Každý třetí člověk na světě nemá přístup k bezpečné pitné vodě, a 144 milionů lidí tak musí pít závadnou vodu, protože žádná jiná není k dispozici. Čistá voda je přitom spolu
s dostatečným hygienickým zázemím nezbytnou podmínkou pro prevenci šíření nebezpečných nemocí, včetně koronavirů. Ve vyspělých zemích je pitné vody dostatek, ať už obyčejné, nebo přírodní pramenité a minerální. Přesto spousta lidí trpí žízní a potýká se se zdravotními problémy – zbytečně, protože zanedbává svůj pitný režim.
„Pravidelný a vhodný pitný režim je nezbytnou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch velice závažných. Opomíjení pitného režimu je o to méně pochopitelné v situaci, kdy jedna část světa bojuje s nedostatkem nezávadné pitné vody, zatímco druhá, která jí má dostatek, pitnou vodou plýtvá, aniž by ji lidé v dostatečném množství pili,“ říká Mgr. Jitka Tomešová, odborná konzultantka AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie, a dodává: „navíc máme tu výhodu, že si můžeme vybírat mezi vodou obyčejnou, přírodní pramenitou, minerální a kojeneckou, případně mezi různými příchutěmi vod nebo i limonád a džusů, které by však měly tvořit v pitném režimu co nejmenší podíl.“
Voda v těle člověka představuje zhruba 85-45 % z celkové tělesné hmotnosti, nejvíce
u novorozených miminek a s věkem se její podíl přirozeně snižuje až na méně než 50 % u seniorů. Právě senioři, kteří obecně mají s příjmem tekutin největší problém, jsou k jejich nedostatku nejcitlivější. Voda v těle zdravého dospělého muže tvoří okolo 63 %, u žen okolo 53 % – u muže s hmotností 85 kg tvoří voda 53 kg, u ženy s hmotností 65 kg představuje voda jen 34,5 kg a stále je to v pořádku. Nejvíce vody je obsaženo ve svalové tkáni, proto špatný pitný režim vede přeneseně k úbytku svalové hmoty.
„Ztráta už pouhého jednoho procenta vody může vést od únavy a nesoustředěnosti (dostatečný pitný režim, především v dopoledních hodinách, může u dětí zlepšit školní výsledky) až ke zvýšení tělesné teploty o 1 °C. Při pětiprocentní dehydrataci se může člověk potýkat s nevolností, křečemi a třesem, při úbytku dalších pěti procent už se zmateností, halucinacemi i selháním ledvin,“ varuje nutriční terapeutka Mgr. Jitka Tomešová z Institutu dietologie a výživy a doplňuje: „pro jinak zdravého muže představuje deficit 5 % tekutin ztrátu asi 2,75 l vody, 10% deficitu odpovídá 5,3 l vody. U seniora může dojít k vážným projevům dehydratace už při ztrátě necelých 2 l, resp. 3,8 l. Úbytek tekutin močí, pocením, dechem a stolicí za jeden den představuje asi 3 l – senior se tak může dostat do vážné situace již při nedostatečném doplňování tekutin během pouhého jednoho dne. Zdravého dospělého muže čekají stejné potíže během zhruba dvou dnů, zcela bez vody přežije asi týden. Pokud se navíc přidá horečka, průjem nebo zvracení, je celý proces rychlejší. Důležité je také si uvědomit, že 1 l vody odpovídá zhruba 1 kg, proto při rychlém zhubnutí 1 kg hmotnosti (například při průjmu) to znamená ztrátu 1 litru vody.“
Zmíněným i daleko fatálnějším problémům je možné předejít, pokud se naučíme vnímat svoje tělo a jeho signály, že v těle chybí tekutiny. Nejznámějším, ale nesprávně pochopeným signálem je žízeň. Většina lidí ji chápe jako povel napít se. Žízeň ale už představuje nedostatek tekutin v těle. Čekat na žízeň proto není správný přístup, je třeba jí předcházet, a vyhnout se tak komplikacím způsobeným ztrátou další vody. Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody, které jsou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez chemických přídatných látek.
„Pocit žízně často nepociťují rizikoví senioři a obézní lidé, v jejichž těle tvoří voda také menší podíl než u zdravých lidí se zdravou tělesnou hmotností. Starší i obézní lidé by se proto měli zaměřit na jiné projevy nedostatku tekutin v těle, jako je například sucho v ústech, suchá kůže (a předčasné projevy stárnutí u mladších osob), bolesti hlavy nebo zácpa. Dehydrataci si může každý ověřit jednoduše tím, že uchopí mezi dva prsty kousek kůže na hřbetu předloktí a poodtáhne ji. Pokud kožní řasa drží tvar a do původního stavu se vrací jen velmi pomalu, je v těle vody nedostatek. Všechny tyto příznaky by měly co nejrychleji vést k zamyšlení nad tím, kdy jsme se napili naposledy a jestli zvládneme za celý den vypít dostatek tekutin,“ doporučuje Mgr. Tomešová.
Mnoho lidí řeší nedostatečný pitný režim tak, že pití dohánějí v odpoledních a především ve večerních hodinách. Práce ledvin a vylučování je potom nenechají v klidu spát, navíc tělo vystavují zbytečným výkyvům, ve kterých má nejprve vody nedostatek a potom zase přebytek. Při nedostatku vody tělo své vnitřní procesy zpomaluje, při nadbytku se snaží aktuálně přebytečné vody zbavit a musí naopak nadměrně zrychlit. Důležité je proto pamatovat na pití během celého dne a na pocit žízně vůbec nečekat. Jednorázově vypité dvě sklenice vody tělem jednoduše pouze projdou, na rozdíl od dvou sklenic upíjených průběžně například během celého dopoledne. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou vedle obyčejné vody především přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík a fluor).
