S rostoucím počtem lidí, kteří prodělali covid19, narůstá i množství pacientů trpících následky této nemoci. Pandemie vytvořila celou novou kategorii nemocných, kteří potřebují následnou intenzivní péči. V současné situaci pomáhají přeplněným nemocnicím odlehčit i zdravotnická zařízení následné intenzivní péče. Řada pacientů z akutních nemocničních lůžek anesteziologicko-resuscitačních oddělení (ARO) nebo jednotek intenzivní péče (JIP) nadále závisí na umělé plicní ventilaci, případně i oběhové podpoře. V této době zařízení následné intenzivní péče (NIP) vyšla vstříc výzvě MZ ČR a aktivně se zapojila do zajištění komplikované péče o tyto pacienty.
„Uvědomujeme si vážnost zhoršující se situace s epidemií covid 19 a naší absolutní prioritou je plynule navázat na intenzivní terapii ARO pacientů u nás na oddělení následné intenzivní péče. Spolupracujeme se všemi ARO v okolí a v rychlém čase se snažíme zajistit překlad na naše oddělení, což znamená uvolnění akutního lůžka,“ uvádí primář oddělení následné intenzivní péče Chronicare v Nymburku MUDr. Anton Baluch.
„Naše oddělení se za půl roku změnilo k nepoznání, na chodbách stojí stolky přeplněné ochrannými pomůckami, čepice, pláště, respirátory a chirurgické rukavice. Následná intenzivní péče dříve pro pacienty po úrazech hlavy, páteře, míchy či po závažných mozkových příhodách se změnila na postcovidovou intenzivní péči. Z šestnácti ventilovaných lůžek máme čtrnáct lůžek s pacienty po covidu, u kterých je nezbytná pokračující intenzivní péče. Bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších pět až deset let kvalitního života,“ konstatuje primář Baluch.
