Většinou si myslíme, že ADHD (Attention Deficit/Hyperactivity Disorder) je trochu větší dětské zlobení, z něhož lze vyrůst. Není to pravda: až v 75 % přetrvává do dospělosti a představuje rizikový faktor pro další patologické jevy. Je to např. zapomínání, prokrastinace, hyperaktivita, nechuť dokončovat práci. Člověk trpící touto poruchou je také náchylnější k rizikovému chování: zbytečně riskuje, projevuje zvýšenou agresivitu, má sklon ke kriminálním činům, větší tendenci problémy řešit alkoholem a drogami.
Pacienti s ADHD mají víc úrazů, jsou častěji účastníky vážných dopravních nehod anebo páchají více přestupků z nepozornosti, častěji se dostanou do vězení. Přitom léčbou lze negativní vliv ADHD na poruchy chování výrazně zmírnit. Nejdříve je k tomu ovšem potřeba stanovit diagnózu splněním diagnostických kriterií v psychiatrické klasifikaci, stejně jako je tomu na příklad u deprese anebo dalších psychických poruch. Existují vědecké důkazy o tom, že léčba ADHD zlepšuje nejenom příznaky této poruchy, ale má smysl i v předcházení jejím negativním důsledkům.
