Rakovina děložního čípku je u nás stále obávaným „zabijákem“. Každý rok na ni zemře téměř 400 žen. To představuje vyšší počet životů, než kolik si jich mezi ženami a dívkami vyžádají dopravní nehody… Ty čtyři stovky životů jsou zmařené zbytečně. Rakovina děložního čípku je totiž nemocí preventabilní. Jinými slovy – šlo by ji prakticky vymýtit!
Za rozvojem přednádorových stavů (prekanceróz) a následně nádorů na sliznici děložního čípku stojí infekce vysoce rizikovými typy lidských papilomavirů – HPV. Papilomaviry jsou nejčastější pohlavní nákazou, s níž se během života setká naprostá většina z nás. Imunita těla se ve velké části případů s nákazou vypořádá, ale ne vždy. Potom člověk onemocní.
„Světová zdravotnická organizace označuje v poslední době HPV a rakovinu děložního čípku dokonce za pandemii. Lidé si většinou neuvědomují, že tato nemoc zabíjí často ženy v produktivním věku, kdy se starají o své rodiny,“ říká místopředseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP a mluvčí lékařského sdružení HPV College MUDr. Vladimír Dvořák. Proto vyspělé i mnohé rozvojové země shodně zavádějí plošné preventivní programy, případně je rozšiřují. Základními nástroji prevence
jsou očkování (primární prevence – předchází už nákaze HPV) a screening (sekundární prevence – vyhledávání a odstraňování vzniklých prekanceróz a nádorů). „Virus navíc způsobuje i jiné choroby, než je rakovina. I nezhoubná onemocnění, která souvisejí s infekcí HPV, vzhledem k častým recidivám a potřebě opakovaných zákroků v anestezii představují pro pacienty značnou zdravotní a psychickou zátěž, frustraci a narušení intimního života,“ popisuje MUDr. Dvořák.
Screening
V České republice již máme plošné programy v rámci primární i sekundární prevence. Ženy mají zdarma screening rakoviny děložního čípku v podobě pravidelných prohlídek u svého gynekologa.
Přestože se účast na sceeningu v posledních letech podařilo výrazně zvýšit, stále nedosahujeme výsledků jako země západní Evropy. Na prohlídky pravidelně chodí jen každá druhá žena. Podobně jen 50 procent rodičů zatím nechává své dcery očkovat ve věku 13 let, kdy jim základní cenu očkování hradí zdravotní pojišťovny. Mohou tak mít bezplatně bivalentní vakcínu Cervarix chránící proti HPV typů 16 a 18, anebo za příplatek v řádu stokorun kvadrivalentní vakcínu Silgard, jež je zaměřena proti
HPV typů 6, 11, 16 a 18, a má tedy působnost proti širšímu spektru onemocnění.
„Chorobám a komplikacím spojeným s nákazou HPV lze předcházet, a přesto je vídáme ve svých ordinacích – to je opravdu smutné. Využitím očkování a pravidelných prohlídek lze naprosté většině těchto negativních jevů zabránit. Důkazem jsou země, kde ženy zmíněné možnosti primární a sekundární prevence ve velké míře využívají, čímž dochází k soustavnému poklesu rakoviny děložního čípku a dalších HPV onemocnění,“ uvádí předseda HPV College prim. MUDr. Jiří Ondruš, MIAC.
„Mně zachránil život právě screening. Lékař mi při prohlídce odhalil těžké přednádorové změny, které, aby nepřešly v nádor, musely být odstraněny konizací. Od této zkušenosti vím, že svou dceru nechám očkovat. Chci ji uchránit toho, čím jsem sama prošla, a nenechat nic náhodě,“ svěřila se Hana Orságová, která byla oslovena patronkou HPV College Terezou Kostkovou a rozhodla se podělit o své zkušenosti.
Globální trend
Plošné očkování ženské části populace bylo zavedeno kromě většiny evropských zemí také v USA, Austrálii, Kanadě či řadě afrických zemí, a zkušenosti jsou více než dobré. Křivka výskytu nemocí spjatých s HPV nabrala sestupný směr.
„Papilomaviry mají na svědomí i další typy nádorů: u žen rakovinu pochvy a vulvy, rakovinu penisu u mužů, rakovinu řiti či hrtanu u obou pohlaví. Proti těmto nádorům žádný screening zaveden není, a přitom jich v populaci přibývá. Jedinou ochranou je očkování,“ vysvětluje předsedkyně České akademie dermatovenerologie prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc. „Přičemž samozřejmě nejde o nemoci, které by bylo možné nějakým způsobem přetrpět či přechodit. V konečném důsledku jsou smrtelné.“
Lékaři musejí rodiče poučit
Jedním z důvodů, proč zatím očkování zdarma využívá jen polovina rodičů třináctiletých dcer, může být nedostatečné poučení ze strany dětských lékařů. K problematice se vyjádřil Mgr. MUDr. Igor Piňos, CSc., který je lékařem a zároveň právníkem orientovaným na medicínské právo: „Rodiče musejí být pediatrem náležitě poučeni o očkování a výhodách jeho jednotlivých variant.“ V opačném případě to podle něj připomíná situaci, jako kdyby lékař v ordinaci nepoučil těžkého kuřáka o důsledcích jeho závislosti. A pokud lékař ponechává pouze na rodiči, zda očkovat nebo ne, a kterou vakcínou,
je to totéž, jako by u zápalu plic nechal zcela rozhodovat rodiče, zda podat antibiotika, a popřípadě jaká.
„Obávám se, že pokud lékař rodiče o možnostech očkování nepoučí a dítě později po prvních sexuálních zkušenostech onemocní kondylomaty, anebo v delším časovém horizontu rakovinou, mohl by lékař být žalován nejen o náhradu škody na zdraví, ale také dle předpisů na ochranu osobnosti,“ dodává Igor Piňos a podotýká, že pro získání všech potřebných informací se matka může s dcerou obrátit kvůli konzultaci na svého vlastního gynekologa. Ten se s následky HPV infekce, na rozdíl od pediatra, běžně setkává, ošetřuje její projevy a dokáže tedy nejlépe poradit.
Jak paní Hana Orságová, která si prošla onemocněním způsobeným HPV, tak Tereza Kostková, jež nebezpečí HPV dobře zná z okruhu svých blízkých, se shodují, že na své zdraví nesmějí zapomínat především dívky a ženy samotné. „To, že nám náš lékař zapomene něco vysvětlit, se klidně může stát.
Ale moudrá žena se v takovém případě zeptá, co a jak, zjistí si informace z více zdrojů. Jedním z takových užitečných zdrojů informací je i web lékařského sdružení HPV College. Věřím, že lidem může pomoci se zorientovat, vše je tam vysvětleno jednoduše a přehledně,“ vyzývá Kostková.
Sdružení HPV College provozuje web www.hpv-college.cz a nově také www.hpvguide.cz.
