Minulou zimu to bylo průměrně za měsíc na jednoho obyvatele ČR staršího 18 let celkem 75 l nápojů, přičemž jednoznačně převažovala neochucená voda, kohoutková a balená (31 l). Dalšími oblíbenými nápoji byly čaj (12 l) a káva (7 l), následovalo alkoholické pivo (5 l), v těsném závěsu za ním kolové a ovocné limonády (3 l). Vína vypil průměrný Čech za měsíc 1 l a destilátů 0,3 l.
Základem pitného režimu, a to v každém ročním období, by měla být voda, ať už pramenitá, minerální či jiná. Reálně ale konzumujeme i řadu dalších nápojů – obzvláště během svátků na konci roku, kdy bývají lednice a spíže plné pochoutek i nápojů, které si běžně nedopřáváme.
„Tekutiny jsou pro život člověka nepostradatelné. Tvoří nedílnou součást prevence spousty onemocnění a podporují všechny životně důležité funkce organismu. Nabízí se mnoho možností, jak tekutiny doplňovat, ale zdaleka ne všechny nápoje by bylo rozumné konzumovat často nebo ve velkém množství. Nejvhodnější volbou pro doplňování tekutin je bezesporu přírodní voda, slabě nebo středně mineralizovaná,“ doporučuje odborná konzultantka AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie Mgr. Lucie Růžičková (na obr.), vedoucí nutriční terapeutka ve VFN v Praze.
Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou především přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík, fluor). Přírodní minerální vody musí mít prokazatelný fyziologický účinek – obsahují aspoň jeden prvek s blahodárným působením na lidský organismus, a tak nabízejí lidskému tělu víc než obyčejná voda.
Slazené nápoje
„Slazené nápoje jsou na chuť velmi příjemné, navozují pocit klidu a pohody, uspokojují chuť na sladké. Jenže mají vysoký glykemický index, který způsobuje další chutě na něco dobrého. Hlavním nebezpečím při jejich vysoké konzumaci je větší příjem energie, vyšší riziko nárůstu tělesné hmotnosti, ale i výskytu zubního kazu. Sladké nápoje přesto není nutné vyloučit úplně. Nejlepší je řídit se heslem jíst a pít všeho s mírou. Kde ta míra ale je? Každý ji má jinde. Někdo má více pohybu, sportuje a pak si může dovolit slazených nápojů více než ten, kdo má pohybu minimálně,“ radí Mgr. Růžičková. Ochucené nápoje, které neobsahují tak vysoký obsah cukru jako limonády, džusy, ledové čaje aj., můžou být výhodným doplněním pitného režimu po vyšší fyzické aktivitě, při sportování. Příkladem jsou ochucené minerální vody, které obsahují zhruba třetinu množství cukru limonád. V rámci aktivnější životosprávy se také hodí jejich vyšší obsah minerálních látek, jejichž potřeba je při sportování vyšší.
Káva
„Semena kávy obsahují kofein, který povzbuzuje činnost srdce, mozku, nervů, ledvin a svalů. Kofein je v současné době nejznámější a nejlépe popsanou účinnou látkou v kávě, nicméně tento nápoj obsahuje spoustu dalších, lidskému organizmu prospívajících látek,“ říká nutriční terapeutka. Kávu konzumovalo minulou zimu 82 % populace, přičemž 79 % minimálně jednou týdně a každý její konzument vypil průměrně 7 l kávy za měsíc. Účinky kávy na lidský organismus už léta zkoumají odborníci na celém světě. Stále více z nich potvrzuje, že konzumace kávy má u zdravého člověka spíše pozitivní účinky, jako je například prevence určitých typů onemocnění. Vědci a lékaři však zároveň upozorňují, že účinky kávy se u každého projevují individuálně, a shodují se na tom, že za přiměřené pití kávy lze označit denní konzumaci 4 až 6 šálků, což by mělo odpovídat přibližně 300 mg kofeinu. U větších konzumentů kávy se stimulační vlastnosti kofeinu projevují v menší míře, než je tomu u konzumentů občasných. V případě častého pití kávy navíc dochází k vylučování zdraví prospěšných minerálních látek z těla a také k celkovému odvodnění – proto je vhodné pít ke kávě vodu s minerálními látkami, ideálně přírodní minerálky.
Základní schopností kofeinu je navázat se na adenosin, který si mozek vytváří v okamžiku únavy nebo před spaním – kofein ho zablokuje a následně oddálí nástup spánku. Kofein také zvyšuje koncentraci dopaminu, nepostradatelného při přenosu nervového vzruchu v mozku, kde vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí. Současně s tím se spouští zvýšená tvorba adrenalinu a s ní i zásobování svalů a mozku, které způsobuje lepší koordinaci pohybů těla a rychlejší, jasnější myšlení. Tělo reaguje na kofein zvýšením krevního tlaku a rychlejší srdeční pulzací, zvýšenou sekrecí žaludeční kyseliny a tedy i celkovým zrychlením metabolismu. Přemíra kofeinu proto může naopak způsobit nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motorické regulace.
Čaj
Průměrný konzument čaje vypil minulou zimu o 4 l více tohoto nápoje než letos na jaře, tj. 12 l čaje za měsíc. Neslazený čaj může být součástí pravidelného pitného režimu dospělých, ale i dětí, jen je třeba brát ohled na některá specifika konkrétních druhů čajů. Silné výluhy čajů mohou víc dráždit žaludeční sliznici, při pravidelné konzumaci bylinných čajů je důležité zvážit účinnost jednotlivých bylin. Čaj patří mezi pochutiny a nemá žádný výživový význam. Hlavním důvodem jeho konzumace jsou především senzorické vlastnosti, tj. chuť a vůně. V poslední době se čaj, zejména zelený, cení a konzumuje pro obsah antioxidantů. Čaj se pije také pro obsah kofeinu, který je vyšší než v kávě – koncový nápoj z čaje má ovšem kofeinu v porovnání s nápojem z kávy méně, a to díky méně koncentrovanému nálevu.
Alkohol
„Alkohol může navozovat příjemný pocit, pohodu, dobrou náladu a sváteční atmosféru. Mylně se domníváme, že je to i lék na dlouhodobý stres. V menší míře může alkohol sloužit pozitivně,
ale ve větším množství škodí,“ varuje Mgr. Růžičková a dodává: „Alkohol by měl být konzumován s noblesou a pocitem výjimečnosti. A protože odvodňuje, měly by se k němu popíjet nealkoholické neslazené nápoje, nejlépe minerálky, které doplňují tělu nejen tekutiny, ale i minerální látky (při odvodňování organismu se vyplavuje například sodík, hořčík nebo draslík).“
Vánoce jsou období zbavené pocitu viny, které se znovu objevuje, až když vánoční svátky skončí. Zkusme to letos trochu jinak a dopřejme si dobrého jídla a pití s vlastní dávkou zodpovědnosti – svátečně, což znamená v menším množství to, co si běžně nedáváme, například limonády nebo alkoholické nápoje. Mějme přitom ale na paměti, že základ příjmu tekutin má tvořit voda, ideálně slabě nebo středně mineralizovaná, spolu s čajem, případně ředěnou šťávou z ovoce nebo zeleniny. Ušetříme si tak spoustu starostí s možnými zdravotními komplikacemi a odměnou nám bude klidný a radostný vstup do nového roku.
