Rozvoj distanční lékařské péče je dnes jedním z největších trendů zdravotnictví v Česku i ve světě. Nedílnou součástí elektronizace odvětví jsou moderní nástroje zdravotní péče, například telemedicína. S tímto pojmem se setkali mnozí z nás, především během pandemie. Podle průzkumu ale jen 14 % Čechů dokáže vysvětlit, co telemedicína vlastně znamená. Neznalost a nedůvěra pak vede ke vzniku řady mýtů a polopravd – například tvrzení, že telemedicína má tradiční lékařskou péči zcela nahradit.
Pořady o medicíně vysílané v televizi, teleshopping, rozhovory s robotem či dokonce šamanské praktiky. To je jen mála ukázka toho, co si Češi obvykle spojují s pojmem „telemedicína“. Výsledky vyplynuly z průzkumu realizovaného na jaře agenturou Ipsos pro zdravotnickou skupinu EUC. Pouhých 14 % dotázaných přitom odpovědělo, že pojem opravdu zná – většina se s ním poprvé setkala až během pandemie. Také se ukázalo, že termín znají především muži a obyvatele větších měst s vyšším vzděláním. Tito respondenti také častěji uvedli tendenci více pečovat o své zdraví, zjišťovat o něm více informací z různých zdrojů, využívat podpůrné zdravotnické aplikace nebo častěji nakupovat doplňky stravy. „Že telemedicína má něco společného s teleshoppingem, tedy prodejem přes televizní obrazovku, je asi nejčastější omyl rozšířený mezi lidmi“, komentuje výsledky průzkumu MUDr. Petra Bomberová Kánská, vedoucí lékařka telemedicínské služby Lékař online 24/7. „To sice má, ale pouze z jazykového hlediska, díky stejné předponě ´-tele´. Ta pochází z řečtiny a lze ji přeložit jako „na dálku“.
V moderním pojetí znamená telemedicína především způsob komunikace lékařů s pacienty na dálku. Jedná se o rychle se rozvíjející fenomén. Přístup veřejnosti k telemedicíně se razantně změnil obzvlášť během pandemie. Vznikla celá řada kvalitních českých telemedicínských projektů a rozvoj českého eHealth finančně a legislativně podporují stát i pojišťovny. I přesto, že většina zdravotních zařízení se již vrátila do plného provozu, popularita vyšetření na dálku stále roste. Mnoho pacientů si distanční medicínu vyzkoušelo zejména v období karantény, a i v budoucnu s ní počítá.
„Někteří lidé si mylně myslí, že cílem telemedicíny je zcela nahradit fyzický kontakt lékaře s pacientem, což zdaleka není pravda“, vysvětluje MUDr. Petra Bomberová Kánská a dodává, že telemedicína není samostatným odvětvím medicíny, ale jejím moderním digitálním nástrojem. Má za úkol především zvýšit dostupnost a kvalitu zdravotní péče pro pacienty – a také zefektivnit práci zdravotnického personálu. Pacientům nabízí možnost rychle a snadno řešit část svých běžných zdravotních potíží na dálku, třeba z pohodlí domova nebo i ze zahraničí. Lékaři naopak ocení méně práce s administrativou. Telemedicína si však v žádném případě neklade ambice zcela nahradit fyzické zákroky třeba v ordinacích nebo při laboratorních odběrech.
Úkolem modernizace v jakékoli oblasti je maximálně zefektivnit lidskou práci a tam, kde je to možné, ji podpořit moderními technologiemi. Průzkum přitom potvrdil, že kupříkladu medicínské aplikace dnes v mobilu či chytrých hodinkách používá v nějaké míře až čtvrtina Čechů.
