Pravidelný pohyb nepředstavuje jen dobrou fyzickou kondici, ale celkovou kvalitu života. Udržuje svaly, srdce, kosti i klouby ve formě, takže významně snižuje riziko vážných onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak nebo některé druhy rakoviny.
Jak často si říkáme: S cvičením začnu hned zítra (příští týden, za měsíc)? Ale čas plyne a stále se nám nedostává času nebo spíš vůle. A navíc s věkem prokazatelně klesá motivace k pohybu. Jedním z důvodů je i strach z úrazu, únava nebo bolesti. Zatímco ve věku 18 až 24 let se pohybuje více než čtvrtina lidí, u osob nad 65 let je to už jen 7,4 procenta. „Pohyb ve stáří je fajn, začít s ním ale musíte mnohem dřív,“ říká fyziolog Radim Šlachta. Ideálně hned. Protože to, co používáme, si uchovává svou funkčnost déle. Platí to pro kosti, klouby i mozek.
Endorfin, dopamin, serotonin
Velmi významný je však vliv (téměř jakékoliv) pohybové aktivity i na psychiku a duševní zdraví. „Pohyb stimuluje produkci látek, jako jsou endorfiny, dopamin nebo serotonin, které mají pozitivní vliv na náladu, kvalitu spánku i sebevědomí, a snižuje riziko depresí,“ vysvětluje fyziolog a dodává: „U seniorů navíc hraje velkou roli i sociální stránka – setkávání s přáteli při společných aktivitách může zabránit izolaci a pocitu osamění.“
Určitě znáte populární motivační rčení „Nikdy není pozdě začít“. Ve skutečnosti je od reality hodně daleko. Čím později totiž s pravidelným pohybem začneme, tím větší úsilí nás to stojí a tím menší návratnost můžeme očekávat. „Lidé, kteří byli aktivní už od mládí, mají mnohem větší šanci udržet si pohybový režim i ve stáří. Ti, kteří se sportem začínají až po šedesátce, to mají náročnější – ale rozhodně ne nemožné,“ říká Radim Šlachta. Musíme ale počítat s tím, že organismus s věkem regeneruje pomaleji a fyzická námaha může být vnímána jako větší zátěž. Přidává se i biologický proces, kdy tělo přirozeně zpomaluje.
Cvičení nás musí bavit
Pokud se někdo rozhodne začít cvičit v době, kdy už dávno není teenager, musí si vybrat aktivity, které jsou nejen bezpečné, ale také zábavné, jinak už cvičení nevydrží. „Nejde o to podávat výkony jako ve dvaceti, ale spíš o pravidelnost a přiměřenou intenzitu. Pro seniory je ideální kombinace silových a aerobních aktivit – například chůze či jízda na kole doprovázená cvičením na udržení svalové síly,“ vysvětluje fyziolog. Jejich úsilí je výhodné i pro stát, protože aktivní senioři méně zatěžují zdravotní systém a investice do prevence se rozhodně vyplatí.
