V České republice prodělá cévní mozkovou příhodu (CMP) každoročně přibližně 23 tisíc pacientů. Významná část těchto případů souvisí s poruchami srdečního rytmu, především fibrilací síní, která je dnes považována za jednu z nejčastějších příčin mozkové mrtvice. Velkou skupinu tvoří také pacienti s tzv. kryptogenní CMP, kdy se přesná příčina mrtvice nepodaří při standardním vyšetření odhalit. Nejvyšší šanci na záchyt fibrilace síní či jiné arytmie umožňují implantabilní srdeční monitory, které dnes už využívají nejmodernější technologie s AI.
„Spolupráce neurologů a kardiologů je v diagnostice příčin cévní mozkové příhody zcela zásadní. U pacientů po kryptogenní CMP se nemůžeme spoléhat pouze na krátkodobé EKG vyšetření. Čím delší monitorace je, tím vyšší máme šanci zachytit fibrilaci síní nebo jiné arytmie,“ konstatuje doc. Aleš Tomek (na obr. vlevo), předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.
Mrtvice způsobené srdečními arytmiemi představují přibližně 30 až 35 procent všech CMP. Patří zároveň k nejzávažnějším typům mrtvice – mají vysokou úmrtnost i riziko opakování. A až pětina pacientů prodělá během dvou let recidivu.
Větší šance na odhalení
Podle doporučení Evropské organizace pro cévní mozkové příhody zvyšuje delší monitorace výrazně šanci na odhalení fibrilace síní. Zatímco při třicetidenním sledování se arytmie zachytí přibližně u 9 až 16 procent pacientů, při roční monitoraci je to už kolem 22 až 23 procent.
Odborníci proto doporučují zahájit monitoraci u pacientů po mrtvici co nejdříve během hospitalizace a u rizikových pacientů pokračovat i ambulantně. Moderní implantabilní srdeční monitory dnes umožňují sledování srdečního rytmu po dobu několika let a data lze přenášet na dálku.
Role AI se zvětšuje
Prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta Kardiologické kliniky FZS Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, upozorňuje na roli umělé inteligence, která má stále větší význam také v oblasti monitorace srdečního rytmu a cévních mozkových onemocnění. „Algoritmy umělé inteligence umožňují rychlejší interpretaci dat, automatickou detekci arytmií i lepší vyhodnocení rizika pacientů.“
Technologie implantabilních monitorů, tedy Holterů, prošly v posledních letech výrazným vývojem. Současné přístroje mají podobu malých injekčně zaváděných zařízení, jejich implantace probíhá ambulantně a většina pacientů odchází během několika hodin domů. Součástí moderních systémů je také dálková monitorace a využití AI při vyhodnocování některých parametrů.
Dlouhodobost a rychlost
Podle odborníků je klíčové zvolit způsob monitorace individuálně podle konkrétního pacienta. Přestože dlouhodobé sledování může znamenat vyšší počáteční náklady, z dlouhodobého pohledu představuje efektivní a klinicky dobře obhajitelné řešení, které může pomoct zabránit opakovaným mozkovým příhodám a zlepšit prognózu pacientů a současně optimalizovat pracovní zátěž lékařů.
Prvním předpokladem úspěšné léčby je ovšem včasné přijetí pacienta v iktovém centru, tedy ve specializovaném pracovišti poskytujícím komplexní péči v případě cévní mozkové příhody. V provozu je jich momentálně 45 a Česko tak patří celosvětově k zemím s jejich nejvyšší hustotou. Na špici nás umísťuje rovněž rychlé přijetí pacientů: do 60 minut od volání záchranky. Každý by měl také znát, jaké jsou hlavní příznaky, které by měly být důvodem zavolání rychlé pomoci. Jestliže se postižený dostane včas na správné pracoviště, tedy do iktového centra, má velkou naději přežít mrtvici bez následků.
FAST test
Pro lepší zapamatování příznaků CMP je vhodný tzv. FAST test:
F jako FACE (obličej): Požádejte druhého, aby se usmál. Pozorujete pokles koutku nebo očního víčka?
A jako ARM (paže): zvedněte mu ruce do přepažení. Má problémy udržet obě paže ve stejné výšce?
S jako SPEECH (řeč): zeptejte se ho, jak se jmenuje. Odpovídá nesrozumitelně?
T jako TIME (čas): pokud zaznamenáte alespoň jeden z příznaků, je třeba okamžitě volat 155.
