Poruchy příjmu potravy patří mezi závažná psychiatrická onemocnění, která můžou postihnout kohokoliv bez ohledu na věk nebo pohlaví.
I přesto, že se o nich ve společnosti hodně mluví a odborníci před nezdravým stravováním varují, počet postižených stále roste, za rok až o 20 procent. Nejvyšší mírou se na tomto čísle podílí mentální anorexie. Nejhorší je, že lidé nevnímají tento problém jako nemoc, kterou je nutno léčit u lékaře. Navštěvují ho často tak pozdě, že už jim není pomoci. Proto narůstá i úmrtnost spojená s touto chorobou. Odborníci na celém světě ji berou vážně, proto se 2. června 2016 bude konat 1. celosvětový den poruch příjmu potravy.
Do poruch příjmu potravy jsou zahrnuty nemoci od anorexie a bulimie − a bohužel v souvislosti s nezdravým životním stylem stoupá i obezita celých rodin. S narůstajícím počtem obézních lidí v populaci se objevuje rovněž stále víc fobií z nadměrné hmotnosti nebo z některých potravin.
Varovné je, že poruchami příjmu potravy trpí i děti, u pěti procent z nich se nemoc začne projevovat už do 12 let věku. U dětí navíc probíhá složitěji diagnostika, protože obtížně vyjadřují emoce nebo nespokojenost s vlastním tělem. Onemocnění poruchou příjmu potravy v dětství může zanechat trvalé následky v podobě zástavy růstu a vývoje, menšího vzrůstu nebo neplodnosti.
Dětští pacienti mívají k poruchám příjmu potravy často přidružená ještě další psychiatrická onemocnění, často se potýkají s úzkostmi (29 %), více než třetina trpí neurotickými poruchami a téměř polovina dětí má tendence k sebepoškozování, které je často skryto za módní trendy v podobě tetování nebo piercingu.
„Poruchy příjmu potravy se mnohdy vyskytují v jedné rodině až v několika generacích. Tyto rodiny mají často strach ze stigmatizace, trpí pocitem viny. Také proto nemocní svou chorobu často tají a s léčbou mnohdy začnou pozdě. I v tomto důsledku se zvyšuje počet chronicky nemocných pacientů, ale také úmrtnost,“ vysvětluje prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Do aktivit na podporu léčby poruch příjmu potravy v rámci Světového dne se zapojí přibližně dvacet zemí z celého světa včetně České republiky. Při této příležitosti se na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK sejdou odborníci se zástupci odborné veřejnosti ze Spojených států amerických, aby projednali, jak společnými silami tomuto civilizačnímu problému čelit.
Lékaři se při léčbě poruch příjmu potravy snaží bojovat nejen na odborné úrovni, ale také musí bojovat s mýty, které často komerční a mediální zájmy přinášejí. Ty vedou ke zjednodušování problému, který je ve skutečnosti velmi komplexní s biopsychosociálními příčinami i následky, jež je třeba řešit odborně i eticky.
Lékaři z celého světa se shodli na 10 pravdách o poruchách příjmu potravy:
1. Mnoho lidí s poruchou příjmu potravy může vypadat dobře i přes extrémně vážné onemocnění.
2. Rodiny za onemocnění nenesou vinu, můžou být nejlepším spojencem pacientek i zdravotníků.
3. Diagnóza poruchy příjmu potravy je zdravotní krizí, která poškozuje osobní i rodinné vztahy a fungování.
4. Poruchy příjmu potravy nejsou výsledkem volby, ale představují vážnou biologicky ovlivněnou nemoc.
5. Poruchy příjmu potravy postihují v současnosti lidi všech věků, etnik, tělesných tvarů i váhy, sexuálních orientací a socioekonomických úrovní.
6. U poruch příjmu potravy narůstá riziko sebevražd i zdravotní komplikace.
7. Geny a prostředí hrají důležité role v rozvoji poruch příjmu potravy.
8. Geny samotné však neodhalí, kdo poruchou příjmu potravy onemocní.
9. Úplné uzdravení je možné, včasné rozpoznání a intervence jsou velmi důležité.
10. Nespokojenost s vlastním tělem souvisí často s nespokojeností se sebou, nízkým sebevědomím i porušeným vnímáním vlastního těla spojeným s prožívaným stresem a rizikem pro vznik poruchy příjmu potravy.