Bez omezení kalorií a bez pohybu člověk nezhubne. Pokud se nedaří zvládat chutě a hlad, existují léky, které pomůžou pacientovi zhubnout. „Vždy je důležitá motivace, pacient musí chtít,“ upozorňuje obezitoložka Dita Pichlerová (na obr.), která spolupracuje i s projektem Nebudu obézní, který na obezitu a rizika s ní spojené upozorňuje.
V současné době mají lékaři takové možnosti, jak léčit obezitu, které dříve neměli. Člověk si ale musí připustit, že má problém a opravdu potřebuje zhubnout. Diety obvykle rychle selhávají, a tak volba správného lékaře zvyšuje šanci na úspěch.
Tendence ke vzniku obezity, a tedy k zvýšenému množství tukových zásob je částečně podmíněna geneticky. Závisí ale i na vnějším prostředí – tedy životním stylu. Důležitý je vliv rodiny, protože obliba určitých jídel se vytváří už v dětství. Boj s chutěmi a touhou po jídle bývá sice celoživotní, ale návyky se dají po určité době upravit do rozumné normy.
Je prokázáno, že tělo si chce zachovat určitou hmotnost, a to tu nejvyšší, které člověk v minulosti dosáhl. Proto jsou lidé hladovější, když se snaží zhubnout. „Mozek vyvolává hlad a chutě, které se zdají být nezvladatelné. Tělo dává najevo, že se chce vrátit na nastavenou hmotnost a mozek baží po endorfinech vyplavujících se při konzumaci jídla, které nám chutná,“ vysvětluje MUDr. Pichlerová s tím, že člověk nemůže zhubnout přes noc. Jde o dlouhodobý proces, který je při snižování váhy a vyvarování se jojo efektu, velmi důležitý.
