Talíř plný vitaminů

Přestože trend zajímat se o svou tělesnou schránku je v posledních letech stále silnější, přestože se hodně lidí snaží jíst zdravě, a přestože naše talíře jsou plné až přeplněné, nedostatek některých důležitých vitaminů způsobuje i dnes mnohým problémy.

Na kurděje, na něž hynuli námořníci za dob Kryštofa Kolumba, sice už nikdo neumírá, ale symptomy této choroby z nedostatku vitaminu C se objevují stále: provázejí třeba poruchy příjmu potravy – anorexii a bulimii.

Nedostatek důležitého antioxidantu nutného pro řadu funkcí organismu a stimulujícího jeho imunitu se ale objevuje i ve většinové populaci, podle některých výzkumů až u 20 procent obyvatel současného světa. Hladinu vitaminu C v našem těle snižuje totiž například řada léků, jako je třeba aspirin, kortikosteroidy, některá antibiotika, hormonální antikoncepce nebo také kouření.

Dostatek vitaminu C v krvi naopak pozitivně ovlivňuje oxidaci tuku. Studie Arizona State University prokázala, že u sledovaných lidí nižší úroveň vitaminu C provázela vyšší hmotnost tělesného tuku. Takže konzumace ovoce a zeleniny s jeho vysokým obsahem (šípky, černý rybíz, ananas, kiwi, papája, citrusy, paprika, růžičková kapusta, brokolice, zelí) působí kromě jiného příznivě také při redukčních režimech.

„Béčky“ proti stresu a depresi

Na doporučený příjem nedosáhne řada Čechů a Češek i v případě mnoha dalších důležitých a méně známých vitaminů. Odborníci upozorňují třeba na kyselinu listovou, která je obsažena například v hlávkovém salátu, brokolici, jahodách, obilných klíčcích, ovesných vločkách, v játrech…

Je nezbytná pro zdravý vývoj plodu v těle matky, pro těhotné a kojící ženy. Její dostatek ale potřebují všichni, zejména děti a senioři, pro zdravé dělení tělních buněk. Má také kladný vliv na udržení nízké hladiny „zlého“ LDL cholesterolu. Dobře působí i na psychiku a má antidepresivní účinek.

Činnost nervové soustavy podporuje a protistresově působí také vitamin B6. V přirozené podobě ho najdeme v rybách, banánech, avokádu, celozrnných obilovinách, ovesných vločkách nebo v oříšcích. I tohoto vitaminu nezbytného pro energetický metabolismus a významně podporujícího imunitu naše strava obsahuje méně, než je doporučený denní příjem (1,8 až 2 mg).

Podobně jsme na tom i s dalším „béčkem“ – B12. Tento vitamin „pro paměť“ obsahují pouze živočišné produkty: maso, zvláště játra, vejce, ryby, mléko a kvasnice. Pro jeho vstřebávání je nezbytná kyselina chlorovodíková v žaludku, proto jeho deficitem trpí až 90 % nemocných užívajících léky proti překyselení žaludku (antacida) a senioři, protože se ve stáří snižuje její produkce. Jeho spotřebu zvyšuje duševní zátěž – učení, zkoušky, stres.

Slunce svítí na kosti, zuby a imunitu

Pokud netrpíme intolerancí na laktózu nebo alergií na bílkovinu kravského mléka, je konzumace mléka a mléčných výrobků významným zdrojem vápníku. Jeho nedostatek spolu s dalšími faktory, jako je třeba deficit pohybu, způsobuje vážnou nemoc – osteoporózu neboli řídnutí kostí. Podle odhadů trpí celosvětově tímto onemocněním téměř desetina populace. Osteoporóza sama o sobě nebolí, její zákeřnost se projeví, když po nevinném pádu „rupne“ kost. Zlomeninu související s osteoporózou utrpí ve svém životě 30 až 50 % žen.

V posledních letech se ovšem ukazuje, že pro prevenci osteoporózy není důležitý jen dostatečný příjem vápníku. Jeho vstřebávání do organismu totiž ovlivňují i další látky. Například „sluneční“ vitamin D, kterého má současná populace nedostatek. Vitamin D3 má rovněž vliv na imunitu, což oceňujeme zvláště v tomto období viróz a chřipek.

D3 také přispívá k udržení zdravých zubů a ke správnému fungování svalů. Podílí se na regulaci krevního tlaku a na růstu krevních, svalových a kožních buněk. „Vitamin D3 účinkuje na celou řadu tkání. Při dostatečných dávkách zlepšuje prognózy chorob a často působí i preventivně – k nemocím vůbec nemusí dojít, a to včetně závažných chorob, jako je rakovina,“ říká MUDr. Jana Čepová z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie FN Motol.

Každý den kilo kapra

Zdrojem tohoto vitaminu je jen velmi málo potravin (například tresčí olej, ústřice, pstruh, štika, losos či vaječný žloutek) a podle nejnovějších informací a výzkumů lze stravou přijmout pouze 10 % vitaminu D3. Denní dávka vitaminu D u dospělého člověka by se měla pohybovat zhruba kolem 800 jednotek, což znamená, že bychom museli každý den sníst téměř kilového pstruha nebo štiku…

Hlavním zdrojem déčka tak zůstává sluneční záření, a to až z 90 procent. Během jednoho dne stráveného na slunci může vzniknout až 1200 mikrogramů vitaminu D. To ale v tomto období ve městech spatříme jen opravdu zřídka – za oknem pracoviště, v horším případě navíc ještě za závojem smogu.

V procesu vstřebávání déčka ze slunce sehrává svou úlohu i věk, pokožka starších lidí má totiž sníženou schopnost vytvářet vitamin D při pobytu na slunci. Podobně jsou na tom i lidé s přirozeně vyšší pigmentací či opálení lidé, jejichž pigmentace působí jako filtr.

V současnosti proto trpí nedostatkem vitaminu D téměř 60 % populace všech věkových skupin, z toho polovina má hodnoty tohoto vitaminu na extrémně nízké úrovni, což lze zjistit krevním testem u lékaře. Pokud chcete déčko preventivně doplnit nebo patříte do některé z rizikových skupin, zaměřte se při výběru vhodného produktu na kvalitu a především množství účinné látky. „Některé dostupné doplňky stravy obsahují až 5600 jednotek vitaminu D3 a stačí je tak užívat jednou týdně. Tělo si získané množství déčka uloží a postupně je čerpá v takové míře, jak právě potřebuje,“ radí MUDr. Jana Čepová.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v K&W 11-12.2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *