Sedavý způsob života se stal rutinou moderního člověka, jeho dopad na zdraví ale může být mnohem vážnější, než si běžně uvědomujeme. Dlouhodobé sezení, zvláště bez pravidelných přestávek, neovlivňuje pouze páteř a pohybový aparát, ale podle nejnovějších studií také zdraví mozku, to může vést ke snížení kognitivních funkcí nebo zvýšenému riziku duševních onemocnění.
„Při dlouhodobém sezení dochází k zásadním změnám nejen v držení těla, ale také celkovém prokrvení orgánů, včetně mozku,“ říká rehabilitační a tělovýchovná lékařka MUDr. Marcela Matoušová z pražského ORP Centra. „Nedostatek pohybu způsobuje zpomalení srdeční činnosti, což ovlivní zásobení orgánů kyslíkem a může mít vliv i na funkci mozku.
Dlouho sedět znamená…
Podle studie publikované v odborném časopise Journal of Physical Activity and Health má dlouhé sezení prokazatelný vliv na zmenšování určitých oblastí mozku, především hipokampu, který je klíčový pro paměť a učení. Výzkum ukázal, že lidé, kteří sedí více než šest hodin denně, mají vyšší riziko snížení objemu šedé hmoty mozkové.
Jiné studie dokonce naznačují, že dlouhodobé sezení může být spojeno s vyšším rizikem deprese a úzkostí. „Mozek je orgán, který vyžaduje pravidelné zásobování kyslíkem a živinami. Sedavý styl života toto zásobování omezuje, což může vést k únavě, poruchám soustředění nebo zhoršení nálady,“ upozorňuje doktorka Matoušová.
Proč dýcháme jen „na povrchu“
Při dlouhém sezení navíc trpí pohybový aparát. „Typickým problémem je ochabnutí hlubokých svalů středu těla, které jsou zodpovědné za udržení optimálního postavení páteře. To vede k přetížení meziobratlových plotének a může způsobit bolesti zad, ale také potíže s držením těla,“ vysvětluje lékařka.
Jedním z méně známých důsledků je podle ní porucha funkce svalů pánevního dna, kdy dlouhé sezení způsobuje nesprávné postavení pánve a omezuje funkci břišních svalů. „Tento stav ovlivňuje nejen postavení trupu, ale může mít vliv i na funkci dýchacího systému. Lidé s touto dysbalancí často dýchají povrchově, což dále zhoršuje okysličování těla,“ dodává odbornice.
Každou hodinu se na 2 minuty projít
Důležitou součástí prevence je pravidelný pohyb. Nový poznatek z nedávného výzkumu publikovaného v časopise Medicine & Science in Sports & Exercise ukazuje, že už dvě minuty chůze každou hodinu mohou výrazně zlepšit průtok krve, zvýšit okysličení mozku a snížit riziko vzniku onemocnění spojených se sedavým životním stylem.
„Stačí malé kroky, jako je vstát každých 30 minut, projít se po kanceláři nebo si udělat několik dřepů. I tyto drobné změny mohou mít významný efekt na vaše zdraví,“ zdůrazňuje MUDr. Matoušová.
ORP Centrum navíc doporučuje zařadit do denní rutiny specifická cvičení zaměřená na mobilizaci páteře a posílení hlubokého stabilizačního systému. Například cviky inspirované metodou DNS (dynamická neuromuskulární stabilizace) pomáhají obnovit přirozené pohybové vzorce těla, které jsou narušeny právě dlouhodobým sezením.
