Náhlé otoky obličeje, hrtanu či končetin nemusí vždy znamenat alergickou reakci na pyl či píchnutí hmyzem. Může jít o hereditární angioedém (HAE), vzácné onemocnění imunitního systému. Způsobuje nebezpečné a opakující se bolestivé otoky projevující se ve formě atak, které můžou být mylně zaměňovány právě za alergie. V Česku nastal v diagnostice a léčbě HAE v posledních letech velký průlom. Díky novým postupům a osvětě se podařilo diagnostikovat řadu pacientů, kteří s pomocí moderní dlouhodobé léčby žijí kvalitní život bez strachu a nenadálých otoků.
První zmínky o hereditárním angioedému pocházejí z roku 1876, od té doby výzkum pokročil. Zlom nastal s moderní dlouhodobou preventivní léčbou, které existuje celosvětově několik forem. V České republice na ni dosáhne každý, kdo prodělá alespoň 18 atak za rok nebo trpí nejvážnějšími typy atak. Pacienti si ale musí vše pečlivě zaznamenávat. „Tento typ léčby je považován za zlomový, protože působí preventivně, ne až jako řešení vzniklého otoku. Nejčastěji užívaná je injekční forma, jejímž příslibem je výrazné snížení počtu atak. V některých případech pak i jejich úplná absence, což je zcela průlomové,“ vysvětluje doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D. (na obr.) z FN Hradec Králové. V České republice je léčba hereditárního angioedému soustředěna do čtyř specializovaných center v Praze-Motole, v Hradci Králové, v Plzni a v Brně v nemocnici u svaté Anny.
