Každý jsme nějaký, říkávají babičky. Někdo má zrzavé vlasy, jiný velký nos a další zas… odstávající uši. Člověk se nad tím může někdy i zasmát, jenže pro postiženého to tak velká legrace není.
Odstávající uši nejsou žádná velká rarita. Touto vrozenou nedokonalostí vzhledu, kterou způsobuje porucha tvaru chrupavky ušních boltců, je postiženo mnoho dětí. Je to jen kosmetická vada, která nemá na kvalitu sluchu vliv. Asi i proto má mnoho rodičů tendenci problém podceňovat. Jenže jejich děti jsou tak víc nápadné. Liší se a snadno se můžou stát terčem posměšků a urážek.
Vývoj ušních boltců probíhá celé dětství, a tak se může stát, že se nápadná vada z dětství časem poupraví, postižený si najde správný účes a problém vymizí. Jenže ne u každého má tento příběh šťastný konec! Rozumní rodiče by se měli snažit ochránit svého malého človíčka před jízlivostmi a nevlídností okolí. Existuje dostupné řešení, které vzhledový nedostatek vyřeší. Přesto se část postižených k nápravě dostane až ve věku teenagerovském nebo dokonce i starším. Na některé věci si prostě člověk nezvykne.
Maskování vlasy
Maskování odstávajících uší se daří dobře zvoleným účesem z delších vlasů, vyfoukaný přes kartáč. Naopak vyžehlené hladké vlasy splývající podle hlavy na uši ještě víc upozorní. Jinou variantou je ležérní upevnění delších vlasů do culíku. Nestahovat, samozřejmě! Zachycené vlasy se dají podle pramenů víc povolit a načechrat do rozcuchaného tvaru. Rozvolněná kštice je pak vždy dobrým odvedením pozornosti.
Kluci to mívají přece jen trochu složitější, většinou nosí vlasy o hodně kratší, ale i v takovém případě se dá zvolit úniková varianta, samozřejmě za cenu odrostlejší kštice. Solidním řešením bývá v nápadnějších případech až pohovor s plastickým chirurgem. Spoléhat se na čepice nebo bohatší kštici totiž může být poněkud ošemetným řešením, které se někdy nedá využít ve všech etapách života.
Odkládat? Neodkládat?
To, jak vypadáme a jak nás hodnotí okolí, je pro každého velmi důležité. Zejména dospívající jsou na nepříznivé reakce týkající se vzhledu velmi citliví. Už proto by se stres a nepohoda vyvolané vzhledovým nedostatkem neměly nikdy podceňovat. Výrazný problém se dá vyřešit plastickou operací, otoplastikou, která se u dětí provádí již ve věku 6–10 let, tedy v době, kdy se růst uší stabilizuje. Navíc u dětí v tomto věku hradí zákrok pojišťovna. Do 18 let se vyžaduje pro zákrok souhlas rodičů. Lékaři operaci vřele doporučují ještě před nástupem do školy, protože se tak dítě vyhne nepříjemným reakcím mezi svými vrstevníky. Operace v dětském věku má také nezanedbatelnou výhodu. U menších dětí je kůže a podkoží daleko tvárnější a měkčí než u dospělých. Ošetření a rekonvalescence jsou proto podstatně méně bolestivé a nepříjemné. Jedinou podmínkou pro operaci bývá požadavek, aby s ní dítě souhlasilo a nebránilo se ošetření. Nutit někoho k takovému zákroku se nevyplácí.
Modelace chrupavky
Nejčastější způsob korekce uší se provádí zásahem plastického chirurga, často v celkové anestezii a doprovází jej různě dlouhá rekonvalescence. Uši se ale navzdory obecnému povědomí rozhodně nepřišívají. Pro řešení této vady je důležitá modelace chrupavky, takže přišití kůže by nemělo žádný význam.
Samotná operace je šetrná, řez se provádí v záhybu za uchem, a tak v budoucnosti nebudou patrné žádné jizvy. Díky anestezii je bezbolestná a rekonvalescence probíhá poměrně rychle. Při zákroku se upravuje postavení ušní chrupavky tak, aby boltce uší neodstávaly a působily přirozeně. Někdy bývá potřeba korigovat jen jedno ucho, většinou se ale upravuji oba ušní boltce. Chirurg většinou vymodeluje pouze tvar chrupavky, není potřeba něco ubírat nebo přidávat.
U většiny pacientů se využívá šetrná kombinace místní a celkové anestezie, zejména děti je potřeba udržet v klidu a bez zbytečného strachu. U dospělých, kteří již bývají výrazně motivovaní, se využívá většinou jen lokální anestezie. Řez za uchem se zašívá vstřebatelnými stehy a po operaci odchází pacient do domácího ošetření s ušima ukrytýma pod obvazem. Bandáž zůstává na hlavě asi deset dnů a pak se odstraní. Nový tvar uší ale ještě není zcela definitivní, proto se také doporučuje nosit alespoň na noc po dobu nejméně šesti týdnů fixační čelenku, Chrání tak čerstvě upravenou chrupavku před náhodným poraněním, ke kterému by někdy mohlo dojít třeba ve spánku. Doporučený je také klidový režim bez fyzické aktivity. Upravené uši je podle lékařů rozumné chránit před mrazem a spálením na sluníčku.
Možnosti se vyvíjejí
Jestliže dřív platilo, že náprava vzhledového nedostatku bez skalpelu nepůjde, není to dnes už pravda. Korektivní dermatologie mnoho let pracuje s fixačními nitěmi, které můžou omladit obličej i bez nutnosti absolvovat klasický lifting. Nitě nyní přinesly změnu i do ošetření odstávajících ušních boltců. Opravdu je tedy vlastně tak trochu dokáží „přišívat“. Unikátní metodu, niťovou otoplastiku, představila v ČR ARTMEDICA Clinic v Praze.
„Pro minimálně invazivní zákrok s trvalým efektem se v tomto případě využívá k modelaci a fixaci odstávající chrupavky do požadovaného tvaru speciálních polypropylenových nití,“ vysvětluje specialistka na ORL a chirurgii hlavy a krku MUDr. Kateřina Adamcová. „Zákrok probíhá v lokální anestezii, takže pacient během samotného ošetření necítí bolest. Trvá přibližně 30 až 45 minut a provádí se z malého řezu na zadní straně ucha, který se na konci zašije jedním či dvěma jemnými stehy.“
Výhodou tohoto postupu je jeho minimální invazivita, rychlá rekonvalescence a nižší riziko komplikací. Pacienti se můžou, na rozdíl od klasického chirurgického zásahu, po tomto způsobu otoplastiky vrátit k běžnému stylu života rychleji, po několika dnech od zákroku. Je to velice šetrné řešení, kdy není potřeba využívat celkovou anestezii ani u dětí, minimalizují se komplikace, bolestivost a zkracuje se i doba rekonvalescence. Stehy se vyjímají po deseti dnech. Stejně jako u klasické operace ale je potřeba nějakou dobu fixovat ošetřenou chrupavku na noc čelenkou. „Není potřeba se rozhodně obávat, že by se výsledek operace časem změnil. Je dlouhodobý, protože polypropylenové nitě se nevstřebávají,“ dodává doktorka Adamcová.
Odstávající uši tedy nemusí být noční můrou ani pro ty, kteří mají paniku z operačních zásahů nebo si nemůžou dovolit dlouhodobou rekonvalescenci. Niťová otoplastika se dá využít v každém věku. Jako moderní metoda přináší méně stresu a nepohody.
Věděli jste, že …
- Ucho je smyslový orgán, je sídlem sluchu a také rovnováhy. Skládá se ze tří částí: vnějšího, středního a vnitřního ucha.
- Boltec je tvořen chrupavkou, lalůček chrupavčitou kostru nemá. Boltec směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce ale nemá vliv na sluch.
- Většina savců dokáže uši otáčet za zvukem. U člověka jsou ale tyto aurikulární svaly velmi redukované a pohyblivost lidských boltců je omezená. Přesto některým lidem tato schopnost v určité míře zůstala, umí „stříhat“ ušima.
- Existuje definice ideálního tvaru ucha. Horní okraj ucha musí být v rovině s horním okrajem očnice, dolní okraj lalůčku má být v rovině dolního okraje nosu.
- Průměrný boltec měří 65 milimetrů, přičemž šířka činí 50 až 60 procent výšky samotného boltce.
- Uši se s přibývajícím věkem zvětšují. Není to ale proto, že by stále rostly, ale proto, že je tvoří chrupavčitá tkáň složená mimo jiné z kolagenových vláken. Ty se s přibývajícími lety vzhledem ke ztrátě elasticity pomalu prodlužují. Uši jsou tak opticky delší. Přibližně každých pět let „poporostou“ o jeden milimetr.
- Správně postavený ušní boltec je připojený k hlavě pod úhlem 20–40 °.
- Ušní lalůček visí z ušního boltce a bývá přirostlý ke kůži tváře. Je hodně prokrvený a je to jedno z míst, kterým může tělo ztrácet v zimě teplo. Velikost a tvar ušního lalůčku je u lidí velice proměnlivým znakem, průměrná velikost ušního lalůčku je přibližně 2 centimetry. Pravý ušní lalůček může přitom být až o 4 mm delší než levý.
