Super-zrno, super-potravina a zázračné zrno, to jsou některá z přídavných jmen často používaná k popisu prosa, jedné z nejstarších potravin lidstvu známou a pravděpodobně první obilninou používanou v domácnostech. I to je důvod, proč Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2023 Mezinárodním rokem prosa.
Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) prohlásilo rok 2023 Mezinárodním rokem prosa. Návrh, který byl iniciován Indií a podpořen více než 70 národy, představuje společenskou shodu na významu a přínosu prosa pro globální potravinový systém. Při přijetí rezoluce stálý zástupce Indie při OSN, velvyslanec TS Tirumurti uvedl: „Je třeba propagovat nutriční a ekologický přínos prosa pro spotřebitele, výrobce a rozhodující autority s cílem zlepšit efektivitu výroby, výzkum a vývoj, investice a propojení potravinářského sektoru“. Vyjádřil poděkování všem podporovatelům, kterými jsou zejména Bangladéš, Keňa, Nepál, Nigérie, Rusko, Senegal a všem členským státům OSN.
„Už několik starověkých indických knih odkazuje na proso a jeho stopy byly nalezeny i v archeologických nalezištích Harappa a Mohenjo-daro. Po mnoho let byly součástí každodenního jídelníčku,“ konstatuje Prof. Rajeev Kumar Varshney, ředitel výzkumného programu v International Institut pro výzkum plodin pro polosuché tropy (ICRISAT) v Indii a mimořádný profesor Food Futures Institute na Murdoch University v australském Perthu. „Dnes si farmáři v Indii stále více uvědomují, že pěstování prosa vyžaduje méně vkladů s větší ekonomickou výnosností a potenciál, zejména v drsných a suchých podmínkách. To dokládají i nové poznatky o prospěšnosti prosa jako obiloviny bohaté na živiny.“
Chytré potraviny
Proso je důležitou základní obilninou milionů malých pěstitelů na suché půdě, jako jsou například zemědělci v Asii a subsaharské Africe. Říká se jim také nutri-cereálie nebo suchozemské obilniny. Vykazují vysoké nutriční hodnoty. Jáhly jsou také označovány jako „chytré potraviny“, které jsou dobré pro spotřebitele, planetu a zemědělce. Například prstové proso má trojnásobné množství vápníku než mléko a většina prosa má velmi vysoké hladiny železa a zinku, nízký glykemický index, vysoký obsah bílkovin a vlákniny a neobsahují lepek.
Proso může také přispět k řešení některých globálních problémů, jako je špatná strava (podvýživa až obezita), problémy životního prostředí (změny klimatu, nedostatek vody a zhoršování životního prostředí) a chudobě. Má nízkou uhlíkovou stopu a schopnost přežít a růst v teplém klimatu s velmi malým množstvím vody. Je klimaticky inteligentní s nízkým rizikem pro zemědělce ve srovnání s rýží a pšenicí, což jsou plodiny, které potřebují vyšší množství vody a hnojiv.
