Ani v předjaří bychom neměli neměli zapomínat na posilování organismu vitaminovými doplňky stravy. Jak se ale v jejich široké škále vyznat? A které z nich naše tělo opravdu potřebuje? Z nedávného průzkumu společnosti Ipsos ve spolupráci s organizací Food Supplements Europe vyplynulo, že devět z deseti evropských spotřebitelů někdy v životě užívalo nějaký doplněk stravy. Přispěla tomu přitom nejen pandemie covid-19, ale také větší zájem související s péčí o zdraví.
V zimě doplňujte vitamin D
Stejně jako během pandemie patří i dnes k nejprodávanějším doplňkům stravy vitamin D. „Největší deficit máme právě v déčku, a to napříč populací. Jeho největší část, zhruba 70 %, čerpáme ze slunečního záření. Na vině je i náš styl života, kdy trávíme více času uvnitř budov a tělo si tak vitamin D nezvládne vyrobit přirozenou cestou. A protože ze stravy obvykle přijmeme zhruba 20 až 30 %, musíme ho dodat jinak, například formou doplňků stravy,“ vysvětluje genetička Ing. et. Ing. Barbora Procházková, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.
Jak poznám nedostatek vitaminu D? Jeho nízká hladina se projevuje především zvýšenou únavou, ztrátou přirozené obranyschopnosti nebo skleslou náladou. Dlouhodobý nedostatek poznáte díky zvýšené křehkosti kostí, špatnému vývoji zubů nebo svalovou ztuhlostí.
Čechům chybí zejména vápník a hořčík
Podle výzkumů Státního zdravotního ústavu mají Češi problém také s nedostatkem některých minerálů a stopových prvků. Nejvíce nám schází vápník, hořčík nebo selen. Ty běžně přijímáme z pestré stravy, nicméně existují skupiny lidí, které mají problém s jejich vstřebáváním. Typické je to například pro celiaky, kteří nemůžou konzumovat obiloviny ani výrobky obsahující lepek.
Existují také případy, ve kterých tělo hořčík vyplavuje, což vede k jeho mírnému nedostatku. „Někteří lidé jsou kvůli své genetice obzvláště náchylní na nedostatek tohoto minerálu a mají sklon získávat z potravy jen malé množství hořčíku. Navíc tento prvek vylučují z těla ve větším množství, než je běžné. Jeho nedostatek se může projevovat úzkostmi a podrážděností, zvýšeným výskytem svalových křečí, horší regenerací, nízkým krevním tlakem nebo špatným růstem nehtů, a může dokonce vést k abnormálnímu srdečnímu rytmu,“ upozorňuje odbornice.
Denně by měl člověk přijmout přibližně 375 mg hořčíku. V jednom banánu je pro představu obsaženo přibližně 37 mg. Získat ho můžete ale i z oříšků. Ve 100 gramech mandlí najdete okolo 280 mg hořčíku.
Obezřetní by měli být starší lidé
Samostatnou skupinu pak představují lidé starší 60 let. Těm kromě vitaminu D chybí hlavně vápník a železo.
„Jak lidský organismus stárne, snižuje se schopnost přijímat některé látky. Dbát bychom proto měli i na vyšší konzumaci vápníku, která je prospěšná pro zdraví kostí, kloubů i zubů,“ dodává inženýrka Procházková.
Všeho moc škodí
Odborníci se ale zároveň shodují, že lidské tělo je schopno většinu vitaminů a minerálů čerpat ze stravy. Pokud bereme doplňky, které naše tělo nepotřebuje nebo je naopak hůř zpracovává, jde v podstatě o vyhozené peníze. Hladinu vitaminů a minerálů je možné v těle ověřit pomocí krevních testů. Velký podíl na tom má ale i naše genetická výbava.
Pokud tedy zamíříte pro vitaminy do lékárny, zvažte, co kupujete. Doplňky stravy sice mají na zdraví příznivý vliv, ale – jak samotný název napovídá – nejsou náhradou vyváženého jídelníčku a neslouží k léčbě ani k prevenci jakéhokoliv onemocnění.
