Období, během něhož utrpíme nejvíce úrazů, se blíží. Ano, léto je skutečně z hlediska úrazovosti nerizikovějším obdobím.
Krásné počasí láká k řadě adrenalinových, a jinak nebezpečných, sportů a společně s tendencí předvádět se, riskovat a užívat si, jde doslova o vražednou kombinaci. Lékaři v období prázdnin zaznamenávají mnohonásobě vyšší počet úrazů a jejich ordinace praskají ve švech. Výjimkou nejsou ani pacienti, kteří končí přímo na JIP oddělení nemocnic a nesou si trvalé následky nebo se z letních nerozvážností léčí, v lepším případě, jen několik měsíců. V popředí mnohdy stojí i alkohol nebo tendence vyzkoušet nevyzkoušené.
Často jen jedna vteřina, hec nebo pocit, že nás nic neohrozí, může navždy změnit náš život. Své o tom, vedle mnohých dalších, ví i Martin Zach, držitel titulu Muž roku 2009, který se hned den po zisku titulu vážně zranil po skoku do vody. Co tedy dělat, abychom předešli letním úrazům nebo jejich vznik minimalizovali? Stačí jen jednoduché rady, na které se vyplatí myslet – respektive, myslet dříve než začneme bezhlavě konat.
Cyklistika jedině s helmou
Proč si v létě neužít cyklistiky? Ovšem, proč ne rovnou s helmou? Právě pády z kola bývají jedním z nejčastějších letních úrazů. Následky pádu i rozsah zranění může výrazně ovlivnit helma, ať už její přítomnost nebo absence. Ačkoli helma na kolo není nad 18 let věku nutností, měla by se v rámci zachování našeho zdraví stát nepsaným pravidlem. I pád v malé rychlosti, při němž dopadneme na hlavu, může skončit fatálně. Helma musí být v každém případně zapnutá. Pravdou je, že i nezapnutá cyklistická helma dokáže následky pádu zmírnit, ale nikdy ne v takové míře jako správně vybraná a upevněná ochrana hlavy.
Co se nevyplatí riskovat: Poranění krční páteře a riziko ochrnutí, poranění mozku, otok, kóma, trvalé poškození mozku
Skoky do vody jen z bezpečné výšky
Bez letního koupání a osvěžení ve vodě by nebylo léto létem. Pozor však musíme dát nejen při rychlém přechodu z horkého slunce do ledové vody, ale zejména pokud se rozhodneme do vody skočit z výšky. Ideální je skákat jen v místech, která dobře známe a jsme si jisti jejich hloubkou. Vybírat si také musíme bezpečnou výšku a zbytečně neriskovat skok z nejvyššího možného bodu. Velké riziko také představují skalní útesy, u kterých nemáme jistotu, zda části skal nemohou být v místech pod vodou, do které se chystáme skočit.
Co se nevyplatí riskovat: poranění páteře, míchy, hlavy a mozku, trvalé ochrnutí nebo upoutání na invalidní vozík
Sportování bez alkoholu
Ačkoli je léto dobu, během níž bychom měli odpočívat a užívat si, i zde platí staré známé: všeho s mírou. Rozhodně se nevyplácí před jakoukoli sportovní aktivitou konzumovat alkohol, natož ve větší míře. Jeho vliv totiž může značně posunout hranice naší soudností a pud sebezáchovy, a snadno se tak pustíme do nepromyšlených aktivit, které bychom jinak zavrhli. Alkohol nám dodává pocit jistoty, sebevědomí a odvahy a tak se „neplavci“ často vrhají bez záchranné vesty na vodní skútry, kiteboarding nebo sjíždí řeky. I obyčejná jízda na kolečkových bruslích se snadno stane adrenalinovým zážitkem, kdy můžeme ohrozit nejen sebe, ale zkomplikovat situaci i jiný, účastníků silničního provozu.
Co se nevyplatí riskovat: zlomeniny, pohmožděniny, odřeniny, otřes mozku, vymknutý kotník nebo vykloubená ramena
První pomoc, aneb, jak na lehčí zranění
I přes maximální bezpečnost bohužel někdy neunikneme drobnějším zraněním. Mezi nejčastější potíže, které si zejména v létě vlivem sportovních aktivit přivodíme, patří pohmožděniny, modřiny nebo otoky. Vyplatí se proto sebou vždy nosit takzvanou KPZ neboli krabičku první pomoci. Ta by vedle klasických náplastí a obinadel měla obsahovat i chladicí gelový sáček a kvalitní masti nebo gely ulevující od bolestí.
Od běžných modřin, podlitin a pohmožděnin nám může pomoci i příroda, respektive bylinky. Na namožené svaly, na modřiny a otoky se hodí především kostival lékařský, třezalka nebo kaštan. Při problémech tak nemusíme hned sahat po prášcích proti bolesti, ale pomoci nám mohou i takzvané topické formy přípravků, tedy speciální gely a krémy. Vhodné jsou zejména gely rostlinným výtažkem (např. Sport bio active, Arto bio active apod.). Gel je navíc z hlediska úlevy postiženému místu vhodnější, protože na ošetřovaném místě vytváří rosolovitou hmotu, která účinně chladí.
Při lehčích zranění je také žádoucí omezit fyzickou aktivitu a nezatěžovat poraněnou část. Po mírném odeznění problémů je možné se ke sportovní aktivitě vrátit, ovšem jen v omezené míře a s postupným zatěžováním a zvyšováním námahy.
