Slovní spojení „zdravé stravování“ je ošemetné. Podle jakých kritérií chcete potraviny rozlišovat? Obsah bílkovin nebo lepku? Nutriscore? Používala bych raději „pro mě méně nebo více vhodné potraviny k časté konzumaci“.
Vlivem sociálních sítí možná můžete cítit zahlcení změtí protichůdných informací. Typicky: máslo vs. margarín, vejce a cholesterol, zahleňující mléko, sacharidy po 17. hodině. Ve snaze zorientovat se propadáte možná ještě většímu chaosu, narážíte na články s titulkem „Vědci zjistili…“ a kolegyně vám doporučují doplněk stravy, který vyřešil jejich životní trápení.
Přitom řešením většinou bývá ta nejjednodušší varianta a návratem k základům a přirozeným, časem ověřeným principům pravděpodobně nic zkazíte. Zároveň tyto principy ale nezáří neonovou barvou, nelesknou se, netřpytí, nejsou na lusknutí prstu:
konzistence a stabilní návyky vs. motivace
Malé kroky mají větší sílu než velké extrémy jednou za čas, nespoléhejte se na míru své aktuální motivace a budujte si stabilní každodenní návyky, které budou vyhovovat celému vašemu kontextu (rodina, finance, práce, věk…).
střídmost, vyváženost a výběrovost vs. nadspotřeba
Vědomé a informované volby v jídle, pohybu, odpočinku. Kolik a co konzumujete, jak často a jakým způsobem se hýbete a odpočíváte?
prevence a angažovanost vs. omezení v budoucnu
V našich končinách máme štěstí na robustní systém preventivních prohlídek, využívejte je.
trpělivost vs. instantní řešení
Výsledky si žádají čas. Dnes už máme velmi rychle působící pomocníky, ale pokud chcete zvládnout maraton, tréninky za vás nikdo neodběhá.
Nejde o utrpení a odříkání
Životní styl, který nám prospívá – chcete-li tzv. zdravý životní styl – neznamená utrpení, odříkání a tvrdý asketismus, jak si mnozí lidé myslí. Spíše jde o to, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, tedy prim hraje udržitelnost. Ta se stává klíčovým pojmem nejen v ekologii, ale také v oblasti výživy. Udržitelný přístup znamená nejen to, že naše volby prospívají zdraví, ale také že jsou dlouhodobě praktikovatelné a současně ohleduplné k životnímu prostředí.
V roce 2023 publikoval Nordic Council of Ministers komplexní výživová doporučení pro nordické a baltské země, která propojují zdravotní přínos a environmentální udržitelnost. Doporučení vycházejí výlučně z vědeckého podkladu. Proč se tedy nenechat inspirovat nejšťastnějšími zeměmi světa?
Environmentální dopad potravin ovlivňuje například způsob produkce, chov, pěstování, využití krmiv a vody, logistika a doprava k vám na stůl, zpracování, balení… S tím souvisí i maximální využitelnost všeho, co doma máte, aby toho co nejméně skončilo v koši.
Souhrnná doporučení pro severské země lze shrnout následovně:
- alespoň 90 g obilovin denně (přednostně celozrnné),
- 500–800 g zeleniny a ovoce denně (včetně bobulovin),
- vyšší konzumace brambor a luštěnin,
- 20–30 g ořechů a semen denně,
- 300–450 g ryb týdně z udržitelně řízených lovů (z toho 200 g tučných),
- 350 g červeného masa a masných výrobků týdně,
- červené maso nahrazovat rostlinnou stravou, ne bílým masem,
- 300–500 ml nízkotučného mléka a mléčných výrobků denně,
- vejce v umírněném množství,
- 25 g rostlinného oleje denně, omezení másla a tropických olejů,
- nižší konzumace sladkostí, slazených a energetických nápojů,
- 1–4 šálky kávy denně (max. 400 mg kofeinu denně),
- nebyla stanovena bezpečná hranice pro konzumaci alkoholu,
- nebylo stanoveno doporučení o frekvenci stravování, vynechávání nebo načasování jídla.
