomto případě je to velká chyba. Mléčné výrobky jsou pro děti přírodními zdroji cenných živin. K podpoře jejich růstu a rozvoje je nutná nejenom přiměřená výživa, ale také cílené vštěpování správných stravovacích návyků. Mléko a mléčné výrobky jsou potraviny přirozeně bohaté na živiny, přičemž nejsou příliš kalorické.
Spotřeba mléka v dětství hraje zásadní roli. Celkový příjem mléka u dětí dnes však spíše klesá, a to zvláště ve vyspělých zemích, zejména pak v pozdější fázi dětství a při dospívání. Často je nahrazován potravinami a nápoji potenciálně chudými na důležité nutrienty a naopak s vysokou energetickou hodnotou, které obsahují tzv. prázdné kalorie.
Mléko a mléčné výrobky poskytují komplex látek důležitých nejen pro zdraví růst kostí. „Jsou to zejména plnohodnotné bílkoviny. Z minerálních látek se jedná o vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor, železo, měď, zinek, selen, jód, z vitaminů to jsou vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K) a vitaminy B skupiny. Za zmínku stojí především vápník, který se v mléčných výrobcích nachází ve velmi dobře vstřebatelné formě. O mléku a mléčných výrobcích lze tedy bez nadsázky mluvit jako o vitaminové bombě, které děti potřebují denně na svém jídelníčku,“ radí profesor Jan Krejsek, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Je třeba zdůraznit, že mléko je komplexní potravinou zcela přírodního původu. Obsahuje významné makroživiny, jakými jsou plnohodnotné živočišné bílkoviny, lehce stravitelný mléčný tuk a cenný mléčný cukr, a pro zdraví nenahraditelné vitamíny. „Není nic zdravějšího v jídelníčku našich dětí, nežli mléko a zakysané mléčné výrobky. Ty totiž obsahují mnoho živin a zdraví prospěšných probiotických mikroorganismů, které dětské tělo, v době růstu, velice potřebuje i pro posílení imunity. Každý den by mělo dítě sníst či vypít alespoň 2 až 3 mléčné výrobky. Jak roste dětské tělo, a zvětšují se dětem kosti, tělo potřebuje mnoho vápníků a vitamínu D, který se nachází právě v mléčných výrobcích. Může to být jogurt, jogurtový nápoj nebo mléčný zakysaný výrobek,“ dodává Jan Krejsek.
Nedávné výsledky studií v Evropě ukázaly, že stále více dětí pije nízkotučné mléko, aby se zmírnila obava, že energie poskytovaná mlékem může přispívat k dětské obezitě. „Mléčné výrobky (s výjimkou másla) představují u dětí ve věku od 1 do 13 let pouze asi 10 % celkového příjmu tuku a přibližně 25 % celkové energie. Energetický příjem z konzumace tekutého mléka představuje u malých dětí přibližně 6 % celkového příjmů energie. Studie také prokázaly, že výskyt dětské obezity byl podstatně nižší u těch dětí, které konzumovaly dva a více šálků mléka denně než u těch, které konzumovaly málo mléka,“ připomíná Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.
Podpořit nejenom konzumaci mléka a mléčných výrobků, ale hlavně vštěpovat dětem správné stravovací návyky pro jejich budoucí život má za cíl program Mléko do škol. Ve středu 30. září oslavíme už 21. Světový den Školního mléka.
