Se stresem se potkal v životě každý z nás. Ale když začne ovládat naše každodenní fungování, je na čase zbystřit. Podle průzkumu agentury Ipsos zažilo v posledním roce stres s negativním dopadem na běžný život šest z deseti Čechů, přičemž více než čtvrtina (27 %) pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli chodit několik dnů do práce.
Nejvážnější situace je podle průzkumu u mladých lidí do 30 let, z takzvané Generace Z. Téměř 40 % z nich se v uplynulém roce cítilo ve stresu natolik, že nemohli chodit do práce, pětina dokonce opakovaně. Až 85 procent „zetek“ zažívalo takovou míru stresu, že měli pocit, že nezvládají své věci. „Mladí čelí tlaku na výkon, nejisté budoucnosti i neustálému srovnávání na sociálních sítích. To je koktejl, který často vede k vyčerpání a frustraci,“ říká fyziolog Radim Šlachta ze společnosti Elonga.
Jak poznat, že je toho příliš?
Varovné signály chronického stresu nejsou vždy zřejmé – a právě proto je často přehlížíme. Přitom včasné rozpoznání může zabránit vážnějším problémům, které ovlivní nejen zdraví, ale i práci a vztahy.
5 signálů, že žijete v chronickém stresu:
- Trvalá únava: Spíte dostatečně dlouho, ale stejně se budíte unaveni? Může za to hormon kortizol, jehož dlouhodobě zvýšená hladina narušuje přirozený spánkový cyklus. Výsledkem je fyzické i mentální vyčerpání, které negativně ovlivňuje výkon, soustředění i náladu.
- Časté nemoci: Stres oslabuje imunitní systém a snižuje schopnost těla bránit se infekcím. Pokud vás často skolí nachlazení, virózy nebo se z nemocí zotavujete déle než obvykle, může jít o důsledek chronického napětí.
- Výkyvy chuti k jídlu a hmotnosti: Přejídání i ztráta chuti k jídlu jsou častou reakcí na psychický tlak, která může vést k dalším zdravotním problémům, jako je obezita, diabetes a srdeční choroby.
- Podrážděnost a ztráta motivace: Úzkost, nervozita, apatie – stres působí na psychiku stejně silně jako na tělo. Můžete být přehnaně reaktivní, bez nálady nebo se vám přestanou chtít i věci, které vás dřív bavily. Dlouhodobě to vede ke snížené výkonnosti a pocitu vyhoření.
- Fyzické potíže: Bolesti hlavy, napětí v šíji, zažívací problémy – tělo jednoduše dává najevo, že je v nouzovém režimu.
Co pomáhá?
Stres nezmizí mávnutím ruky. Ale můžeme ovlivnit, jak na něj naše tělo reaguje a tím i to, jak se cítíme. Nejde o složité techniky nebo radikální změny. Právě naopak. „Když se stres začne promítat do zdraví únavou, nemocemi, nebo neschopností fungovat v práci a každodenním životě, bývá cesta zpět mnohem náročnější. Proto je lepší jednat včas,“ upozorňuje Radim Šlachta.
Klíčové je vytvořit si jednoduché, udržitelné návyky, které dlouhodobě zvyšují odolnost. Co tedy opravdu funguje?
- Pravidelný pohyb: Fyzická aktivita může pomoct snížit hladinu stresu a zlepšit náladu. Tělo se při pohybu uvolní, mysl si odpočine a stresové hormony se snižují. Zkuste si dopřát alespoň 30 minut mírné aktivity denně. Ať už jde o chůzi, běh, nebo jógu.
- Spánek: Žádný zdravotní hack se nevyrovná kvalitnímu a pravidelnému spánku. Právě během noci dochází k obnově energie, regeneraci nervového systému i zpracování emocí. Vytvoříte si jednoduchou rutinu – bez obrazovek, třeba s hezkou knihou.
- Dechová cvičení: Krátké zastavení během dne, pár hlubokých nádechů, na chvíli odpojit hlavu od proudu vjemů. Není to nic esoterického – jen způsob, jak se znovu spojit se sebou.
- Rozhovor s blízkými či odborná pomoc – Mluvit s někým, kdo vás vyslechne, může mít větší účinek než všechny rady z internetu. Někdy pomůže rodina či kamarádi, v případě závažnějších problémů rozhodně není ostuda vyhledat odborníka.
Duševní zdraví není slabost
Téměř 80 % Čechů považuje duševní zdraví za stejně důležité jako to fyzické. Ve zdravotním systému i ve firmách mu ale stále chybí odpovídající pozornost. „Změna musí v první řadě přijít od nás samotných. Přiznat si, že nejsme v pohodě, není slabost – je to první krok ke zlepšení,“ konstatuje fyziolog. Připomíná zároveň, že odpovědnost nesou i zaměstnavatelé. „Firmy by měly vytvářet prostředí, kde se o stresu mluví otevřeně a kde výkon není zaměňován za permanentní tlak. Podpora duševního zdraví už není jen benefitem, ale nutností. Investice do prevence se firmám vrátí v podobě spokojenějších, zdravějších a více motivovaných zaměstnanců.“
