Pivo je možná stejně staré jako lidstvo a nejspíš starší než chleba. Už první starověcí vařiči i konzumenti tušili, že zlatavý mok není lékem jen na žízeň.
Zmínky o vůbec prvním pivu pocházejí z Číny. Čínské kui se vařilo před asi sedmi tisíci lety z ovoce, medu a rýže. O něco mladší je pivo Sumerů – nálezy na hliněných tabulkách ho dokládají před šesti tisíci lety.
Od nich umění uvařit pivo převzali Egypťané. Přesněji Egypťanky, které se touto činností hlavně zabývaly. Už tehdy se pivo používalo k léčení. Ve středověku pak bylo doporučováno jako protilék při některých epidemiích, například při choleře, což nebylo až tak od věci, neboť pivo je z převařené kvalitní vody. Existovala dokonce i piva vyloženě medicinální: pivo višňové – pro ty, kdo trpí na kámen, pivo šalvějové – aby se upevnily zuby v dásních, pivo pelyňkové – proti žloutence a vodnatelnosti.
Pěnivý mok léčí i dnes. A vůbec ne jen jako „vyprošťovák“ pro ty, kteří to předcházející večer s konzumací alkoholu přehnali. Půllitr až litr piva denně pro muže a jedna až dvě třetinky pro ženy podle údajů z celé řady studií věnovaných alkoholu omezuje vznik ischemické choroby srdeční, snižuje úmrtnost na infarkt myokardu a cévní mozkovou příhodu. Skoro neuvěřitelně zní prokázaná skutečnost, že dlouhodobé požívání rozumného množství piva může snížit obsah tělesného tuku.
Malá množství alkoholu totiž příznivě zasahují do metabolismu tuků, a navíc má pivo nižší energetický obsah než některé jiné běžně konzumované nápoje. Asi nejvýznamnější působení piva můžeme pozorovat v celkové podpoře trávicího procesu. Je to dáno působením kysličníku uhličitého, a zvláště pak hořkých látek chmelu, které stimulují tvorbu trávicích šťáv. Pivo je proto vhodné nejen jako nápoj k většině jídel, ale také jako neocenitelná kuchyňská přísada.
Dělá krásná těla – i tváře
Pivo se odjakživa používalo i v péči o krásu. Babské recepty radí, jak jím „vyztužit“ účes nebo ho přidávat do lázně – pivní koupele totiž nejsou vynález dneška, ale znali je už ve starém Římě, pivovarské kaly se užívaly do omlazujících lázní také ve středověku.
Pozitivní vliv umírněné konzumace piva na pokožku, nehty a vlasy potvrzují i současní odborníci. „Naše životospráva a stravovací návyky často nejsou pro zdraví pokožky zcela ideální, proto je nutné zamyslet se občas nad tím, které důležité látky můžeme v dostupné formě získat z běžně konzumovaných potravin tak, abychom je do organismu nemuseli doplňovat jinak. Pivo patří tradičně na náš jídelníček, a tak si už mnohdy neuvědomujeme, které důležité látky jsou v něm obsaženy,“ konstatuje dermatoložka MUDr. Andrea Vocilková.
Pivo pro zdraví i krásu
Vypitím litru piva je pokryta denní potřeba zinku – prvku, který je velmi důležitý pro odolnost kůže vůči nepříznivým vlivům zevního prostředí a je součástí některých léčebných přípravků proti akné. Dále jsou v pivě pro prevenci kožních poruch důležité zejména vitaminy skupiny B. Například vitamin B2 – riboflavin podporuje stálou regeneraci pokožky a normální vývoj vlasových folikulů i mazových žláz. „Jeho nedostatek se projevuje silným svěděním kůže a vznikem suchých načervenalých ložisek s tendencí k tvorbě drobných prasklin, často například v oblasti ústních koutků. Příznivé účinky má jeho podávání i u dalších kožních zánětů a ekzémů,“ vypočítává lékařka.
Další „béčko“, vitamin B6 – pyridoxin je důležitý zejména pro tkáňový metabolismus jater, nervové soustavy i kůže. Jeho nedostatek vede k poruše tvorby tryptofanu. Důsledkem je zvýšená citlivost kůže a sliznic na světlo.
Kyselina listová – vitamin B11 stimuluje dělení buněk, příznivě působí zejména na krvetvorbu. Podává se při léčení lupénky. V kombinaci s vitaminem B12 lze někdy zaznamenat příznivý efekt u některých poruch pigmentace – např. u vitiliga.
Vitaminu B5 – kyselina pantotenová se přisuzuje příznivý efekt na růst vlasů a hojení ran. Celkově se podává u svědivých kožních chorob, při nadměrném pocení a poruchách tvorby kožního mazu. Také řada lokálních přípravků určených k ošetření drobných poranění, povrchových popálenin a jiných kožních defektů obsahuje kyselinu pantotenovou i pantenol.
Pozitivních účinků piva na pokožku a vlasy využívají různé kosmetické společnosti k výrobě řady „pivních“ přípravků, od šamponů až po balzámy na rty. Extrakty z chmele se přidávají do krémů, pleťových vod a mlék určených pro citlivou pleť, při sklonu k tvorbě akné a při ošetření ochablé pleti ke zpomalení a oddálení jejího stárnutí.