Pnutí po umytí, zvýrazněné jemné linky nebo šupinatý povrch nemusí mít stejnou příčinu. Někdy pokožce chybí voda, jindy lipidy důležité pro její ochrannou bariéru a často se oba problémy překrývají. Hydratační a výživná péče proto nejsou dvě označení pro totéž. Každá plní jiný úkol, ovšem je to právě jejich vhodné spojení, které pomáhá omezit pnutí a udržet pleť pružnou a hladkou.
Nedostatek vody se může týkat každého typu pleti
Voda udržuje buňky v nejsvrchnější vrstvě pokožky pružné a pomáhá tomu, aby povrch pleti zůstal hladký. Část vody se přirozeně odpařuje do okolí, což se označuje jako transepidermální ztráta vody. Pokud se její únik zrychlí například kvůli suchému vzduchu, horké vodě, agresivnímu čištění nebo oslabené kožní bariéře, pokožka o vodu přichází rychleji, než ji dokáže zadržet. Hydratace proto neznamená pouze nanést na obličej vodu. Záleží na tom, zda ji pokožka dokáže navázat a udržet.
Vodu pomáhá vázat přirozený hydratační faktor, který tvoří například aminokyseliny a močovina. V kosmetice podobně fungují humektanty, mezi něž patří glycerin nebo kyselina hyaluronová. Při nedostatku vody pleť po umytí pne, působí matně a jemné linky mohou být nápadnější. Jde o dehydrataci, tedy dočasný stav, který může postihnout jakýkoli typ pleti – mastnou, smíšenou i suchou. Suchá pleť je naopak typem, pro který je charakteristická nižší tvorba kožního mazu a nedostatek lipidů. Tyto dva stavy se proto nevylučují, a i přirozeně suchá pleť tak může být zároveň dehydratovaná.
„Pokud se pleť po umytí nepříjemně stáhne, ale během dne se zároveň leskne, není řešením ještě silnější odmašťování. Vhodnější bývá jemné čištění a lehká hydratační textura, která pokožku nezatíží. Při hodnocení péče je důležitější sledovat, zda ustupuje pnutí a citlivost než usilovat za každou cenu o dokonale matný povrch,“ vysvětluje dermatoložka MUDr. Gabriela Kičmerová.
Výživa souvisí s ochrannou bariérou
V kosmetice se pojmem výživa obvykle označuje péče, která doplňuje lipidové a zvláčňující složky a podporuje ochrannou funkci pokožky. Buňky rohové vrstvy si lze představit jako cihly a lipidy mezi nimi jako maltu. Ceramidy, cholesterol a mastné kyseliny pomáhají udržovat integritu kožní bariéry, a tím omezovat ztrátu vody a chránit pokožku před vnějšími vlivy. Rostlinné oleje působí především jako emoliencia a částečně také jako okluziva – vytvářejí na povrchu pokožky lipidový film, který pomáhá snižovat transepidermální ztrátu vody. Peptidy a antioxidanty pak mohou v kosmetických formulacích plnit další funkce spojené s podporou a ochranou pokožky.
Při nedostatku lipidů bývá pleť drsnější, může se olupovat a hůře snáší vítr, topení nebo některé aktivní látky. Make-up se na suchých místech zachytává nerovnoměrně. K oslabení ochranné vrstvy přispívá věk, UV záření i časté používání silně odmašťujících přípravků. Výživnější krém proto často vyhovuje suché a zralé pleti, samotná hutnost však o kvalitě produktu nic nevypovídá. Rozhoduje složení, použité množství a reakce konkrétní pokožky.
„Potřeby pleti se mění s ročním obdobím i věkem. V zimě může stejná pokožka ocenit výživnější krém, zatímco v létě jí stačí lehčí emulze. Není nutné pokaždé měnit celou rutinu. Často stačí upravit poslední krok nebo množství produktu a několik dní sledovat, zda se pleť cítí lépe,“ radí lékařka.
Hydratace a výživa fungují v návaznosti
U dehydratované pleti se potíže často mění v průběhu dne. Po umytí může nepříjemně pnout, přestože se například T-zóna později začne lesknout. Při nedostatku lipidů bývá diskomfort trvalejší. Pleť je drsná a šupinatí. Oba stavy se navíc mohou překrývat. Pokud hydratační sérum přinese pouze krátkou úlevu a pnutí se brzy vrací, může pleti chybět také lipidová vrstva, která pomáhá vodu udržet.
Lehké sérum s humektanty může dodat látky, které pomáhají vodu navázat. Pokud je však ochranná bariéra oslabená, získaná hydratace se rychleji ztrácí. Krém s lipidovými a zvláčňujícími složkami proto obvykle následuje až po séru a pomáhá vodu v pokožce udržet. Čistý olej plní především roli závěrečné lipidové vrstvy. Sám vodu nedodá, a na dehydratované pleti proto dává větší smysl až po hydratačním přípravku.
Rozlišit, zda pleti chybí voda, lipidy nebo obojí, tak není jen otázkou kosmetických pojmů. Pomáhá vyhnout se automatickému sahání po stále hutnějším krému a zvolit péči podle skutečné příčiny potíží. Dobře nastavená rutina přitom nemusí být dlouhá ani složitá. Podstatné je, aby pokožce dlouhodobě vyhovovala a aby každý její krok měl jasný smysl.
