Šedesátka by se dala označit za babí léto života, dobu, kdy už má člověk za sebou neklidné jaro i letní bouřky. Nabral již mnoho zkušeností, nemusí se nikam hnát, děti má odrostlé, takže má více času na sebe a své koníčky, dokáže si v poklidu vychutnat barvy podzimu a váží si každého prosluněného dne. Některé výzkumy dokonce poukazují na to, že po sfouknutí pomyslných šedesáti svíček na dortu bývají lidé vlastně nejšťastnější…
Podle zakladatelky Centra celoživotního vzdělávání Dany Steinové (71 let) je důležité, aby se člověk svým věkem příliš nezabýval. Nepřemýšlel nad tím, zda určité aktivity jsou pro jeho věk ještě vhodné, a zkrátka dělal to, co ho baví a těší.
Senioři a koníčky
Aby se senioři mohli věnovat svým koníčkům, je důležité být v dobré kondici a stěžejní je také ostrý zrak. To potvrzuje i doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka oční kliniky NeoVize Brno, která se mimo jiné specializuje na šedý zákal, tedy oční onemocnění, které postihuje převážně seniory, jelikož je způsobeno přirozeným zakalením oční čočky. Obvykle se začíná objevovat kolem 60. roku, po sedmdesátce jím trpí každý druhý člověk. Ve vyspělých zemích se dá naštěstí velmi dobře operovat ambulantním a bezbolestným zákrokem, při němž je poškozená čočka vyměněna za novou umělou. Slábnoucí zrak může mít vliv na celkovou psychiku a kondici, jak vidí primářka Skorkovská ve své každodenní praxi. Výsledky australské studie Blue Mountains Eye Study prokázaly, že operace šedého zákalu následně snižuje riziko časného úmrtí, a to až o 40 procent, protože lidé mají mnohem větší vitalitu, lepší psychiku, lépe spí,“ upozorňuje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha.
Mnoho důvodů ke štěstí
Podle některých studií jsou mnozí lidé po šedesátce dokonce šťastnější než v předchozích životních etapách. Například David Blanchflower, profesor na Dartmouth College, se pocitem štěstí v průběhu lidského života dlouhodobě zabýval a podle jeho studie ve 132 státech světa nastává vrchol největší nespokojenosti u obyvatel rozvinutých zemí ve 47,2 letech – tehdy se dá hovořit o kulminaci krize středního věku. V tu chvíli se však dá „odrazit ode dna“ a pomyslná křivka spokojenosti, připomínající tvarem písmeno U, znovu začne stoupat. Začneme se totiž smiřovat s nenaplněnými ambicemi, získáme realističtější pohled na svět, přestáváme se srovnávat s ostatními a akceptujeme se i s vlastními chybami. Zkrátka, neřešíme už „hlouposti“ – a to nám přináší vnitřní klid a pocit štěstí i sebejistoty…
Carpe Diem! Užívej dne…
Dobré vidění má vedle psychické pohody vliv i na prevenci před úrazy a zvyšuje také soběstačnost seniorů, například tím, že jim umožňuje i v pokročilejším věku řídit automobil a věnovat se různým aktivitám, včetně pomáhání svým blízkým. Cítit se užitečný je totiž dalším z faktorů, které lidem dle odborníků přinášejí štěstí a v seniorském věku to platí obzvlášť. „Je velmi účinné, pokud se senior cítí prospěšný – babička vaří a peče, děda učí vnuka rybařit…,“ dává příklad psycholog Petr Šusta.
Radovat se z každého hezkého okamžiku je receptem na štěstí v jakémkoliv věku – a zdá se, že čím jsme starší, tím více si vážíme maličkostí a vidíme priority v opravdu důležitých věcech, které v kolotoči všedních povinností často protékají mezi prsty. Zajímavé postřehy například shrnula Bronnie Ware v knize Čeho před smrtí nejvíce litujeme. Autorka působila několik let v paliativní péči a setkávala se s lidmi na sklonku života. Z rozhovorů vyplynuly různé oblasti, které by si nejčastěji přáli umírající změnit – najít odvahu žít opravdu podle sebe a ne podle očekávání druhých, tolik nepracovat, najít odvahu vyjádřit své city, udržet si vztahy se svými přáteli, dovolit si být šťastnější… Protože se horizont života zkracuje, tím intenzivněji člověk prožívá každý okamžik. Zkrátka, jak se říká: Carpe Diem! Užívej dne…
